Přeskočit na obsah

Sobieští

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sobieští
znak rodu
TitulyKrál Polska
ZakladatelSebastián Sobieski
Mytický zakladatelSobieslav Popel syn Leszko III.
Rok založení15. století
Konec vlády18. století
Poslední vládceJakub Ludvík Sobieski
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sobieští (posky Sobiescy) byl polský šlechtický rod. Zaštiťovali se erbem Janina. Rod ze kterého pocházel např. polský král a velký litevský kníže Jan III. Sobieski.

Podle jedné z rodové legendy, která byla vyvrácena mnoha historiky, se jednalo rod, jehož rodokmen vedl až k Leškovi II. Černému, kde byla zmiňována jistá Vizimíra Teodora (polsky Wizimira Teodora), která měla být jeho dcerou. Sám Lešek II. byl však bezdětný. Vznik legendy byl připisován Janu III. Sobieskému, aby dokázal svůj původ.

Další legenda říká, že se jedná o potomky vévody Soběslava (polsky Sobiesław), syna Leška III. (polsky Leszek III.), legendárního vládce dynastie Popielů (polsky Popielidzi, anglicky Popielids).

Rod dosáhl vrcholu své síly a významu na konci 16. a počátku 17. století, kdy jeden z jejich členů byl zvolen polským králem (Jan III. Sobieski). Poslední mužský člen rodu, byl Jakub Ludvík Sobieski, 16671737)

Význam pro Polsko

[editovat | editovat zdroj]

Rod Sobieských byl spojen s dalšíma vyznanými polskými rody, jako byli např.: Wisniowiečtí (polsky Wiśniowiecscy), Radziwiłłové, nebo Lubomirští (polsky Lubomirscy). Díky výhodným manželským sňatkům získávali vliv a rostli v síle.

Popis erbu

[editovat | editovat zdroj]

Rod používal erb známý jako Janina (Clipeus in Clipeum. – Pole v poli. – Terč v terči.).

Rodové motto bylo: "Vel cum hoc, vel super hoc.", tedy "Buď toto, nebo skutečnost."

Významní členové rodu

[editovat | editovat zdroj]

Text v závorkách psaný kurzívou je psán polštinou.

Portrét Jméno Datum narození Datum úmrtí Rodiče Manžel / Manželka Poznámka
Stanislav Sobieski

(Stanisław Sobieski)

okolo 1450 1508/1516 Mikuláš Sobieski

Hedvika (Jadwiga)

Markéta Křyněcká (Małgorzata Krzyniecka) Polský šlechtic. První doložený majitel Soběšína (Sobieszyn, Lublinské vojvodství).
Petr Sobieski

(Piotr Sobieski)

ok. 1460 po 1508 Mikuláš Sobieski

Hedvika (Jadwiga)

Neznámá dívka z vesnice Bychavka (Bychawka, poblíž města Bychawa, Lublinské vojvodství) Polský šlechtic, majitel zaniklé vesnice Lendo (Lędo)
Sebastián Sobieski

(Sebastian Sobieski)

ok. 1486 1557 Stanislav Sobieski

Markéta Křyněcká

Barbara Gielčevská (Barbara Giełczewska) Polský šlechtic, prapředek rodu
Jan Sobieski ok. 1518 1564 Sebastián Sobieski
Barbara Gielčevská
Kateřina Gdešyňská (Katarzyna Gdeszyńska) Rotmistr kavalérie
Marek Sobieski ok. 1550 1605 Jan Sobieski
Kateřina Gdešyňská
Hedvika Snopkovská (Jadwiga Snopkowska)
Kateřina Tečynská (Katarzyna Tęczyńska)
Lublinský vévoda
Sebastian Sobieski ok. 1552 1614 Jan Sobieski
Kateřina Gdešyňská
Anna Zebřydovská (Anna Zebrzydowska) Praporčík velké koruny (Chorąży wielki koronny)
Jakub Sobieski 1590 1646 Marek Sobieski
Hedvika Snopkovská

(Jadwiga Snopkowska)

Marianna Wiśniowecká (Marianna Wiśniowiecka)
Žofie Teofila Danilowiličovna (Zofia Teofila Daniłowiczówna)
polský magneter, poslanec sejmu
Aleksandra Sobieska ok. 1590 1645 Marek Sobieski
Hedvika Snopkovská
Kryštof Wesolovský (Krzysztof Wiesiołowski) žena maršálka sejmu Polského království a Litvy
Marek Sobieski 1628 1652 Jakub Sobieski

Žofie Teofila Danilowiličovna

- Starosta Javoriva (Jaworów) a Krasnystavu (Krasnystaw).

Rotmistr korunních vojsk (rotmistrz wojsk koronnych)

Jan III Sobieski 1629 1696 Jakub Sobieski

Žofie Teofila Danilowiličovna

Marie Kazimíra d’Arquien polský král
Kateřina Sobieská

(Katarzyna Sobieska)

1634 1694 Jakub Sobieski

Žofie Teofila Danilowiličovna

Vladislav Dominik Zaslawski-Ostrogski

(Władysław Dominik Zasławski-Ostrogski)
Michal Kazimír Radziwill

(Michał Kazimierz Radziwiłł)

Místokancléřka

manželka polního hejtmana Litvy

(hetmanowa polna litewska)

Jakub Ludvík Sobieski

(Jakub Ludwik Sobieski)

1667 1737 Jan III. Sobieski
Marie Kazimíra d’Arquien
Hedvika Alžběta Amálie Falcko-Neuburská Uchazeč o trůny: Polska, Pruska, Moldávie a Litvy
Tereza Kunhuta Sobieská

(Teresa Kunegunda Sobieska)

1676 1730 Jan III Sobieski
Marie Kazimíra d’Arquien
Maxmilián II. Emanuel žena bavorského kurfiřta, znám jako Modrý kurfiřt
Alexandr Benedikt Sobieski

(Aleksander Benedykt Sobieski)

1677 1714 Jan III Sobieski
Marie Kazimíra d’Arquien
- polský kralevic
Konstantin Vladislav Sobieski

(Konstanty Władysław Sobieski)

1680 1726 Jan III Sobieski
Marie Kazimíra d’Arquien
Marie Josefa Wessel

(Maria Józefa Wessel)

polský kralevic[4]
Marie Karolína Sobieská

(Maria Karolina Sobieska)

1697 1740 Jakub Ludvík Sobieski

Hedvika Alžběta Amálie Falcko-Neuburská

Frédéric Maurice de La Tour d'Auvergne, vévoda bouillonský
Charles Godefroy de La Tour d'Auvergne
Kněžna de Turenne

Francouzská komornice

Marie Klementina Sobieská

(Maria Klementyna Sobieska)

1701 1735 Jakub Ludvík Sobieski

Hedvika Alžběta Amálie Falcko-Neuburská

Jakub František Stuart Uchazečka o trůn: Skotska, Irska a Anglie

Slavní potomci

[editovat | editovat zdroj]

Mezi potomky Jana III. Sobieského byl jeden císař Svaté říše římské (současně český král a německý král), sedm králů Saska (současně varšavský vévoda), jeden král Bavorska, dva králové Itálie (současně císař Etiopie a král Albánie), jeden bulharský car, jeden císař Rakouska (současně král Maďarska), jedna manželka krále Španělska a jedna titulární královna Anglie, Irska a Skotska[6].

Rodový strom

[editovat | editovat zdroj]
  1. Tereza Kunhuta Sobieská
  2. a b Marie Karolína Sobieská
  3. a b c Marie Klementina Sobieská
  4. Konstanty Władysław Sobieski. www.wilanow-palac.art.pl [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-25. 
  5. a b Královská kaple (Polsko - Gdaňsk) < Odcestovat.cz zájezdy, ubytování, letenky. odcestovat.cz [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné online. 
  6. KANSKI, Jack J. History of England. [s.l.]: Troubador Publishing Ltd 208 s. Dostupné online. ISBN 9781788035668. (anglicky) Google-Books-ID: 4DVgDwAAQBAJ. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Forst de Battaglia O.: Ze studjów genealogicznych nad epoką Jana III Sobieskiego, [w:] Miesięcznik Heraldyczny. Organ Polskiego Towarzystwa Heraldycznego wydawany przez Oddział Warszawski, R. 12 1933, nr 9, Warszawa 1933, s. 136–137.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]