Přeskočit na obsah

Maria Antonia Koháry de Csábrág

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maria Antonia Koháry de Csábrág
princezna Ferdinanda Sasko-Kobursko-Gothajského
vévodkyně v Sasku
portrét Marie Antonie Koháry de Csábrág, první polovina 19. století
portrét Marie Antonie Koháry de Csábrág, první polovina 19. století
Narození2. července 1797
Budín
Úmrtí25. září 1862 (ve věku 65 let)
Vídeň
PohřbenaCoburg
ManželFerdinand Sasko-Kobursko-Gothajský
PotomciFerdinand II. Portugalský
August Sasko-Kobursko-Gothajský
Viktorie Sasko-Kobursko-Kohárská
Leopold Sasko-Kobursko-Kohárský
DynastieKoháryové
OtecFerenc Josef Koháry de Csábrág
MatkaMarie Antonie z Valdštejna-Vartenbergu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Princezna Maria Antonia Koháry de Csábrág (2. července 179725. září 1862), uherská šlechtična a předkyně několika evropských panovníků. Byla dědičkou rodiny Koháry a jednou ze tří největších vlastníků půdy v Uhersku.

Narodila se v Budě jako hraběnka Maria Antonia Koháry de Csábrág et Szitnya, druhé dítě Ference Josefa Koháry de Csábrág a jeho manželky Marie Antonie z Waldstein-Wartenberg. Její starší bratr Ferenc zemřel jako dvouletý 19. dubna 1795. Tak se stala Maria Antonia už ve chvíli svého narození rodinnou dědičkou.

Zdědila více než 150 000 hektarů půdy v Dolních Rakousích, Uhersku a Slovensku, včetně nemovitostí, lesů, dolů a továren. Podle seznamu jmění, který byl přiložen k manželské smlouvě jejího syna, prince Augusta, uvádí, že Koháryové vlastnili ohromný Palais Koháry v centru Vídně a několik vídeňských panství, letních domů a pozemků v Ebenthalu, Velmu, Durnkrutu, Walterskirchenu, Bohmischdrutu, Althofleinu a další.

Maria Antonia se 30. listopadu 1815 ve Vídni provdala za Ferdinanda Sasko-Kobursko-Gothajského, staršího bratra budoucího belgického krále Leopolda a strýce budoucí královny Viktorie.

Zemřela v roce 1862 ve Vídni a byla pohřbena ve vévodském mauzoleu v Coburgu.

Manželství a potomci

[editovat | editovat zdroj]

Maria Antonia měla se svým manželem Ferdinandem čtyři děti:

Tituly a oslovení

[editovat | editovat zdroj]
  • 2. července 1797 – 14. listopadu 1815: hraběnka Maria Antonia Koháry de Csábrág
  • 15. listopadu 1815 – 1. ledna 1816: princezna Maria Antonia Koháry de Csábrág
  • 2. ledna 1816 – 25. září 1862: Její Jasnost princezna Maria Antonia Sasko-Kobursko-Gothajská, vévodkyně Saska

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Farkas Koháry
 
 
András Josef Koháry de Csábrág et Szitnya
 
 
 
 
 
 
Marie Lujza z Rechbergu
 
 
Ignác Koháry de Csábrág et Szitnya
 
 
 
 
 
 
Albert Ludvik Thavonat z Thavonu
 
 
Markéta Thavonat z Thavonu
 
 
 
 
 
 
Polyxena Josefa Jakusic z Orbova
 
 
František Josef Koháry de Csábrág
 
 
 
 
 
 
Leopold Karel Cavriani
 
 
Maximilian Guidobaldo Cavriani z Imena
 
 
 
 
 
 
Marie Zuzana z Gilleis
 
 
Marie Gabriela Cavriani
 
 
 
 
 
 
Kryštof Vilém z Thürheimu
 
 
Marie Františka z Thürheimu
 
 
 
 
 
 
Marie Františka z Kuefsteinu
 
Maria Antonia Koháry de Csábrág
 
 
 
 
 
František Josef z Valdštejna
 
 
František Josef Jiří z Valdštejna-Vartenberka
 
 
 
 
 
 
Marie Markéta Černínová z Chudenic
 
 
Jiří Kristián z Valdštejna-Vartenberka
 
 
 
 
 
 
František Václav z Trauttmansdorffu
 
 
Marie Josefa Terezie z Trauttmansdorffu
 
 
 
 
 
 
Marie Eleonora z Kounic
 
 
Marie Antonie z Valdštejna-Vartenbergu
 
 
 
 
 
 
Leo Corfitz z Ulfeldu
 
 
Antonín Corfitz z Ulfeldu
 
 
 
 
 
 
Anna Marie ze Sinzendorfu
 
 
Marie Alžběta z Ulfeldtu
 
 
 
 
 
 
Filip Hyacint z Lobkowicz
 
 
Marie Alžběta z Lobkovic
 
 
 
 
 
 
Anna Marie z Althannu
 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Antonia Koháry de Csábrág na anglické Wikipedii.

  1. BRAGANÇA, Jose Vicente de. AGRACIAMENTOS PORTUGUESES AOS PRÍNCIPES DA CASA SAXE-COBURGO-GOTA * PORTUGUESE HONOURS AWARDED TO PRINCES OF THE HOUSE OF SAXE-COBURG-GOTHA. www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2022-03-30]. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]