Delphine Belgická

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Princezna Delphine
Delphine a její dcera při podpisu své první knihy v roce 2008
Delphine a její dcera při podpisu své první knihy v roce 2008
Rodné jménoDelphine Michèle Anne Marie Ghislaine Boël
Jiná jménaFrancouzsky: Delphine Michèle Anne Marie Ghislaine Nizozemsky: Delphine Michelle Anna Maria Gisela
Narození22. února 1968 (54 let)
Uccle, Brusel, Belgie
Alma materChelsea College of Art and Design (do 1990)
Institut Le Rosey
Povolánísochařka, umělkyně, spisovatelka a aristokratka
Partner(ka)James O'Hare (od roku 2000)
DětiPrincezna Joséphine a princ Oscar
RodičeAlbert II. Belgický a baronka Sybille de Selys Longchamps
RodBoël family, De Selys Longchamps a belgická větev sasko-kobursko-gothajské dynastie
PříbuzníFilip Belgický, Astrid Belgická a Laurent Belgický (sourozenci)
Jacques Boël (otčím)
Paola Belgická (macecha)
Webwww.delphineboel.com/index.php
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Belgická královská rodina
Belgická královská rodina

Král Albert II.
Královna Paola


Princezna Delphine Belgická (Delphine Michèle Anne Marie Ghislaine Sasko Koburská; * 22. února 1968),[1][2] dříve známá jako Jonkvrouw Delphine Boël, je belgická umělkyně a členka belgické královské rodiny. Je dcerou belgického krále Alberta II. a baronky Sybille de Selys Longchamps a nevlastní sestrou belgického krále Filipa. Před 1. říjnem 2020 patřila k belgické šlechtě a legálně se jmenovala Jonkvrouw Boël. K tomuto datu byla zákonně uznána jako belgická princezna s oslovením „Její královská výsost“.[3]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Princezna Delphine je dcerou baronky Sybille de Selys Longchamps, jejíž prvním manželem byl belgický šlechtic a průmyslník Jonkheer Jacques Boël.[4] Rozvedli se v roce 1978.[5] Její biologický otec je belgický král Albert II.

Delphine navštěvovala internátní školu v Anglii a ve Švýcarsku a studovala na Chelsea School of Art and Design v Londýně, kde v roce 1990 získala bakalářský titul v oboru výtvarné umění (s vyznamenáním).[6]

Případ otcovství[editovat | editovat zdroj]

Dne 19. října 1999 vydal 18letý vlámský školák[7] Mario Danneels svůj neautorizovaný životopis královny Paoly, Paola, van 'la dolce vita' tot koningin (Paola, z 'la dolce vita' ke královně). Kniha obsahovala prohlášení odkazující na existenci dcery krále Alberta narozené mimo manželství. Belgický tisk pátral a vystopoval Delphine. Nejprve Delphine i její matka odmítli tuto záležitost komentovat a palác odmítl Danneelsovu knihu jako drby a fámy.

Belgický tisk interpretoval krátký úryvek královského vánočního projevu z roku 1999 jako uznání, že Delphine Boël byla ve skutečnosti jeho biologickou dcerou:[8]

Vánoce jsou časem pro každého z nás. Časem určeným pro to, abychom mysleli na svou rodinu, na šťastná období, ale i na těžká období. Královna a já si pamatujeme velmi šťastná období, ale také krizi, kterou jsme zažili před více než 30 lety. Společně jsme mohli po dlouhou dobu překonávat tyto potíže a znovu získávat hluboké porozumění a lásku k sobě navzájem. Toto období nám bylo připomenuto nedávno. Nechceme se zabývat tématem, které patří do našich soukromých životů. Pokud by však ti, kteří se dnes potýkají s podobnými obtížemi, mohli získat povzbuzení z našich vlastních zkušeností, byli bychom velmi šťastní.

Tisk to interpretoval jako odkaz na 18letý vztah krále[9] s baronkou Sybille de Selys Longchampsovou.[10]

Delphine dne 15. května 2005 poskytla rozhovor moderátorce France 3 Marc-Olivier Fogiel ve vysílání „On ne peut pas plaire à tout le monde“ (Nemůžete potěšit všechny). Zde poprvé tvrdila, že je dcerou krále Alberta.[10] Tvrdila, že když se s matkou přestěhovala do Anglie, když jí bylo 9 let, tak si Albert (ještě ne král) přál rozvést se s manželkou a připojit se k nim. Její matka se proti tomu zjevně postavila kvůli politickým důsledkům pro Alberta. Řekla, že její matka jí řekla pravdu o jejím původu, když jí bylo 17 let. Ve svých nadcházejících rozhovorech Delphine uvedla, že když jí bylo 33 let, telefonovala Albertovi a žádala o pomoc. Podle jejího prohlášení odpověděl: „Už mi nikdy nevolej. Ty nejsi moje dcera,“ což podle ní bylo zraňující. Delphine dodala, že její snahy kontaktovat svého otce telefonicky a zasíláním dopisů prostřednictvím přátel a politiků selhaly.[11]

V červnu 2013, kdy král Albert ztratil imunitu proti trestnímu stíhání, Delphine předvolala jeho a jeho děti, prince Filipa a princeznu Astrid, k soudu. Doufala, že pomocí testů DNA prokáže, že je královou dcerou.[12][13] V březnu 2017 soud rozhodl, že její žaloba není opodstatněná, a její právníci uvedli, že se odvolá.[14]

Dne 5. listopadu 2018 bylo zveřejněno rozhodnutí soudu, které ukládalo Albertovi, aby se podrobil testu DNA, aby zjistil, zda je Delphininým biologickým otcem. Testování DNA není v Belgii povinné, ale nepodrobení se mu se považuje za důkaz otcovství.[15] V lednu 2019 se Albert proti rozsudku odvolal, ale 16. května téhož roku odvolací soud v Bruselu nařídil bývalému králi zaplatit Delphine pokutu 5000 eur za každý den, kdy si odmítne udělat DNA test.[16][17][18]

Dne 27. ledna 2020 testy DNA ukázaly, že král Albert II. byl otcem Delphine Boël.[19][20] V říjnu 2020 jí a jejím dětem belgický odvolací soud udělil šlechtické tituly. Protože se narodila mimo manželství, princezna Delphine a její potomci nejsou v linii následnictví belgického trůnu.[21] Také nedostanou žádné peníze, ale její právní poplatky, které činí až 3,4 mil. EUR, budou hrazeny jejím otcem.[22]

Ona a její nevlastní bratr, belgický král Filip, se setkali 9. října 2020 v Laekenském paláci.[23][24] Následujícího dne král Albert II. reagoval v tiskové zprávě, uvedl že má ze schůzky radost a že: „Moje žena a já jsme velmi šťastní z iniciativy krále, předzvěsti šťastnějších dnů pro všechny, zejména pro Delphine.“[25]

Dne 25. října 2020 ji na zámku Belvédère přijal její otec a nevlastní matka, královna Paola.[26]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

James (Jim) O'Hare, Američan irského původu, je partnerem Delphine od roku 2000.[27][28] Pár má dvě děti, princeznu Joséphine Belgickou (* 17. října 2003) a prince Oscara Belgického (* 28. dubna 2008).[29]

Významné publikované práce[editovat | editovat zdroj]

  • Boël, Delphine (8. dubna 2008). Couper le cordon [Uříznout kabel] (ve francouzštině). Paříž: Éditions Luc Pire. ISBN 978-25-07000-68-4.
  • Boël, Delphine (17. února 2017). Nikdy se nevzdávejte (ve francouzštině). Brusel: Marque Belge. ISBN 978-23-90150-12-1.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Delphine of Belgium na anglické Wikipedii.

  1. Delphine Boël est princesse de Belgique : "une victoire judiciaire ne remplacera jamais l’amour d’un père". RTBF Info [online]. 2020-10-01 [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. (francouzsky) 
  2. BOËL, Delphine. Cv of Delphine de Saxe-Cobourg Artist colourist painting Delphine Boël. Delphine Boël [online]. [cit. 2021-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-28. 
  3. Delphine Boël: Belgium ex-king's love child wins royal titles. BBC News. 2020-10-01. Dostupné online [cit. 2021-05-08]. (anglicky) 
  4. MILLER, Julie. King Albert II’s Secret Daughter: How a Teenager Uncovered Belgium’s Royal Scandal. Vanity Fair [online]. [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. NEWS, Flanders. “I didn’t do it for the money” says Princess Delphine. vrtnws.be [online]. 2020-10-06 [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. GALLERY, Guy Pieters. Van Saksen-coburg Delphine at Guy Pieters Gallery. www.guypietersgallery.com [online]. [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. 
  7. BBC News | Europe | Belgium's royal sex scandal. news.bbc.co.uk [online]. [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. 
  8. ANONYM. Belgium: Delphine Boel, illegitimate daughter of King Albert II | tellerreport.com. www.tellerreport.com [online]. [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. HIGGINS, Andrew. Belgium Is Also Awaiting Possible News of a New Royal. The New York Times. 2013-07-19. Dostupné online [cit. 2021-05-08]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  10. a b Belgium ex-king's love child seeks royal rights and titles. BBC News. 2020-09-11. Dostupné online [cit. 2021-05-08]. (anglicky) 
  11. The Secret Princess: King's love child in court battle for recognition | 60 Minutes Australia. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  12. En Belgique, la fille adultérine d'Albert II exige une reconnaissance officielle. Le Monde.fr. 2013-06-17. Dostupné online [cit. 2021-05-08]. (francouzsky) 
  13. Belgium: King Albert’s ‘Disowned Natural Daughter’ Delphine Boel Seeks Recognition in Court. International Business Times UK [online]. 2013-06-18 [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Delphine Boël vangt bot bij rechter: koning Albert II is niet haar wettelijke vader. Het Nieuwsblad [online]. [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  15. SCHREUER, Milan. Former Belgian King Ordered to Give DNA for Paternity Test. The New York Times. 2018-11-05. Dostupné online [cit. 2021-05-08]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  16. Royal Central [online]. 2019-05-16 [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. The Brussels Times - Brussels court rules former King Albert has to pay daily €5,000 fine. web.archive.org [online]. 2019-05-16 [cit. 2021-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-16. 
  18. Retired Belgian king refuses court-ordered paternity test, faces $7,500 daily fine. nationalpost [online]. [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. DPG Media Privacy Gate. myprivacy.dpgmedia.be [online]. [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. 
  20. Belgium's King Albert II admits he fathered child in 1960s affair. the Guardian [online]. 2020-01-27 [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Sénat de Belgique. www.senate.be [online]. [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. 
  22. Belgian King Philippe meets half-sister Princess Delphine for the first time. BBC News. 2020-10-15. Dostupné online [cit. 2021-05-08]. (anglicky) 
  23. 'Warm encounter': Belgium's King Philippe meets Princess Delphine. The Brussels Times [online]. 2020-10-15 [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. Message commun de Sa Majesté le Roi et de Son Altesse Royale la Princesse Delphine | La Monarchie belge. The Belgian Monarchy [online]. [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. (francouzsky) 
  25. Message de Sa Majesté le Roi Albert II | La Monarchie belge. The Belgian Monarchy [online]. [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. (francouzsky) 
  26. Message de Leurs Majestés le Roi Albert II et la Reine Paola et de Son Altesse Royale la Princesse Delphine | La Monarchie belge. The Belgian Monarchy [online]. [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. (francouzsky) 
  27. In Royal Circles. www.cbsnews.com [online]. [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. FLANDRE, Flandreinfo be-L'Actu de. Delphine Boël s’exprime pour la première fois après le procès : "J’étais la honte, le linge sale du Roi". vrtnws.be [online]. 2020-08-09 [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. (francouzsky) 
  29. Belgique : l'ex-roi Albert II reconnaît sa fille Delphine Boël, née hors-mariage. Marie Claire [online]. [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]