Marie Josefa Belgická

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Marie Josefa Belgická
italská královna
Maria josé regina.jpg
Doba vlády 19461946
Manžel Umberto II.
Úplné jméno Marie José Charlotte Sophie Amélie Henriette Gabrielle
Narození 4. srpen 1906
Ostende, Belgie
Úmrtí 27. leden 2001
Thônex, Švýcarsko
Předchůdce Elena Černohorská
Následník -
Dynastie Dynastie Sasko-Kobursko-Gothajská
Otec Albert I. Belgický
Matka Alžběta Gabriela Bavorská

Marie Josefa Belgická (Marie José Charlotte Sophie Amélie Henriette Gabrielle; 4. srpna 190627. ledna 2001) byla poslední královnou Itálie. Královnou byla jen něco málo přes měsíc, pročež se jí přezdívalo "májová královna". Narodila se jako nejmladší dítě a jediná dcera Alberta Belgického a Alžběty Gabriely Bavorské.

Život[editovat | editovat zdroj]

8. ledna 1930 se belgická princezna v Římě vdala za italského korunního prince Umberta a stala se tak vévodkyní z Piemontu (Principessa di Piemonte). S manželem pak měla čtyři děti:

  1. Marie Pia Bourbonsko-Parmská (Maria Pia Elena Elisabetta Margherita Milena Mafalda Ludovica Tecla Gennara di Savoia), narozena v roce 1934 v Neapoli;
  2. Viktor Emanuel Italský (Vittorio Emanuele Alberto Carlo Teodoro Umberto Bonifacio Amedeo Damiano Bernardino Gennaro Maria di Savoia), narozen v roce 1937 v Neapoli;
  3. Marie Gabriela Savojská (Maria Gabriella Giuseppa Aldegonda Adelaide Ludovica Felicita Gennara di Savoia), narozena v roce 1940 v Neapoli;
  4. Marie Beatrice Savojská (Maria Beatrice Elena Margherita Ludovica Caterina Ramona di Savoia), narozena v roce 1943 v Neapoli.

Po sňatku s Umbertem byla požádána, aby si změnila jméno na italské Maria Giuseppa, což odmítla. Manželství nebylo šťastné, jak Marie Josefa o mnoho let později v jednom rozhovoru připustila: "On n'a jamais été heureux" (Nikdy jsme nebyli šťastní). V době, kdy jí rodiče dohodli sňatek s italským princem, neexistoval jiný potomek vládnoucí dynastie katolického vyznání s nadějí na trůn. Po zrušení monarchie žili manželé odděleně.

Vévodkyně z Piemontu[editovat | editovat zdroj]

Podle milostných dopisů, které zveřejnil syn Benita Mussoliniho, měla Marie Josefa s italským fašistickým vůdcem intimní poměr, její postoj ke Spojencům, sympatie k rebelům a negativní mínění o Mussolinim to však zpochybňují.

V roce 1939 se stala prezidentkou italského Červeného kříže. Během II. světové války byla jednou z mála diplomatických spojnic mezi německo-italským táborem a ostatními evropskými zeměmi zapojenými do války. Na jedné straně jako sestra krále okupované Belgie Leopolda III. (tehdy v německém zajetí) měla zároveň blízko k některým ministrům v Mussoliniho vládě. Jeden z britských diplomatů v Římě zaznamenal, že vévodkyně z Piemontu byla jediným členem italské královské rodiny s dobrým politických úsudkem.

V roce 1943 se Marie Josefa marně zasazovala o samostatnou mírovou dohodu mezi Itálií a USA. Její snahu ale italský král nepodporoval a Umberto se také (přinejmenším ne přímo) také nezapojil. Po tomto nezdaru - s americkými vyslanci se nikdy nesešla - byla i s dětmi poslána do města Sarre v italské provincii Valle d'Aosta na samém severozápadním cípu země, kde byla izolována od politického života královské rodiny.

Královnou na měsíc[editovat | editovat zdroj]

Poté, co se Itálie přidala na stranu Spojenců, její zdiskreditovaný tchán Viktor Emanuel III. se vzdal vlády, které se tak ujal jeho syn. Ten pak společně s manželkou cestoval po válkou rozvrácené Itálii, přičemž pár si získával sympatie lidu. Spekulovalo se o tom, že kdyby Viktor Emanuel v roce 1943 abdikoval ve prospěch svého syna, v pozdějším referendu o zachování monarchie nebo zřízení republiky, by monarchie zřejmě byla zvítězila. Viktor Emanuel však abdikoval až několik týdnů před referendem, což možná jeho syna stálo italský trůn.

Po tchánově abdikaci 9. května 1946 se Marie Josefa stala italskou královnou a její manžel králem. 2. června 1946 proběhlo referendum, jehož výsledek byl poměrně těsný: 54:46. Po výsledcích referenda, dne 13. června 1946 Marie Josefa s manželem opustila zemi.

V exilu[editovat | editovat zdroj]

Rodina žila nějakou dobu v Portugalsku, ale Umberto a Marie Josefa se rozhodli žít odděleně. Matka se čtyřmi dětmi odcestovala do Švýcarska, kde strávila většinu zbytku svého života, zatímco Umberto zůstal v Portugalsku. K rozvodu však nikdy nedošlo, částečně z politických důvodů - Umberto žil v naději (i když časem postupně stále menší), že se vrátí na italský trůn a rozvod by katolickému králi uškodil. Oba manželé také byli silně nábožensky založení.

Marie Josefa strávila nějaký čas v Mexiku se svou dcerou Marií Beatrice a vnoučaty.[1] Do Itálie se vrátila až poté, co její manžel v roce 1983 zemřel. Zemřela v roce 2001 ve Švýcarsku na rakovinu plic ve věku 94 let.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. worldroots.com [online]. worldroots.com, [cit. 2012-02-27]. [1]. (anglicky) 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marie José of Belgium na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Italská královna
Předchůdce:
Elena Černohorská
1946 - 1946
Marie Josefa Belgická
Nástupce:
monarchie zrušena