Audofleda
| Audofleda | |
|---|---|
| Narození | Desetiletí od 460 |
| Úmrtí | Desetiletí od 510 Ravenna |
| Povolání | královská choť |
| Choť | Theodorich Veliký[1] |
| Děti | Amalaswintha |
| Rodiče | Childerich I. a Basina[1] |
| Rod | Merovejci |
| Příbuzní | Chlodvík I.[2], Lanthilde[3], Aboflede[4], Baderich, Bertachar a Herminafried (sourozenci) Athalarich[5] a Matasuntha[5] (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Audofleda (467? – 511/526?) byla ostrogotská královna, manželka Theodoricha Velikého.
Byla dcerou merovejského krále Childericha I. a Basiny Durynské. Jejím bratrem byl Chlodvík I., franský král. Nejdůležitější svědectví o životě Audofledy se dochovalo ve zdrojích Anonyma Valesiana, Jordana a Řehoře z Tours V 90. letech 5. století přišli ke královskému dvoru Chlodvíka I. vyslanci Theodoricha Velikého, kteří měli za úkol vyjednat sňatek Audofledou.[6] Jednání bylo úspěšné a mezi lety 493 až 498[pozn. 1] se Audofleda provdala za Theodoricha, čímž se stala ostrogótskou královnou.[8][9] Ze strany Theodoricha to byl politický tah, který spojil Ostrogóty s Franky. Ve své sňatkové politice pokračoval i později, když své dcery provdal za krále Burgundů, Vandalů a Vizigótů, čímž spojil Ostrogóty s každým větším germánským královstvím na západě Evropy.[10]
Audofleda byla před sňatkem pohanského vyznání. Před svadbou či krátce po svadbě konvertovala k ariánství.[9][pozn. 2] Theodorich a Audofleda měli dceru Amalaswinthu,[12] která Ostrogótům vládla od roku 526 do roku 534.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ohledně přesného data svadby Audofledy a Theodoricha Velikého mezi historiky není shoda. Řehoř z Tours ani Jordanes přesné datum svadby neuvádí a tak historici jen podle chronologického sledu událostí se domnívají, že Theodorich požádal o ruku franské princezny v době, kdy jeho postavení po zavraždění Odoakera bylo legitimizovano císařem Anastasiem, tudíž se přiklánějí k roku 497 či 498[7]
- ↑ Řehoř z Tours o Audofledě tvrdí, že byla ariánkou (jako Lantechildis), a že byla zavražděna svou dcerou Amalaswinthou. Jarmila Bednaříková se domnívá, že jeho líčení je plné chyb a kromě svědectví o příbuzenském poměru Theodorichovy manželky k Chlodvíkovi I. nemá žádnou vypovídací hodnotu. V knize II. části 31 Řehoř z Tours napsal, že Albochleda a Lantechildis spolu s bratrem Chlodvíkem přijaly katolickou víru, zatímco o Audofledě se vůbec nezmínil. Důvodem může být skutečnost, že ke sňatku s Theodorichem došlo před Chlodvíkovou konverzí ke katolictví, kdy Audofleda byla již na ostrogótském území kam přišla buď jako ariánka nebo zde k této víře konvertovala.[11]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
- ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
- ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
- ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
- ↑ a b Amalazunta. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek Ia.
- ↑ DEANESLY, Margaret. A History of Early Medieval Europe: From 476-911. [s.l.]: Routledge Dostupné online. ISBN 978-0-429-58994-2. S. 41. (anglicky)
- ↑ MATHISEN, Ralph W.; SHANZER, Danuta. The Battle of Vouillé, 507 CE: Where France Began. [s.l.]: Walter de Gruyter Dostupné online. ISBN 978-1-61451-099-4. S. 87. (anglicky)
- ↑ BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila. Frankové a Evropa. [s.l.]: Albatros Media a.s. Dostupné online. ISBN 978-80-7429-084-8. S. 105.
- ↑ a b PREVITÉ-ORTON, C. W. The Shorter Cambridge Medieval History. [s.l.]: CUP Archive, 1966. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JOHNSON, Lawrence J. Worship in the Early Church: Volume 4: An Anthology of Historical Sources. [s.l.]: Liturgical Press Dostupné online. ISBN 978-0-8146-6329-5. (anglicky)
- ↑ BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila. Frankové a Evropa. [s.l.]: Albatros Media a.s. Dostupné online. ISBN 978-80-7429-084-8. S. 100.
- ↑ HARTMANN, Martina. Die Königin im frühen Mittelalter. [s.l.]: W. Kohlhammer Verlag Dostupné online. ISBN 978-3-17-018473-2. S. 27. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- HLAWITSCHKA, Eduard. Lexikon des Mittelalters (LexMA). München/Zürich: Artemis-Verlag, 1980. ISBN 3-7608-8901-8. Kapitola Audofleda, s. 1197. (německy)
