Chlothsind Franská
| Chlothsind Franská | |
|---|---|
| Narození | 6. století |
| Úmrtí | Desetiletí od 560 |
| Povolání | královská choť |
| Choť | Alboin[1][2] |
| Děti | Albsuinda |
| Rodiče | Chlothar I.[3] a Ingunda[1] |
| Rod | Merovejci |
| Příbuzní | Chram[1], Chilperich I.[1], Charibert I.[4], Guntram[5], Sigibert I.[6], Gundoald[1] a Palatina of Troyes (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Chlothsinda Franská také Chlothsind, Chlodosinda[7], Chlodosind[8], Chlodoswintha či Chlodosuinth (6. století? - 567?) byla franská princezna a langobardská královna, první manželka krále Alboina.
Jejím otcem byl franský král Chlothar I., matkou královna Ingunda. Langobardskou královnou se stala ještě v době, kdy byli Langobardi ještě usazení v Panonii.[8] Podle záznamů Paula Diacona měla s Alboinem jednu dceru, Albsuindu.[7][9] Toto manželství zmínil i Řehoř z Tours a také Origo Gentis Langobardorum.[7]
Biskup Nicetius z Trevíru napsal Chlothsindě dopis,[10] který ji poslal s vracejícími se langobardskými vyslanci.[8] Datum sepsání dopisu je nejasná, ale obvykle se datuje do doby před rokem 568, pravděpodobně mezi roky 561 a 567. Nicetius v dopise vyjádřil naději v to, že svého manžela přiměje konvertovat ke katolicismu a nikoliv k ariánismu, stejně jako učinila její babička Chrodechilda, když pomohla krále Chlodvíka I., obrátit ke katolickému vyznání.[8]
Chlothsinda zemřela nedlouho poté, co se Langobardi v roce 568 usadili v Itálii.[8] Po její smrti se Alboin oženil s Rosimundou.[7]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chlothsind na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
- ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
- ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
- ↑ a b c d MARTINDALE, J. R. The Prosopography of the Later Roman Empire 2 Part Set: Volume 3, AD 527-641. [s.l.]: Cambridge University Press, 1992. 1626 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-20160-5. S. 297. (anglicky)
- ↑ a b c d e TYRRELL, Vida Alice. Merovingian Letters and Letter Writers. [s.l.]: University Toronto Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WOOD, Ian. The Merovingian Kingdoms 450 - 751. [s.l.]: Routledge Dostupné online. ISBN 978-1-317-87116-3. S. 355. (anglicky)
- ↑ BARRETT, Graham; WOUDHUYSEN, George. Assembling the Austrasian Letters at Trier and Lorsch: Assembling the Austrasian Letters. Early Medieval Europe. Roč. 24, čís. 1, s. 3–57. Dostupné online [cit. 2022-05-25]. DOI 10.1111. (anglicky)