Richenza z Northeimu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Richenza z Northeimu
Richenza von Northeim (Königslutter).jpg
Narození Desetiletí od 1080
Úmrtí 10. června 1141
Místo pohřbení Imperial cathedral of Königslutter
Povolání aristokratka
Manžel(ka) Lothar III.
Děti Gertruda Saská
Rodiče Heinrich der Fette a Gertruda Brunšvická
Příbuzní Heinrich II. von Eilenburg (sourozenec)
Jindřich Lev[1] a Richardis Babenberská[2] (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Richenza z Northeimu (okolo 1087 / 108910. června 1141) pocházela z rodu Northeimských hrabat a byla saskou vévodkyní, královnou a císařovnou Svaté říše římské a poslední významnou consors regni.

Rodina, život a politický vliv[editovat | editovat zdroj]

Richenza se narodila okolo roku 1087 / 1089 v manželství northeimského hraběte a fríského markrabího Jindřicha Tlustého († 1101) a Gertrudy Brunšvické (z Braunschweigu) († 1117), dcery míšeňského markrabího Ekberta I. Měla bratra Otu († 1117) a sestru Gertrudu († před 1165).

V roce 1100 se Richenza provdala za saského vévodu a pozdějšího císaře Lothara ze Supplinburgu (Süpplingenburgu), kterého její bohaté dědictví učinilo nejmocnějším mužem v Sasku. Manželé měli jedinou přeživší dceru Gertrudu (* 1115), která byla roku 1127 provdána za bavorského vévodu Jindřicha Pyšného z rodu Welfů († 1139), jejich synem byl Jindřich Lev (* 1129).

Richenza se po manželově boku stala roku 1125 římsko-německou královnou (korunována byla v Kolíně nad Rýnem) a roku 1133 císařovnou. Patřila k úzkému okruhu rádců svého manžela, na něhož měla silný vliv.[3] Jako spoluvladařka byla mnohými žádána o intervenci u svého manžela a účastnila se i 2. italského tažení 11361137. Svého manžela též zastupovala na říšském soudu. Její politické postavení a vliv je možno vidět také v tom, že roku 1134 pomohla zbavit vévodu Fridricha II. Švábského říšské klatby.[4]

Po smrti svého manžela (4. prosince 1137) se postavila do čela welfské strany proti Štaufům.[5] a jako nového krále se snažila prosadit svého zetě Jindřicha Pyšného, a to na základě nároku založeného na jeho designaci umírajícím Lotharem III. O Letnicích následujícího roku se však v čele poselstva saských velmožů objevila na dvorském sjezdu v Bambergu a uznala králem Konráda III. Po smrti Jindřicha Pyšného (20. října 1139) se Richenza stala tvrdou obránkyní dědických nároků jeho syna Jindřicha Lva, o jehož výchovu se také starala, a podařilo se jí prosadit, aby byl v Sasku obecně uznán právoplatným vévodou.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kindred Britain.
  2. Dostupné online.
  3. Fössel, A.: Die Königin, s. 273.
  4. Ketsch, P.: Frauen, s. 364.
  5. Kellermann-Haaf, P.: Frau und Politik, s. 256.
  6. Frommer, H.: Spindel, Kreuz und Krone, Herrscherinnen des Mittelalters, Wiesbaden 1996, s. 204–235. Srov.: Fössel, A.: Die Königin, s. 276.

Prameny[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ennenová, E.: Ženy ve středověku, Praha 2001, s. 136.
  • Lexikon des Mittelalters 7, s. 829.
  • Fössel, A.: Die Königin im mittelalterlichen Reich. Herrschaftsausübung, Herrschaftsrechte, Handlungsspielräume, Stuttgart 2000, ISBN 3-7995-4256-6.
  • Ketsch, P.: Frauen im Mittelalter, Bd. 2: Frauenbild und Frauenrechte in Kirche und Gesellschaft, Quellen und Materialien, Düsseldorf 1984.
  • Kellermann-Haaf, P.: Frau und Politik im Mittelalter. Untersuchungen zur politischen Rolle der Frau in der höfischen Romanen des 12., 13. und 14. Jahrhunderts, Göppingen 1986, ISBN 3-87452-691-7.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Římsko-německá královna
Předchůdce:
Matylda Anglická
11251137
Richenza z Northeimu
Nástupce:
Gertruda ze Sulzbachu
Císařovna Svaté říše římské
Předchůdce:
Matylda Anglická
11331137
Richenza z Northeimu
Nástupce:
Beatrix Burgundská
Saská vévodkyně
Předchůdce:
Žofie Uherská
11331137
Richenza z Northeimu
Nástupce:
Gertruda Saská


Poznámka k posloupnosti: Od roku 1127 až do své smrti v roce 1130 nebo 1131 byla římsko-německou královnou též Gertruda z Komburgu, a to jako manželka vzdorokrále Konráda Štaufského, který byl po Lotharově smrti roku 1138 zvolen římsko-německým králem jako Konrád III.