Marie Leticie Bonaparte

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Marie Leticie Bonaparte
vévodkyně z Aosty
Fotografie Marie Leticie Bonaparte
Sňatek 11. září 1888
Manžel Amadeus I. Španělský
Úplné jméno Marie Leticie Evženie Kateřina Adéla Bonaparte
Narození 20. listopadu 1866
Palais Royal, Paříž
Úmrtí 25. října 1926
Moncalieri
Pochována Bazilika Superga
Potomci Umberto Savojsko-Aostský
Dynastie Bonapartové
Otec Napoleon Josef Bonaparte
Matka Marie Klotilda Savojská

Marie Leticie Bonaparte (celým jménem Marie Leticie Evženie Kateřina Adéla Bonaparte, 20. listopadu 1866, Palais Royal, Paříž25. října 1926, Moncalieri) byla jednou ze tří dětí Napoleona Josefa Bonaparta a jeho manželky Marie Klotildy Savojské, po sňatku s Amadeem I. Španělským i vévodkyně z Aosty.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Marie Klotilda; matka Marie Leticie

Otec Marie Leticie byl Napoleon Josef, synovec Napoleona I., tedy syn Napoleonova nejmladšího bratra Jérômeho Bonaparta, krále Vestfálska. Mariina matka Marie Klotilda byla dcerou Viktora Emanuela II., díky tomu tedy byla Marie Leticie neteř krále Umberta I. a jeho manželka Marie Savojské.

Marie Leticie se narodila v Palais Royal v Paříži dne 20. listopadu 1866.[1] Střídavě vyrůstala v Paříži, Římě i jinde v Itálii se svými dvěma bratry Napoleonem Viktorem (1862-1926) a Ludvíkem (1864-1932). Po pádu druhého francouzské císařství v roce 1870 se její rodina přestěhovala do rezidence nedaleko Ženevského jezera ve Švýcarsku.[2]

Manželství Mariiných rodičů bylo velmi nešťastné; zatímco Marie Klotilda chtěla žít klidný život se svými dětmi, Napoleona Josefa naplňovaly oslavy, lovy a jeho pozice u královského dvora. Navíc, v den svatby bylo Marii Klotilde pouhých 15 let, zatímco Napoleonu Josefovi již 37 let. Když roku 1878 zemřel Viktor Emanuel, otec Marie Klotildy, přestěhovala se Marie Klotilda i s dcerou Marií Leticií do Turína bez Napoleona Josefa. Během tohoto období obě pobývali v zámku Moncalieri, zatímco Mariini bratři zůstávali s otcem.

Postupem času z Marie Leticie vyrostla žena a ona byla obecně pokládána za velice krásnou ženu, typickou příslušnici rodu Bonapartů.[3] Údajně připomínala i sestry Napoleona I. Bonaparta, které byly svojí krásou proslavené.[4] Jednou se Marie Leticie ve Florencii téměř provdala za svého bratrance Emanuela Filiberta Savojského, avšak sňatek byl překažen a k manželství nikdy nedošlo. Sám Emanuel si nakonec vzal Helenu Orleánskou. Pár spolu nakonec měl syna Tomislava II., který se stal jediným králem Nezávislého státu Chorvatsko. Krátce po svatbě Emanuela a Heleny, v roce 1886 se ale začalo spekulovat o tom, že se Marie Leticie chystá provdat za svého dalšího bratrance; Rolanda Bonaparta. Sňatek se ale nakonec nezdařil.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Marie Leticie se poprvé se svým budoucím manželem setkala v Moncalieri, kde se krom samotného Amadea setkala i s jeho otcem, Emanuelem II., vévodou z Aosty. Samotný Amadeus byl Mariin strýc z matčiny strany a byl o mnoho let starší. Marie Leticie byla považována za velmi okouzlující dámu a po celou dobu návštěvy Amadea v Itálii mu dělala společnost. Roku 1888 ji Amadeus požádal o ruku a ona souhlasila. Samotné oznámení svazku ale způsobilo velký skandál, který způsobil nejen rozdíl 22 let mezi snoubenci, ale především jejich blízká příbuznost; Amadeus byl bratr Marie Klotildy Savojské, matky Marie Leticie Bonaparte. I přesto ale papež svazek povolil.

Svatba se konala 11. září 1888 v Královském paláci (Palazzo Reale) v Turíně.[5] Oddávajícím byl kardinál Gaetano Alimonda. Svatby se zúčastnilo mnoho členů obou rodin; Savojských i Bonapartů. Byla zde například i Marie Pia Savojská, manželka portugalského krále. Sama Marie Leticie se stala až druhou (a poslední) manželkou Amadea, jeho první ženou byla Marie Viktorie z Pozza, která roku 1876 zemřela. Vzhledem k věkovému rozdílu novomanželů, Amadeovo první dítě z prvního manželství bylo jen o tři roky mladší než Marie Leticie.

Pár žil v Turíně a vzešlo z něj jediné dítě; syn Umberto, budoucí hrabě ze Salmu (1889-1918). Ten byl ale během první světové války zabit. Již dva roky po svatbě ale Marie Leticie ovdověla, její manžel zemřel 18. ledna 1890.

Vdovství[editovat | editovat zdroj]

Až do roku 1902 žila Marie Leticie se synem Umbertem u italského královského dvora.[6] Umberto se příliš na veřejnosti neobjevoval, nenechával se ani portrétovat, což způsobilo mnoho spekulací o tom, zda není znetvořený či mentálně retardovaný.[6] V pozdějších letech se ale začal v médiích objevovat více a mýty byly vyvráceny. Samotný vdovský život Marie Leticie byl velmi chudý. Byla odkázána na příspěvky od rodiny Savojských, jelikož veškerý majetek po Amadeovi zdědili pouze jeho první tři synové z prvního manželství.[4] Závislost Marie Leticie a Umberta na příspěvcích od Savojských pak často vedla ke sporům mezi Umbertem a Viktorem Emanuelem III.

Přestože Marie Leticie se již nikdy nevdala, otevřeně vedla vztah s o dvacet let mladším vojákem. Tento vztah byl velmi skandální především kvůli rozdílnému postavení obou milenců. Marie Leticie Bonaparte zemřela 25. října 1926, přežila tedy nejen svého manžela, ale i syna. Jediným dědicem, který zdědil veškeré její bohatství, se tedy stal její mladší milenec. Byla pohřbena v bazilice Superga na okraji Turína.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Letizia Bonaparte, Duchess of Aosta na anglické Wikipedii.

  1. Vizetelly, str. 226
  2. Remsen Whitehouse, str. 313
  3. The Bonaparte Marriage. The New York Times. 1886-12-26. 
  4. a b Count of Salemi Atones For Escapades By War Heroism. The Washington Post. 1918-01-11. 
  5. In the Palace at Turin. The New York Times. 1888-09-12. 
  6. a b Royal Marriages and the Vatican. The Washington Post. 1902-08-17. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Vévodkyně
Předchůdce:
Marie Viktorie dal Pozzo
18881890
Marie Leticie Bonaparte
Nástupce:
Helena Orleánská