George Soros

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
George Soros
George Soros - Festival Economia 2018 1.jpg
Rodné jméno Schwartz György
Narození 12. srpna 1930 (88 let)
Budapešť
Bydliště Budapešť
Anglie
New York
Alma mater London School of Economics (do 1954)
Zaměstnavatelé Open Society Institute
Soros Fund Management
Kaupthing Singer & Friedlander
Ocenění Freedom Award (1993)
James Madison Award (1997)
Řád kříže země Panny Marie (2000)
Maďarský záslužný řád (2004)
Adam Smith Award (2012)
… více na Wikidatech
Manžel(ka) Annaliese Witschak (1960–1983)
Susan Weber Soros (1983–2005)
Tamiko Bolton (od 2013)
Děti Alexander Soros
Gregory Soros
Jonathan Soros
Robert Soros
Andrea Soros
Rodiče Teodoro Schwartz a Elizabeth Soros
Příbuzní Paul Soros
Daisy Soros
Web www.georgesoros.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

George Soros [džordž soros][1] také a [džordž soroš][2] (maďarsky Soros György [šoroš ďerď], * 12. srpna 1930 jako Schwartz György) je maďarský rodák a americký multimiliardář, finančník a filantrop židovského původu.

Život[editovat | editovat zdroj]

George Soros se narodil jako György Schwartz v rodině právníka a esperantisty Tivadara Sorose[3][4] (tehdy ještě pod jménem Theodor Schwarz) a jeho ženy Erzsébet (později Elizabeth).

Z rodného Maďarska odešel po válce v roce 1946. Od roku 1947 žil v Anglii, kde studoval ekonomii a filosofii na London School of Economics, kde ho významně ovlivnil K. R. Popper a jeho myšlenka "otevřené společnosti". V roce 1956 odešel do USA, aby – jak sám říká – vydělal dost peněz na Wall Street a mohl žít jako spisovatel a filosof.

Podruhé ženatý byl se Susan Weber Soros. V září 2013 se oženil opět, jeho třetí manželkou se stala 42letá učitelka jógy Tamiko Boltonová. Svatební oslavy se zúčastnilo 500 hostů, mezi nimi prezident Estonska a premiér Albánie a také zpěvák Bono. George Soros má pět dětí.

V roce 2005 byl ve Francii odsouzen v trestní věci za insider trading (zneužití informací v obchodním styku). Nejvyšší soud v roce 2006 tento rozsudek potvrdil.[5]

Finančník[editovat | editovat zdroj]

V roce 1969 založil Soros Fund Management. V roce pak 1973 založil spolu s Jimem Rogersem Quantum Fund, jeden z prvních hedge fondů. Název vznikl jako pocta principu neurčitosti fyzika Wernera Heisenberga. Během deseti let se jim navrátilo přes 4000 % vkladu, což je základem Sorosova bohatství. Základem pro společnosti byly investice na nemovitostním trhu, investice do bankovních akcií (spekulace na jejich růst), na japonském akciovém trhu, ropě a také sázky na pokles hodnoty akcií.

V roce 1973 je známá jeho úspěšná spekulace na růst akcií amerického obranného průmyslu na základě veřejně dostupných informací, kdy z izraelské strany přicházely stížnosti na kvalitu amerických podpůrných zbrojních dodávek do Izraele. Po těchto informacích se rozhodl investovat do akcií amerického obranného průmyslu. V roce 1985 pak byla výhodná sázka na pokles hodnoty Western Union, tehdejšího silného hráče na poli telegrafních technologie, kterou ohrožovaly modernější technologie.

Nejznáměnší spekulací George Sorose a jeho společnosti byla sázka na růst úrokových sazeb, pokles hodnoty libry šterlinků a naopak růstu německé marky. V roce 1992 denní obchodování na devizových dosahovalo úrovně cca 1 bilión dolarů, naproti tomu anglická centrální banka Bank of England držela velmi malou hodnotu ostatních tvrdých měn, díky které byla její možnost intervenovat ve prospěch britské libry bez samotné vlády na trhu velmi omezená. Hodnota libry byla tehdy svázána s pravidly Evropského mechanismu směných kurzů a také vládní politikou tzv. stínování německé měny. Za této situace se rozhodl George Soros v roce 1992 spekulovat s částkou 10 miliard liber na pokles libry i s několika dalšími transakcemi (krátkých prodejů) financované půjčenými penězi v britské měně. Situace na trhu se začala vyhrocovat v neprospěch vlády a Bank of England a když i ostatní investoři začali prodávat britskou libru, musela nakonec Bank of England i přes snahu udržet hodnotu britské libry vysoko (a tím i Velkou Británii v ERM) pravidelným zvyšováním úrokových sazeb až na 15%, byl tlak trhu příliš velký. Neudržitelnost situace nakonec donutila vládu s ministerským předsedou Johnem Majorem a tehdejším minitrem financí Normanem Lamontem oznámit 16. září 1992 opuštění ERM. Hodnota libry tento rok kleslala až o 10% a tato spekulace tak samotnému George Sorosovi vynesla 1 miliardu britských liber. Tento den je označován ve Velké Británii jako Black Wednesday (Černá středa). Proto je někdy George Soros přezdíván jako „Muž, který zlomil Bank of England“.

V podnikání Gerorge Sorose se projevuje jím oblibená teorie reflexivity. Ve finančnictví pak usuze, že o finančních trzích se nedá tvrdit, že fungují dokonale naprosto racionálně a podle očekávání, zejména díky nedokonalé informovanosti, zaujatosti a často iracionálním chováním investorů. Zaujatost a zatrvrzelost investorů je často důvodem pro pohyb cen. Současná očekávání nemusí nutně znamenat budoucí skutečný vývoj. Oboustraně reflixivní spojení trhu a jeho účastníků pak může být důvodem pro prohloubení vzestupů i pádů cen, kterých George Soros na trhu využíval.

Nekomerční aktivity[editovat | editovat zdroj]

Soros investuje 1 miliardu USD ročně do Tikkun Olam (“repair of the world”, Náprava světa).[6]

Afrika[editovat | editovat zdroj]

Soros je angažovaným podporovatelem politických aktivit od roku 1979, kdy začal podporovat černošské studenty, aby mohli studovat na Kapské univerzitě (University of Cape Town) v Jihoafrické republice

Evropa[editovat | editovat zdroj]

Až do zahájení bombardování Jugoslávie silami NATO Sorosův fond v Srbsku sponzoroval Občanské centrum v kosovské Prištině za účelem boje za národní nezávislost albánské většiny.[zdroj?] V Bělehradě podporoval „rádio B-92“, které v letech 1996-97 sehrálo důležitou úlohu při studentských vzpourách proti Slobodanu Miloševići.[zdroj?]

Soros též podporuje romské studenty i v Česku, a to prostřednictvím Romského vzdělávacího fondu (Roma Education Fund, REF). Cílem fondu je skrze stipendia přispět ke zvýšení vzdělanostní úrovně Romů žijících ve 13 zemích střední a východní Evropy a působit desegregačně na vzdělávací systém. V České republice rozdělování stipendií koordinuje od roku 2010 občanské sdružení ROMEA.[7][8] V ČR je často dáván do souvislosti s podporou Člověka v tísni, přestože reálný podíl Sorosovy Open Society Foundations na příjmech organizace činil pouhých 0,12 % z jejích celkových příjmů v roce 2015.[9]Sorosova podpora změn ke svobodě a demokracii ve střední a východní Evropě je, mimo podpory přímé, záležitostí místních organizací – Open Society Institute, Sorosových nadací (Soros Foundation), mezi něž patří i Nadace Open Society Fund Praha (Nadace OSF Praha) v Česku. Předsedá Soros Fund Management a je také ředitelem Council on Foreign Relations. Založil a finančně podporuje nadaci Středoevropské univerzity (Central European University), jíž věnoval 880 milionů USD. [zdroj?]

USA[editovat | editovat zdroj]

Ve Spojených státech je jedním z významných přispěvatelů sociálně liberálních organizací. Podporuje také organizaci Transparency International, která se věnuje boji proti korupci, nebo Human Rights Watch.

Během amerických prezidentských voleb v roce 2016 Soros financoval předvolební kampaň Hillary Clintonové.[10]

V USA podporoval uzavření nukleární dohody s Íránem. *1)[6]

Bývalé státy SSSR[editovat | editovat zdroj]

Podporuje i vznik a rozvoj demokracie v bývalých zemích sovětských satelitů, jako například i v Gruzii, na Ukrajině a jinde. V květnu 2014 v rozhovoru prohlásil, že jeho nadace již dlouho působí na Ukrajině a hrála důležitou roli v současných údálostech.[11]

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

Dále přes Media Development Investment Fund podporuje internet pro všechny realizovaný přes satelity.[12]

Prohlášení a myšlenky Sorose[editovat | editovat zdroj]

Soros je velkým kritikem amerického prezidenta Donalda Trumpa a odmítá Trumpův návrh na zavedení dovozních cel na čínské zboží, což označil za přípravu na "obchodní válku" s Čínou. Také prohlásil, že díky Trumpovi začne být Čínská lidová republika vnímána jako „vůdčí stát mezinárodní komunity“.[13]

Dle slov syna G Sorose, Alexandra, by jeho otec viděl Izrael spíše ve formátu Yitzhaka Rabina. Jeho názory jsou více či méně obdobné názorům politické strany Meretz a Labor Party. Podporujeme řešení – dvou států.[6] Jeho syn Alexandr dále uvedl, že nepodporují teroristické organizace, které vyzývají k násilí. Podporujeme Al-Quds univerzitu a to i přesto, že americká administrativa podporu zamítla z důvodu, že někteří studenti podporují Hamas. Stojíme si za akademickou svobodou. Nebojkotovali bychom univerzitu v USA jen proto, že někteří studenti by byli antisemity.[6]

Dle slov Alexandra Sorose "Jsme ve válce, a když nebudeme bojovat, když nebudeme riskovat za naše hodnoty, tak přijde pohroma. Každá generace musí bojovat za své hodnoty neustále"[6]

V květnu 2018 na výročním zasedání Evropské rady pro zahraniční vztahy Soros k systému kvót, na jehož základě by musely unijní státy přijmout určitý počet běženců z uprchlických táborů v Itálii a Řecku, uvedl: "Členské státy by neměly být nuceny přijímat uprchlíky, pokud to nechtějí, a uprchlíci by neměli být nuceni usazovat se tam, kam nechtějí jít,”. Pro řešení situace nabídl tříbodový program. Jeho jádrem je odmítnutí kvót na relokaci migrantů. Odmítl i dvourychlostní Evropu.[14]

Ohlasy, reakce a akce související s činností Sorose[editovat | editovat zdroj]

Sorosovi kritici poukazují na zdroj jeho bohatství ze spekulačních obchodů, což je podle nich téměř neslučitelné s filantropickým zaměřením, kterému se Soros věnuje mimo svou profesionální činnost.[zdroj?] Soros však otevřeně kritizuje systém finančních spekulací, jakkoliv jsou základem jeho bohatství. Podle něj někdy znemožňují hospodářský rozvoj v rozvojových zemích. Mnohé z problémů ekonomické nerovnováhy ve světě přisuzuje Soros tržnímu fundamentalismu (market fundamentalism), tedy přesvědčení, že trh sám stačí vytvářet stabilní hospodářství.[zdroj?]

Sorosovy finanční dary směřují k organizacím, které jsou nositeli lidských práv, demokracie, transparentnosti, svobody slova, podpory minorit a boje proti tyranii a korupci. Jinými slovy levicově orientované organizace. A to je vysvětlením pro nenávist, ale není to vysvětlením pro rozsah této nenávisti[6]

Maďarsko[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2015 během evropské migrační krize maďarský premiér Viktor Orbán obvinil Sorose, že patří k aktivistům, kteří se svou podporou masové migrace z Blízkého východu snaží podrývat evropské národní státy. Soros v reakci prohlásil, že naopak pomáhá obhájit evropské hodnoty, zatímco akce Orbána tyto hodnoty podkopávají, jelikož Soros považuje ochranu uprchlíků za prioritu a státní hranice za překážku tohoto cíle.[15]

Na konci roku 2017 a zhruba v období do parlamentních voleb v Maďarsku tj. do března 2018 (8.4.2018 – konání maďarských parlamentních voleb) kontaktovala údajně izraelská soukromá společnost Black Cube pracovníky nevládních organizací spojených s miliardářem G. Sorosem V Maďarsku, které si nahrávala a jejich slova účelově sestříhala. Tyto nahrávky měly být použity za účelem diskreditace těchto pracovníků ve prospěch maďarského vůdce Viktora Orbána, který bývá označován za nacionalistického vůdce.[16]Pikantní je, že izraelská média, za všechny např. The Times of Israel, referovala o "antisemitských podtónech, které během Orbánovy politické kampaně zazněly"[17]

V květnu 2018 ukončila činnost Open Society Foundation v Maďarsku z důvodu rostoucích represivních opatření v zemi a přesídlila do Berlína. V prohlášení nadace se hovoří o tom, že maďarská vláda utratila 100 mil EUR za kampaně na pošpinění Sorosovy nadace a jejich partnerů.[18]

Rusko[editovat | editovat zdroj]

V lednu 2015 Soros prohlásil, že Evropa čelí útoku ze strany Ruska, a vyzval západní státy k rozšíření sankcí proti Rusku za jeho podporu proruských separatistů na východní Ukrajině.[19] Rusko v roce 2015 prohlásilo Sorosovy nadace – Open Society Foundations a Open Society Institute Assistance Foundation za "nežádoucí" a následně byly vládou prezidenta Putina zakázány kvůli "ohrožení" státní bezpečnosti.[20][21]

Evropa[editovat | editovat zdroj]

Útoky v Evropě proti Sorosovi se točí kolem podpory Sorose migraci. Politické debaty o tom, že G. Soros podporuje "migrační proudy do Evropy" se rozhořely v Maďarsku, na Slovensku a Rakousku.[22]

Sorosem financovaná nadace podporuje jiná separatistická hnutí a samozvané státy, například Kosovo nebo Severokyperskou tureckou republiku, kterou od roku 1974 okupuje turecká armáda.[23]

Stephen Bannon (zakládající člen Breitbart News, bývalý poradce D. Trumpa) chce vytvořit protiváhu G.Sorosovi v Evropě a zakládá nevládní organizaci, která chce sjednoti konzervativní a nacionalistické síly v Evropě.[24]

USA[editovat | editovat zdroj]

V politice se americkým konzervativcům nelíbila Sorosova kampaň proti Georgi W. Bushovi.[zdroj?]

Izrael[editovat | editovat zdroj]

Člen Knessetu Miki Zohar (Likud) přišel s tzv. "Sorosovým zákonem", který je zaměřen na ukončení aktivit Sorosovy nadace. Izraelský premiér Benjamim Netanyahu popsal Sorose jako nepřítele Izraele a syn premiéra zveřejnil na svých stránkách na Facebooku karikaturu Sorose.[6]

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

Soros je zmíněn v dokumentech Paradise Papers, které byly zveřejněny v listopadu 2017 a které odhalují daňové úniky skrze daňové ráje.[zdroj?]

Filozof[editovat | editovat zdroj]

Soros je žákem Karla Poppera, se kterým si i živě dopisoval, a říká, že jeho investiční strategie jsou založeny na Popperově skepticismu, pokud jde o spolehlivost jakékoliv lidské víry. Snažil se odhadnout, kde se investoři hromadně mýlí, a využít jejich omylů.

Jako filozof popularizuje Soros koncepty tzv. dynamické nerovnováhy (dynamic disequilibrium), statické nerovnováhy (static disequilibrium) a téměř rovnovážných podmínek (near-equilibrium conditions). Jeho publikace se zaměřují na koncept reflexivity.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Sorosova ekonomická a veřejná činnost byla oceněna několika čestnými doktoráty (Dr. h.c., honoris causa). Obdržel je v roce 1980 od New School for Social Research v New Yorku, od Oxfordské univerzity, v roce 1991 od Budapešťské ekonomické univerzity (Budapest University of Economics) a od americké Yaleovy univerzity (Yale University).

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • 1987 – The Alchemy of Finance
  • 1991 – Směnka na demokracii (Underwriting Democracy, 1991)
  • 1997 – Soros o Sorosovi (Soros on Soros, 1995)
  • 2007 – Věk omylnosti (The Age of Fallibility, 2006)
  • 2009 – Nové paradigma pro finanční trhy (The New Paradigm for Financial Markets, 2008)

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

*1) Další informace o nukleární dohodě s Íránem – aktivity izraelské soukromé společnosti Black Cube týkající se snah o diskreditaci hl. osob Obamovy administrativy. které jednaly o uzavření dohody s Íránem viz[25]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Talks at Google. Authors@Google: George Soros [online]. Dostupné online. 
  2. PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu. Český jazyk jako živý organismus [online]. Dostupné online. 
  3. MAYER, Jane. The money man [online]. 2004-10-11 [cit. 2018-01-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. KILGANNON, Corey. Feliĉa Ferioj! Toasting the Holidays in Esperanto. The New York Times [online]. The New York Times Company, 2017-12-21 [cit. 2018-01-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Insider trading conviction of Soros is upheld - Business - International Herald Tribune
  6. a b c d e f g BAREA, Nahum. Why they hate George Soros. ynetnews.com [online]. 25.4.2018. Dostupné online. 
  7. Otevřít evropským Romům příležitosti
  8. Stipendia pro romské studenty
  9. Výroční zpráva Člověka v tísni 2015
  10. "George Soros says Trump will fail and market's dream will end". Reuters. 20. ledna 2017.
  11. "Interview with George Soros". CNN. 25. května 2014.
  12. http://www.national-geographic.cz/detail/internet-pro-cely-svet-a-zdarma-to-ma-byt-outernet-45204/ - Internet pro celý svět a zdarma? To má být Outernet
  13. "Soros predicts Trump trade war, Brexit reality check in Davos interview". Financial Times. 19. ledna 2017.
  14. Nevnucujte zemím uprchlíky, když je nechtějí. Soros představil plán záchrany EU. www.novinky.cz [online]. 29.5.2018. Dostupné online. 
  15. "Orban Accuses Soros of Stoking Refugee Wave to Weaken Europe". Bloomberg. 30. října 2015.
  16. BAYER, Lili. Israeli intelligence firm targeted NGOs during Hungary´s election campaign. politico.com [online]. 7.6.2018. Dostupné online. 
  17. NOVOTNÝ, Pavel. Analýza: Tajná operace soukromých zpravodajců proti Sorosovi. Kdo a jak pomohl Orbánovi. info.cz [online]. 11.7.2018. Dostupné online. 
  18. BAYER, Lili. George Soros - backed foundation leaving Hungary. politico.com [online]. 15.5.2018. Dostupné online. 
  19. "A New Policy to Rescue Ukraine". The New York Review of Books. 5. února 2015.
  20. GITZIN, Mickey. Opinion, other than slander, what do you know about George Soros. haaretz.com [online]. 9.2.2018. Dostupné online. 
  21. KAPLAN SOMMER, Allison. Why Netanyahu hates george Soros so much. haaretz.com [online]. 10.7.2017. Dostupné online. 
  22. Spor o Sorose se rozhořel i v Rakousku. zpravy.idnes.cz [online]. 26.4.2018. Dostupné online. 
  23. "Diplomats for hire". GlobalPost. 12. dubna 2010.
  24. STUBLEY, Peter. Steve Bannon to set up The Movement foundation to boost far-right across Europe. independent.co.uk [online]. 22.7.2018. Dostupné online. 
  25. PILEGGI, Tamar. https://www.Israel likely knew of black cubes efforts to discredit Iran deal. timesofisrael.com [online]. 27.5.2018. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]