George Soros

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
George Soros
George Soros 47th Munich Security Conference 2011 crop.jpg
Rodné jméno Schwartz György
Narození 12. srpna 1930 (87 let)
Budapešť
Bydliště Budapešť
Anglie
New York
Alma mater London School of Economics (do 1954)
Zaměstnavatelé Open Society Institute
Soros Fund Management
Kaupthing Singer & Friedlander
Ocenění Freedom Award (1993)
James Madison Award (1997)
Řád kříže země Panny Marie (1998)
Maďarský záslužný řád (2004)
Adam Smith Award (2012)
… více na Wikidatech
Manžel(ka) Annaliese Witschak (1960–1983)
Susan Weber Soros (1983–2005)
Tamiko Bolton (od 2013)
Děti Alexander Soros
Gregory Soros
Jonathan Soros
Robert Soros
Andrea Soros
Rodiče Teodoro Schwartz a Elizabeth Soros
Příbuzní Paul Soros
Daisy Soros
Web georgesoros.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

George Soros [džordž soros][1], také [ďerď šoroš] a [džordž soroš][2] (maďarsky Soros György, * 12. srpna 1930 jako Schwartz György) je maďarský rodák a americký multimiliardář, finančník a filantrop židovského původu.

Život[editovat | editovat zdroj]

George Soros se narodil jako György Schwartz v rodině právníka a esperantisty Tivadara Sorose[3][4] (tehdy ještě pod jménem Theodor Schwarz) a jeho ženy Erzsébet (později Elizabeth).

Z rodného Maďarska odešel po válce v roce 1946. Od roku 1947 žil v Anglii, kde studoval ekonomii a filosofii na London School of Economics, kde ho významně ovlivnil K. R. Popper a jeho myšlenka "otevřené společnosti". V roce 1956 odešel do USA, aby - jak sám říká - vydělal dost peněz na Wall Street a mohl žít jako spisovatel a filosof.

Podruhé ženatý byl se Susan Weber Soros. V září 2013 se oženil opět, jeho třetí manželkou se stala 42letá učitelka jógy Tamiko Boltonová. Svatební oslavy se zúčastnilo 500 hostů, mezi nimi prezident Estonska a premiér Albánie a také zpěvák Bono. George Soros má pět dětí.

V roce 2005 byl ve Francii odsouzen v trestní věci za insider trading (zneužití informací v obchodním styku). Nejvyšší soud v roce 2006 tento rozsudek potvrdil.[5]

Finančník[editovat | editovat zdroj]

V roce 1970 založil spolu s Jimem Rogersem Quantum Fund, jeden z prvních hedge fondů. Během deseti let se jim navrátilo přes 4000 % vkladu, což je základem Sorosova bohatství. Proslul svými finančními měnovými spekulacemi, které například roku 1992 donutily Bank of England k devalvaci britské libry, proto je přezdíván jako „Muž, který zruinoval Bank of England“. Podle The Executive Intelligence Review je Soros veřejnou tváří Rothschildových bankéřů. Sám Soros brzy po asijské krizi IRONICKY prohlásil: „Pokud někdy existoval muž, který by mohl být vzorem žido-plutokratického bolševického sionistického světového spiklence, jsem to já.“[6]

Nekomerční aktivity[editovat | editovat zdroj]

Soros je angažovaným podporovatelem politických aktivit od roku 1979, kdy začal podporovat černošské studenty, aby mohli studovat na Kapské univerzitě (University of Cape Town) v Jihoafrické republice

Až do zahájení bombardování Jugoslávie silami NATO Sorosův fond v Srbsku sponzoroval Občanské centrum v kosovské Prištině za účelem boje za národní nezávislost albánské většiny.[zdroj?] V Bělehradě podporoval „rádio B-92“, které v letech 1996-97 sehrálo důležitou úlohu při studentských vzpourách proti Slobodanu Miloševići.[zdroj?]

Soros též podporuje romské studenty i v Česku, a to prostřednictvím Romského vzdělávacího fondu (Roma Education Fund, REF). Cílem fondu je skrze stipendia přispět ke zvýšení vzdělanostní úrovně Romů žijících ve 13 zemích střední a východní Evropy a působit desegregačně na vzdělávací systém. V České republice rozdělování stipendií koordinuje od roku 2010 občanské sdružení ROMEA.[7][8]

V ČR je často dáván do souvislosti s podporou Člověka v tísni, přestože reálný podíl Sorosovy Open Society Foundations na příjmech organizace činil pouhých 0,12 % z jejích celkových příjmů v roce 2015.[9]

Ve Spojených státech je jedním z významných přispěvatelů sociálně liberálních organizací. Podporuje také organizaci Transparency International, která se věnuje boji proti korupci, nebo Human Rights Watch.

Sorosova podpora změn ke svobodě a demokracii ve střední a východní Evropě je, mimo podpory přímé, záležitostí místních organizací - Open Society Institute, Sorosových nadací (Soros Foundation), mezi něž patří i Nadace Open Society Fund Praha (Nadace OSF Praha) v Česku. Předsedá Soros Fund Management a je také ředitelem Council on Foreign Relations. Založil a finančně podporuje nadaci Středoevropské univerzity (Central European University), jíž věnoval 880 milionů USD. [zdroj?]

Podporuje i vznik a rozvoj demokracie v bývalých zemích sovětských satelitů, jako například i v Gruzii, na Ukrajině a jinde. V květnu 2014 v rozhovoru prohlásil, že jeho nadace již dlouho působí na Ukrajině a hrála důležitou roli v současných údálostech.[10]

Dále přes Media Development Investment Fund podporuje internet pro všechny realizovaný přes satelity.[11]

Během amerických prezidentských voleb v roce 2016 Soros financoval předvolební kampaň Hillary Clintonové.[12] Soros je velkým kritikem amerického prezidenta Donalda Trumpa a odmítá Trumpův návrh na zavedení dovozních cel na čínské zboží, což označil za přípravu na "obchodní válku" s Čínou. Také prohlásil, že díky Trumpovi začne být Čínská lidová republika vnímána jako „vůdčí stát mezinárodní komunity“.[13]

Kritiky[editovat | editovat zdroj]

Sorosovi kritici poukazují na zdroj jeho bohatství ze spekulačních obchodů, což je podle nich téměř neslučitelné s filantropickým zaměřením, kterému se Soros věnuje mimo svou profesionální činnost.[zdroj?]

Soros však otevřeně kritizuje systém finančních spekulací, jakkoliv jsou základem jeho bohatství. Podle něj někdy znemožňují hospodářský rozvoj v rozvojových zemích. Mnohé z problémů ekonomické nerovnováhy ve světě přisuzuje Soros tržnímu fundamentalismu (market fundamentalism), tedy přesvědčení, že trh sám stačí vytvářet stabilní hospodářství.[zdroj?]

V politice se americkým konzervativcům nelíbila Sorosova kampaň proti Georgi W. Bushovi.[zdroj?]

V lednu 2015 Soros prohlásil, že Evropa čelí útoku ze strany Ruska, a vyzval západní státy k rozšíření sankcí proti Rusku za jeho podporu proruských separatistů na východní Ukrajině.[14]

Na druhou stranu však Sorosem financovaná nadace podporuje jiná separatistická hnutí a samozvané státy, například Kosovo nebo Severokyperskou tureckou republiku, kterou od roku 1974 okupuje turecká armáda.[15]

V říjnu 2015 během evropské migrační krize maďarský premiér Viktor Orbán obvinil Sorose, že patří k aktivistům, kteří se svou podporou masové migrace z Blízkého východu snaží podrývat evropské národní státy. Soros v reakci prohlásil, že naopak pomáhá obhájit evropské hodnoty, zatímco akce Orbána tyto hodnoty podkopávají, jelikož Soros považuje ochranu uprchlíků za prioritu a státní hranice za překážku tohoto cíle.[16]

Soros je zmíněn v dokumentech Paradise Papers, které byly zveřejněny v listopadu 2017 a které odhalují daňové úniky skrze daňové ráje.[zdroj?]

Filozof[editovat | editovat zdroj]

Soros je žákem Karla Poppera, se kterým si i živě dopisoval, a říká, že jeho investiční strategie jsou založeny na Popperově skepticismu, pokud jde o spolehlivost jakékoliv lidské víry. Snažil se odhadnout, kde se investoři hromadně mýlí, a využít jejich omylů.

Jako filozof popularizuje Soros koncepty tzv. dynamické nerovnováhy (dynamic disequilibrium), statické nerovnováhy (static disequilibrium) a téměř rovnovážných podmínek (near-equilibrium conditions). Jeho publikace se zaměřují na koncept reflexivity.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Sorosova ekonomická a veřejná činnost byla oceněna několika čestnými doktoráty (Dr. h.c., honoris causa). Obdržel je v roce 1980 od New School for Social Research v New Yorku, od Oxfordské univerzity, v roce 1991 od Budapešťské ekonomické univerzity (Budapest University of Economics) a od americké Yaleovy univerzity (Yale University).

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • 1991 – Směnka na demokracii (Underwriting Democracy, 1991)
  • 1997 – Soros o Sorosovi (Soros on Soros, 1995)
  • 2007 – Věk omylnosti (The Age of Fallibility, 2006)
  • 2009 – Nové paradigma pro finanční trhy (The New Paradigm for Financial Markets, 2008)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Talks at Google. Authors@Google: George Soros [online]. Dostupné online. 
  2. PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu. Český jazyk jako živý organismus [online]. Dostupné online. 
  3. MAYER, Jane. The money man [online]. 2004-10-11 [cit. 2018-01-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. KILGANNON, Corey. Feliĉa Ferioj! Toasting the Holidays in Esperanto. The New York Times [online]. The New York Times Company, 2017-12-21 [cit. 2018-01-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Insider trading conviction of Soros is upheld - Business - International Herald Tribune
  6. Sydney Morning Herald, rozhovor z 15. listopadu 1997
  7. Otevřít evropským Romům příležitosti
  8. Stipendia pro romské studenty
  9. Výroční zpráva Člověka v tísni 2015
  10. "Interview with George Soros". CNN. 25. května 2014.
  11. http://www.national-geographic.cz/detail/internet-pro-cely-svet-a-zdarma-to-ma-byt-outernet-45204/ - Internet pro celý svět a zdarma? To má být Outernet
  12. "George Soros says Trump will fail and market's dream will end". Reuters. 20. ledna 2017.
  13. "Soros predicts Trump trade war, Brexit reality check in Davos interview". Financial Times. 19. ledna 2017.
  14. "A New Policy to Rescue Ukraine". The New York Review of Books. 5. února 2015.
  15. "Diplomats for hire". GlobalPost. 12. dubna 2010.
  16. "Orban Accuses Soros of Stoking Refugee Wave to Weaken Europe". Bloomberg. 30. října 2015.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]