Toomas Hendrik Ilves

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Toomas Hendrik Ilves
Thilves.JPG

4. prezident Estonska
Ve funkci:
26. září 2006 – 10. října 2016
Předseda vlády Andrus Ansip
Taavi Rõivas
Předchůdce Arnold Rüütel
Nástupce Kersti Kaljulaidová
Stranická příslušnost
Členství Social Democratic Party

Narození 26. prosince 1953 (65 let)
Stockholm, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Choť Merry Bullocková (1981–2004)
Evelin Ilvesová (2004–2015)
Ieva Ilvesová (od 2016)
Alma mater Columbia College
Kolumbijská univerzita
Pensylvánská univerzita
Profese politik, novinář, diplomat a psycholog
Ocenění Velkokříž za zásluhy Spolkové republiky Německo (2013)
velkokříž Řádu svatého Olafa (2014)
Řád Serafínů
velkostuha Řádu chryzantémy
velkokříž Maďarského záslužného řádu
… více na Wikidatech
Podpis Toomas Hendrik Ilves, podpis
Webová stránka www.thilves.ee
Commons Kategorie Toomas Hendrik Ilves
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Toomas Hendrik Ilves (* 26. prosince 1953, Stockholm) je estonský politik, v letech 20062016 estonský prezident. Je bývalým diplomatem a novinářem. Do svého zvolení působil jako člen Evropského parlamentu. Ilves se narodil ve švédském Stockholmu jako syn estonských uprchlíků. Vyrůstal v USA, kde vystudoval Leonia High School a následně psychologii na prestižních amerických univerzitách Columbia University a University of Pennsylvania.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

V osmdesátých letech pracoval jako novinář v rádiu Svobodná Evropa a následně se angažoval v boji o získání nezávislosti Estonska v roce 1991. Poté pracoval jako velvyslanec v USA, Kanadě a Mexiku. V prosinci 1996 se stal estonským ministrem zahraničních věcí, kterým byl až do své rezignace v září 1998 jako člen malé opoziční strany (Lidová strana, zemědělsko-konzervativní). Ilves byl zanedlouho zvolen předsedou Lidové strany, která vytvořila volební koalici se Stranou středu. Po parlamentních volbách v březnu 1999 se stal opět ministrem zahraničních věcí, kterým byl až do roku 2002, kdy se rozpadlo vládnoucí trojkoaliční politické seskupení.

Podporoval estonské členství v Evropské unii a vedl také první jednání, která vedla až k připojení Estonska k Evropské unii 1. května 2004. V letech 2001 a 2002 byl předsedou Lidové strany. Z této funkce rezignoval po komunálních volbách, kdy jeho strana získala pouze 4,4 % hlasů. Na začátku roku 2004 se Strana středu přejmenovala na Sociální demokracii. V roce 2003 se stal členem Evropského parlamentu, v květnu 2004 se pak stal plnohodnotným členem. Při volbách do Evropského parlamentu v roce 2004 byl při drtivém volebním vítězství Sociálních demokratů zvolen za tuto stranu europoslancem.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Stát Stuha Název Datum udělení
BelgieBelgie Belgie Grand Crest Ordre de Leopold.png velkokříž Řádu Leopoldova 2008
EstonskoEstonsko Estonsko EST Order of the Cross of Terra Mariana - 1st Class BAR.png Řád kříže země Panny Marie I. třídy s řetězem[1] 2006, 3. října
EST Order of the National Coat of Arms - 1st Class BAR.png Řád státního znaku I. třídy s řetězem[2] 2008, 22. února
EST Order of the National Coat of Arms - 3rd Class BAR.png Řád státního znaku III. třídy[3] 2004, 5. února
FinskoFinsko Finsko FIN Order of the White Rose Grand Cross BAR.png velkokříž s řetězem Řádu bílé růže[4] 2007
FrancieFrancie Francie Legion Honneur Commandeur ribbon.svg komandér Řádu čestné legie 2001
GruzieGruzie Gruzie GEO St-George Victory Order BAR.svg Vítězný řád svatého Jiří 2010, 20. ledna
IslandIsland Island ISL Icelandic Order of the Falcon - Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu islandského sokola[5] 2010, 10. června
JaponskoJaponsko Japonsko JPN Daikun'i kikkasho BAR.svg velkokříž Řádu chryzantémy 2007
KazachstánKazachstán Kazachstán Order Dostik 1kl rib.png Řád přátelství I. třídy 2011
LitvaLitva Litva LTU Order of Vytautas the Great with the Golden Chain BAR.png velkokříž Řádu Vitolda Velikého se zlatým řetězem[6] 2008, 25. dubna
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko LVA Order of the Three Stars - Commander BAR.png velkokříž s řetězem Řádu tří hvězd[7] 2009, 7. dubna
LVA Cross of Recognition.png Kříž uznání I. třídy[8] 2012, 5. června
MaďarskoMaďarsko Maďarsko HUN Order of Merit of the Hungarian Rep (civil) 1class BAR.svg velkokříž Záslužného řádu Maďarské republiky 2009
MaltaMalta Malta MLT National Order of Merit BAR.svg Národní řád za zásluhy[9] 2012, 31. května
NěmeckoNěmecko Německo GER Bundesverdienstkreuz 9 Sond des Grosskreuzes.svg velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo 2013
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko NLD Order of the Dutch Lion - Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu nizozemského lva 2008
NorskoNorsko Norsko NOR Royal Norwegian Order of Merit - Knight 1st Class BAR.png rytíř I. třídy Norského královského řádu za zásluhy 1999
Order Sint Olaf 1 kl.png velkokříž Řádu svatého Olafa[10] 2014, 2. září
PolskoPolsko Polsko POL Order Orła Białego BAR.svg Řád bílé orlice 2014, 7. března
RumunskoRumunsko Rumunsko ROU Order of the Star of Romania 1999 Collar rosette.svg velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy 2011
ŘeckoŘecko Řecko GRE Order of Honour Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu cti 1999
SlovenskoSlovensko Slovensko SVK Rad Bieleho Dvojkriza 1 triedy BAR.svg Řád bílého dvojkříže I. třídy 2015
Spojené královstvíSpojené království Spojené království Order of the Bath UK ribbon.svg čestný rytíř velkokříže Řádu lázně[11] 2006
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko Order of Isabella the Catholic - Sash of Collar.svg velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické 2007
ŠvédskoŠvédsko Švédsko Seraphimerorden ribbon.svg rytíř Řádu Serafínů 2011, 18. ledna

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-14]. Dostupné online. 
  2. Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-14]. Dostupné online. 
  3. Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-14]. Dostupné online. 
  4. Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2019-09-14]. Dostupné online. 
  5. Fálkaorðan 2010. web.archive.org [online]. 2016-03-14 [cit. 2019-09-14]. Dostupné online. 
  6. Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-09-14]. Dostupné online. 
  7. VESTNESIS.LV. Ordeņu kapitula paziņojums Par Triju Zvaigžņu… - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-09-14]. Dostupné online. (lotyšsky) 
  8. VESTNESIS.LV. Par Atzinības krusta piešķiršanu - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-09-14]. Dostupné online. (lotyšsky) 
  9. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2016-03-04 [cit. 2019-09-14]. Dostupné online. 
  10. Tildelinger av ordener og medaljer. www.kongehuset.no [online]. [cit. 2019-09-14]. Dostupné online. (norsky) 
  11. www.leighrayment.com [online]. [cit. 2019-09-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]