Toomas Hendrik Ilves

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Toomas Hendrik Ilves
Thilves.JPG

4. prezident Estonska
Ve funkci:
26. září 2006 – 10. října 2016
Předseda vlády Andrus Ansip
Taavi Rõivas
Předchůdce Arnold Rüütel
Nástupce Kersti Kaljulaidová
Stranická příslušnost
Členství Social Democratic Party

Narození 26. prosince 1953 (65 let)
Stockholm, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Choť Merry Bullocková (1981–2004)
Evelin Ilvesová (2004–2015)
Ieva Ilvesová (od 2016)
Alma mater Columbia College
Kolumbijská univerzita
Pensylvánská univerzita
Profese politik, novinář, diplomat a psycholog
Ocenění Velkokříž za zásluhy Spolkové republiky Německo (2013)
velkokříž Řádu svatého Olafa (2014)
Řád zlatého rouna
velkostuha Řádu chryzantémy
velkokříž Maďarského záslužného řádu
… více na Wikidatech
Podpis Toomas Hendrik Ilves, podpis
Webová stránka www.thilves.ee
Commons Kategorie Toomas Hendrik Ilves
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Toomas Hendrik Ilves (* 26. prosince 1953, Stockholm) je estonský politik, v letech 20062016 estonský prezident. Je bývalým diplomatem a novinářem. Do svého zvolení působil jako člen Evropského parlamentu. Ilves se narodil ve švédském Stockholmu jako syn estonských uprchlíků. Vyrůstal v USA, kde vystudoval Leonia High School a následně psychologii na prestižních amerických univerzitách Columbia University a University of Pennsylvania.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

V osmdesátých letech pracoval jako novinář v rádiu Svobodná Evropa a následně se angažoval v boji o získání nezávislosti Estonska v roce 1991. Poté pracoval jako velvyslanec v USA, Kanadě a Mexiku. V prosinci 1996 se stal estonským ministrem zahraničních věcí, kterým byl až do své rezignace v září 1998 jako člen malé opoziční strany (Lidová strana, zemědělsko-konzervativní). Ilves byl zanedlouho zvolen předsedou Lidové strany, která vytvořila volební koalici se Stranou středu. Po parlamentních volbách v březnu 1999 se stal opět ministrem zahraničních věcí, kterým byl až do roku 2002, kdy se rozpadlo vládnoucí trojkoaliční politické seskupení.

Podporoval estonské členství v Evropské unii a vedl také první jednání, která vedla až k připojení Estonska k Evropské unii 1. května 2004. V letech 2001 a 2002 byl předsedou Lidové strany. Z této funkce rezignoval po komunálních volbách, kdy jeho strana získala pouze 4,4 % hlasů. Na začátku roku 2004 se Strana středu přejmenovala na Sociální demokracii. V roce 2003 se stal členem Evropského parlamentu, v květnu 2004 se pak stal plnohodnotným členem. Při volbách do Evropského parlamentu v roce 2004 byl při drtivém volebním vítězství Sociálních demokratů zvolen za tuto stranu europoslancem.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]