Ferenc Molnár

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ferenc Molnár
Ferenc Molnár16. únor 1941Fotograf Carl van Vechten
Ferenc Molnár
16. únor 1941
Fotograf Carl van Vechten
Rodné jméno Ferenc Neumann
Narození 12. leden 1878
Budapešť, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 1. duben 1952
New York, USAUSA USA
Povolání spisovatel, dramatik, novinář
Národnost židovská
Stát Maďarsko Maďarsko
Alma mater Kalvínské gymnázium, Universita Lóránda Eötvöse
Významná díla Chlapci z Pavelské ulice,
Balada od kolotočů
Ocenění Řád Františka Josefa
Manžel/ka Sári Fedáková
Děti Márta Sárközyová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ferenc Molnár v roce 1918
Ferenc Molnár

Ferenc Molnár, vlastním jménem Ferenc Neumann (12. ledna 1878, Budapešť1. dubna 1952 New York) byl maďarský prozaik, dramatik a novinář židovského původu.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování Kalvínského gymnázia v Budapešti začal studovat právo na Universita Lóránda Eötvöse (Eötvös Loránd Tudományegyetem). Studium však nedokončil a živil se jako novinář a později jako spisovatel. Během první světové války působil rok jako válečný dopisovatel. Roku 1938 v době narůstání fašismu emigroval do USA. Svá díla psal především maďarsky, později také německy a v emigraci i anglicky.[1]

V prvním Molnárově tvůrčím období převládala próza z velkoměstského života spojující ostrou sociální kritiku s ironií a sentimentalitou. Takto napsal i své nejznámější dílo, román pro mládež Chlapci z Pavelské ulice (1907, A Pál utcai fiúk). Poté se začal věnovat dramatu, ve kterém vynikl scénickou rutinou a bravurními efekty, často založených na erotických motivech. Stal se věhlasným autorem, ale mnozí kritikové mu vyčítali myšlenkovou lacinost.[1]

Podle jeho knih a divadelních her bylo natočeno přes šedesát filmů (z toho šestnáct němých a dvacet televizních) a téměř patnáct televizních seriálů.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • Magdolna (1898), sbírka povídek.
  • Az éhes város (1901, Hladové město), román.
  • Egy gazdátlan csónak története (1901, Opuštěná loď).
  • A Pál utcai fiúk (1907, Chlapci z Pavelské ulice), román pro mládež jehož hlavním motivem je "válka" dvou chlapeckých part o volný předměstský plácek, česky také jako Hoši z Pavelské ulice nebo Hoši z naší ulice¨.
  • Rabok (1908, Vězni), román
  • Muzsika (1908, Hudba).
  • Egy haditudósitó naplója (1916, Deník válečného dopisovatele)
  • Az aruvimi erdo titka (1917, Tajemství aruvimského lesa), román.
  • Széntovajok (1918, Zloději uhlí), román.
  • Andor (1918), román.
  • A zöld huszár (1938, Zelený rytíř).
  • Isten veled szivem (1945, Sbohem, mé srdce), román.
  • Útitárs a száműzetésben – Jegyzetek egy önéletrajzhoz (1950, Společnice ve vyhnanství), autobiografie.
  • A Dohány-utca és a Körút-sarok (1952).

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

  • A Doktor úr (1902, Pan doktor), česky jako Právní zástupce, veselohra.
  • Józsi és egyéb kis komédiák (1904),
  • Az ördög (1907, Ďábel), tragikomedie.
  • Liliom (1909, Liliom), česky jako Balada od kolotočů, sentimentální drama s fantastickým motivem.
  • A Testőr (1910, Gardový poručík), veselohra.
  • A Farkas (1912, Vlk),
  • Úri divat (1916),
  • A fehér felhő (1916, Bílý mrak),
  • Farsang (1916),
  • A hattyú (1920, Labuť),
  • Színház: Előjáték Lear királyhoz, Marsall, Az ibolya (1921, Prolog ke králi Learovi),
  • Égi és földi szerelem (1922, Nebeská a pozemská láska),
  • A vörös malom (1923),
  • Az üvegcipő (1924),
  • Játék a kastélyban (1926, Hra na zámku),
  • Riviera (1926),
  • Olympia (1928, Olympie), veselohra.
  • Egy, kettő, három (1929, Jedna, dvě, tři),
  • A jó tündér (1930, Dobrá víla), komedie.
  • Valaki (1931),
  • Harmónia (1932, Harmonie),
  • Nagy szerelem (1935),
  • Delila (1937),
  • Panoptikum (1949).

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Molnár Ferenc na maďarské Wikipedii.

  1. a b c Slovník maďarských spisovatelů, Odeon, Praha 1971, str. 243
  2. Ferenc Molnár na IMDB

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]