Agota Kristofová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Agota Kristofová
Narození 30. října 1935
Maďarsko
Úmrtí 27. července 2011 (ve věku 75 let)
Neuchâtel
Místo odpočinku Kőszeg
Povolání spisovatelka a dramatička
Ocenění Preis der SWR-Bestenliste (2006)
Rakouská státní cena za evropskou literaturu (2008)
Prix du Livre Inter
Kossuthova cena
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Agota Kristofová, maďarsky Kristóf Ágota (30. říjen 193527. červenec 2011) byla švýcarská spisovatelka maďarského původu. Svá díla psala francouzsky.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Maďarsku, ale téměř padesát let žila ve Švýcarsku. Z Maďarska emigrovala po sovětské invazi roku 1956. Exil, pocity vyhnanství a stesk se staly velkým tématem její tvorby. Zpočátku pracovala v továrně, až postupně se naučila francouzsky a až v poměrně pozdním věku se proslavila jako spisovatelka. Roku 1987 vydala svůj první román nazvaný Velký sešit (Le grand cahier). Měl obrovský úspěch a byl přeložen do více než 30 jazyků. Francouzská kritika dílo přirovnala k textům Samuela Becketta nebo Eugèna Ioneska.[1] Velký sešit byl úvodem trilogie, další díly dostaly název Důkaz (La preuve) a Třetí lež (Le troisième mensonge). V roce 1995 vydala román Včera (Hier) o hledání identity. Na konci roku 2004 vyšla sbírka deseti autobiografických textů s názvem Analfabetka (L'Analphabète), jež byly napsány na konci 80. let pro časopis Du, a kde mj. popisuje zkušenost, kdy se jako exilová „analfabetka“ pouští do psaní v adoptivním jazyce. Na počátku roku 2005 vydalo pařížské nakladatelství Seuil soubor textů To je jedno (C'est égal), které psala v mládí jako cvičení v nově přijatém jazyce. Psala i básně a rozhlasové a divadelní hry. Napsala 23 dramat, ale jen devět se hrálo na jevišti.

V roce 1987 získala cenu Prix du Livre Européen. Rok poté obdržela cenu Alberta Moravii. V roce 2001 získala cenu Friedricha Schillera a také nejvýznamnější švýcarské literární ocenění – Cenu Gottfrieda Kellera.[2] Roku 2008 získala Rakouskou státní cenu za evropskou literaturu.[3] Těsně před smrtí se dočkala ocenění i ve své původní vlasti, když v roce 2011 získala cenu Lájose Kossutha.

V roce 2017 vyšlo audiozpracování Velkého sešitu, který načetl Kryštof Hádek, vydala Audiotéka.

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://magazin.aktualne.cz/kultura/umeni/zemrela-hledacka-identity-spisovatelka-kristofova/r~i:article:708796/
  2. http://www.iliteratura.cz/Clanek/13329
  3. http://www.pwf.cz/archivy/texty/clanky/rakouska-statni-cena-pro-evropskou-literaturu-udelena-agote-kristof_1468.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]