Ingrijští Finové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ingrijští Finové
Vlajka Ingrijců
Vlajka Ingrijců
Země s významnou populací
Finsko, Rusko
FinskoFinsko Finsko 25 000[1]
RuskoRusko Rusko 20 300 (2010)[2]
EstonskoEstonsko Estonsko 10 639 (2010)[3]
UkrajinaUkrajina Ukrajina 768 (2001)[4]
Jazyk(y)
FinštinaRuštinaIngrijská finština
Náboženství
Luteránství
Příbuzné národy
ostatní baltofinské národy

Ingrijští Finové neboli Ingrijci (finsky inkeriläiset nebo inkerinsuomalaiset) jsou subetnikem Finů, kteří žijí v Ingrii, jež je dnes součástí Leningradské oblasti v severozápadním Rusku. Jedná se o potomky Finů, kteří tam byli přivedeni z provincie Savo a Karelské šíje v 17. století, kdy Finsko i Ingrie byly součástí Švédska.

Na rozdíl od původních dvou baltofinských národů Ingrie, VotůIžorů, vyznávají místo pravoslaví luteránství.

Hovoří tzv. ingrijskou finštinou, jež spadá do jihovýchodních finských nářečí. Jazyk ingrijských Finů (finsky inkerin murre) patří k východním dialektům finského jazyka.[5]

V prvním celosovětském sčítání lidu z roku 1926 bylo zaznamenáno 114 831 „leningradských“ neboli ingrijských Finů.[6] Po druhé světové válce se jich však hodně usídlilo v Estonsku. Po rozpadu Sovětského svazu se okolo 25 000 ingrijských Finů přestěhovalo z Ruska a Estonska zpět do Finska.[7] Od roku 2005 jsou oficiálně uznanou minoritou v Estonsku.

V současnosti ingrijští Finové žijí většinou v Rusku (Petrohrad, Leningradská oblast, Karélie, západní Sibiř), Estonsku, Finsku, a Švédsku.[8]

Ingijské písemnictví zastupuje především epos Liekku Mirji Kemppinen.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Paluumuutto Suomeen TE-palvelut, Työ- ja elinkeinominitseriö (finsky)
  2. 6-й финно-угорский конгресс в Шиофоке
  3. Eesti Statistika 2001—2009. www.stat.ee [online]. [cit. 2014-03-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  4. Всеукраїнський перепис населення 2001. Русская версия. Результаты. Национальность и родной язык. Украина и регионы
  5. KOŇKOVA, Olga Igorěvna; KOKKO, Vladimir Adolfovič. ИНГЕРМАНЛАНДСКИЕ ФИННЫ Очерки истории и культуры ( Ingermanladskie finny, Očerki istorii i kultury). Sankt-Petersburg: SPb.: MAE RAN,, 2009. 164 s. Dostupné online. ISBN 978-5-88431-143-5. S. с. 31, 138.. 
  6. TAAGEPERA, Rein. The Finno-Ugric republics and the Russian state. [s.l.]: Routledge, 1999. Dostupné online. S. 143. (anglicky) 
  7. Helsingin Sanomat
  8. MUSAYEV, Vadim. The Ingrian Question as a Historical and Political Phenomenon [online]. Praha: S. с. 136, 137.. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]