Spišská župa (Československo)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Spišská župa
Území
Sídlo župyLevoča
ZeměSlovensko
Zeměpisné souřadnice
Vznik30. října 1918
Zánik1. ledna 1923[1]
Základní informace
Rozloha3 459 km²[2]
Počet obyvatel159 277 (1919)[2]
Hustota zalidnění46 obyv./km²
Počet okresů8 + 8 měst (1919)
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spišská župa (slovensky Spišská župa) byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Slovensku v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena při vzniku Československa z uherské Spišské župy. Existovala v letech 1918–1922, měla rozlohu 3 459 km² a jejím správním centrem byla Levoča.

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Župy v Československu.

Po vyhlášení Martinské deklarace dne 30. října 1918, kterou se Slovensko vydělilo z Uherska a přičlenilo k nově vzniklému Československu, zůstalo slovenské území dočasně rozdělené na administrativní celky vytvořené Uherskem. Jedním z těchto celků byla Spišská župa, která vznikla z původní uherské Spišské župy.[3] V čele župy stál vládou jmenovaný župan, který disponoval všemi pravomocemi, zatímco samosprávná funkce župy byla potlačena.[4]

Sídlo župy se nacházelo v Levoči.[3]

Spišská župa existovala do 31. prosince 1922. K 1. lednu 1923 bylo na Slovensku vytvořeno nové župní zřízení, které bylo původně plánované pro celé Československo, nicméně realizováno bylo pouze právě na Slovensku.[5]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Spišská župa se nacházela na východním Slovensku, v okolí řek Hornád a Poprad. Na západě hraničila s Liptovskou župou, na jihozápadě s Gemersko-malohontskou župou, na jihu s Abauj-turňanskou župou a na východě se Šarišskou župou. Severní hranici tvořila státní hranice s Polskem.[6]

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

V roce 1919 se Spišská župa členila na osm slúžňovských okresů (Gelnica, Kežmarok, Levoča, Spišská Nová Ves, Spišská Sobota, Spišská Stará Ves, Spišské Podhradie a Stará Ľubovňa) a osm měst se zřízeným magistrátem (Poprad, Kežmarok, Spišská Belá, Gelnica, Levoča, Spišská Nová Ves, Spišské Vlachy, Spišské Podhradie), která byla na úrovni okresů.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nariadenie vlády č. 310/1922 Sb., ktorým sa zavádza župné sriadenie v niektorých častiach uzemia republiky Československe, § 1. [cit. 2020-04-18]. Dostupné online.
  2. a b Dostupné online.
  3. a b VOLKO, Viliam; KIŠ, Miloslav. Stručný prehľad vývoja územného a správneho členenia Slovenska. Bratislava: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, 2007. Dostupné online. S. 26–27. (slovensky) Dále jen Volko–Kiš. 
  4. Volko–Kiš, s. 29.
  5. Volko–Kiš, s. 37–38.
  6. Volko–Kiš, příloha 4.
  7. TIŠLIAR, Pavol. Mimoriadne sčítanie ľudu na Slovensku z roku 1919. Príspevok k populačným dejinám Slovenska. Bratislava: STATIS, 2007. Dostupné online. ISBN 978-80-85659-46-7. S. 129–130. (slovensky)