Gemersko-malohontská župa (Československo)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gemersko-malohontská župa
Území
Sídlo župy Rimavská Sobota
Země Slovensko
Zeměpisné souřadnice
Vznik 30. října 1918
Zánik 1. ledna 1923[1]
Základní informace
Rozloha 3 961 km²[2]
Počet obyvatel 164 341 (1919)[2]
Hustota zalidnění 41,5 obyv./km²
Počet okresů 7 + 3 města (1919)
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gemersko-malohontská župa (slovensky Gemersko-malohontská župa) byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Slovensku v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena při vzniku Československa vydělením z uherské Gemersko-malohontské župy. Existovala v letech 1918–1922, měla rozlohu 3 961 km² a jejím správním centrem byla Rimavská Sobota.

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Župy v Československu.

Po vyhlášení Martinské deklarace dne 30. října 1918, kterou se Slovensko vydělilo z Uherska a přičlenilo k nově vzniklému Československu, zůstalo slovenské území dočasně rozdělené na administrativní celky vytvořené Uherskem. Jedním z těchto celků byla Gemersko-malohontská župa, která vznikla vydělením severní části původní uherské Gemersko-malohontské župy.[3] V čele župy stál vládou jmenovaný župan, který disponoval všemi pravomocemi, zatímco samosprávná funkce župy byla potlačena.[4]

Sídlo župy se nacházelo v Rimavské Sobotě.[3]

Gemersko-malohontská župa existovala do 31. prosince 1922. K 1. lednu 1923 bylo na Slovensku vytvořeno nové župní zřízení, které bylo původně plánované pro celé Československo, nicméně realizováno bylo pouze právě na Slovensku.[5]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Gemersko-malohontská župa se nacházela na středním Slovensku. Na východě hraničila s Novohradskou a Zvolenskou župou, na severu s Liptovskou župou, na severovýchodě se Spišskou župou a na východě s Abauj-turňanskou župou. Jižní hranice župy byla zároveň státní hranicí s Maďarskem.[6]

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

V roce 1919 se Gemersko-malohontská župa členila na sedm slúžňovských okresů (Feledince, Horehronský, Ratkov, Revúca, Rimavskosobotský, Rožňava a Tornaľa) a tři města se zřízeným magistrátem (Jelšava, Rožňava a Rimavská Sobota), která byla na úrovni okresů.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nariadenie vlády č. 310/1922 Sb., ktorým sa zavádza župné sriadenie v niektorých častiach uzemia republiky Československe, § 1. [cit. 2020-04-18]. Dostupné online.
  2. a b Dostupné online.
  3. a b VOLKO, Viliam; KIŠ, Miloslav. Stručný prehľad vývoja územného a správneho členenia Slovenska. Bratislava: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, 2007. Dostupné online. S. 26–27. (slovensky) Dále jen Volko–Kiš. 
  4. Volko–Kiš, s. 29.
  5. Volko–Kiš, s. 37–38.
  6. Volko–Kiš, příloha 4.
  7. TIŠLIAR, Pavol. Mimoriadne sčítanie ľudu na Slovensku z roku 1919. Príspevok k populačným dejinám Slovenska. Bratislava: STATIS, 2007. Dostupné online. ISBN 978-80-85659-46-7. S. 129–130. (slovensky)