Hontská župa (Československo)
| Hontská župa Hontianska župa | |
|---|---|
| Území | |
| Sídlo župy | Ipolské Šiahy |
| Země | Slovensko |
| Stát |  Československo |
| Zeměpisné souřadnice | 48°5′ s. š., 18°57′ v. d. |
| Vznik | 30. října 1918 |
| Zánik | 1. ledna 1923[1] |
| Základní informace | |
| Rozloha | 2 100 km²[2] |
| Počet obyvatel | 95 573 (1919)[2] |
| Hustota zalidnění | 45,5 obyv./km² |
| Počet okresů | 5 (1919) |
 Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hontská župa (slovensky Hontianska župa) byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Slovensku v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena při vzniku Československa vydělením z uherské Hontské župy. Existovala v letech 1918–1922, měla rozlohu 2 100 km² a jejím správním centrem byly Ipolské Šiahy (nyní Šahy).
Historický vývoj
[editovat | editovat zdroj]Po vyhlášení Martinské deklarace dne 30. října 1918, kterou se Slovensko vydělilo z Uherska a přičlenilo k nově vzniklému Československu, zůstalo slovenské území dočasně rozdělené na administrativní celky vytvořené Uherskem. Jedním z těchto celků byla Hontská župa, která vznikla vydělením větší, převážně severní části z původní uherské Hontské župy.[3] V čele župy stál vládou jmenovaný župan, který disponoval všemi pravomocemi, zatímco samosprávná funkce župy byla potlačena.[4]
Sídlo župy se nacházelo v Ipolských Šiahách.[3]
Hontská župa existovala do 31. prosince 1922. K 1. lednu 1923 bylo na Slovensku vytvořeno nové župní zřízení, které bylo původně plánované pro celé Československo, nicméně realizováno bylo pouze právě na Slovensku.[5]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Hontská župa se nacházela na jižním Slovensku. Na západě hraničila s Komárenskou a Tekovskou župou, na severu se Zvolenskou župou a na východě s Novohradskou župou. Jižní hranice župy byla zároveň státní hranicí s Maďarskem.[6]
Administrativní členění
[editovat | editovat zdroj]V roce 1919 se Hontská župa členila na pět slúžňovských okresů: Bátovce, Krupina, Nekyje (nynější Vinica), Pastuchov (nynější Pastovce) a Ipoľské Šiahy (nynější Šahy).[7] V oblasti Hontské župy se také nacházelo město Banská Štiavnica a Banská Belá, které však součástí župy nebylo a coby město s municipálním právem tvořilo samostatnou územněsprávní jednotku na úrovni župy.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Nariadenie vlády č. 310/1922 Sb., ktorým sa zavádza župné sriadenie v niektorých častiach uzemia republiky Československe, § 1. [cit. 2020-04-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ a b c VOLKO, Viliam; KIŠ, Miloslav. Stručný prehľad vývoja územného a správneho členenia Slovenska. Bratislava: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, 2007. Dostupné online. S. 26–27. (slovensky) Dále jen Volko–Kiš.
- ↑ Volko–Kiš, s. 29.
- ↑ Volko–Kiš, s. 37–38.
- ↑ Volko–Kiš, příloha 4.
- ↑ TIŠLIAR, Pavol. Mimoriadne sčítanie ľudu na Slovensku z roku 1919. Príspevok k populačným dejinám Slovenska. Bratislava: STATIS, 2007. Dostupné online. ISBN 978-80-85659-46-7. S. 129–130. (slovensky)