Podtatranská župa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Podtatranská župa byla jednotka územní správy a samosprávy zavedená v prvorepublikovém Československu v rámci župního zřízení roku 1920. Do praxe byla uvedena až roku 1923 a zrušena v rámci reformy státní správy již roku 1927.

Vznik a zrušení župy[editovat | editovat zdroj]

Po zániku Uherska v roce 1918 byl původní systém uherských žup převeden v téměř nezměněném územním rozsahu do správního systému Československé republiky. Toto provizorní postuherské uspořádání trvalo jen do roku 1920. Tehdy bylo zákonem o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé, přijatým 29. února 1920 rozděleno celé území Československa do 21 žup. Jednou z nich byla i Podtatranská župa, jako jedna z šesti žup zřízených na území Slovenska. Ve srovnání s historickými (uherskými) župami byl jejich rozsah větší a proto se jim na Slovensku říkalo veľžupy. Podtatranská župa měla pořadové číslo XIX (formální označení Župa XIX). Zákon stanovil vznik župního úřadu v čele s županem a župního zastupitelstva jako samosprávného sboru. Při župním zastupitelstvu měl být zřízen župní výbor, župní finanční komise a další komise. Podtatranská župa měla být součástí nadregionálního župního svazu v hranicích celého Slovenska.[1][2]

Župní zřízení čelilo od počátku silné kritice a bylo do praxe uvedeno až roku 1923 pouze na Slovensku. 30. září 1923 se zde konaly volby do župních zastupitelstev.[3] 14. července 1927 byl přijat Zákon o organizaci politické správy, rušící župy a zavádějící zemskou soustavu. Podtatranská župa se stala součástí Země Slovenské.[1][4] Na rozdíl od českých zemí, kde hranice žup byly zachovány alespoň jako vymezení volebních krajů pro volby do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění republiky Československé, byly župy na Slovensku zcela eliminovány jako správní jednotky.[5][6]

Územní vymezení župy[editovat | editovat zdroj]

Podtatranská župa zahrnovala území severního Slovenska, od masivu Vysokých Tater, po region Liptova v jejich jižním podhůří (sídlem župy byl Liptovský Svätý Mikuláš), na východě do oblasti Spiše. Na jihovýchodě území župy vybíhalo do regionu Rožnavy a dále až k státní hranici s Maďarskem.[7] Skládala se z 12 okresů.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Černá, Vladimíra: Přijetí a realizace župního zákona z roku 1920 [online]. muni.cz [cit. 2012-10-16]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b Šprocha, Branislav - Tišliar, Pavol: Údaje o prirodzenej meně obyvateľstva Slovenska... [online]. infostat.sk [cit. 2012-10-16]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. Volby na Slovensku. Národní listy. Říjen 1923, roč. 63., čís. 270, s. 1. Dostupné online. 
  4. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 400-401. (česky) 
  5. Vládní návrh, kterým se mění článek I. zákona ze dne 29. února 1920, č. 123 Sb. z. a n. (řád volební do poslanecké sněmovny), dále § 9 zákona ze dne 29. února 1920, č. 124 Sb. z. a n. (zákon o složení a pravomoci senátu), a příloha A k § 2 zákona ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n. (zákon o zřízení župních a okresních úřadů). [online]. psp.cz [cit. 2012-10-16]. Dostupné online. (česky) 
  6. Návrh poslance I. Hrušovského a druhů na změnu zákona ze dne 29. února 1920, čís. 123 Sb. z. a n. (řád volení do poslanecké sněmovny) ve znění novely z 15. října 1925, čís. 205 Sb. z. a n. [online]. psp.cz [cit. 2012-10-16]. Dostupné online. (česky) 
  7. kol. aut.: Dějiny zemí Koruny české II.. Praha: Paseka, 1992. ISBN 80-85192-30-6. S. 170. (česky)