Užhorodská župa (Československo)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Užhorodská župa
Území
Sídlo župy Užhorod
Země Podkarpatská Rus
Zeměpisné souřadnice
Vznik únor 1919[1]
Zánik 1. července 1926[2]
Základní informace
Rozloha 2 108 km²[3]
Počet obyvatel 103 635 (1921)[3]
Hustota zalidnění 49,2 obyv./km²
Počet okresů 4 + město Užhorod (1921)
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Užhorodská župa (v letech 1919–1921 Užská župa) byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Podkarpatské Rusi v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena při převážně vydělením z uherské Užské župy. Existovala v letech 1919–1926, měla rozlohu 2 108 km² a jejím správním centrem byl Užhorod.

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Župy v Československu.

Československé jednotky obsadily v lednu 1919 Užhorod[4] a v únoru byla obnovena činnost župního úřadu Užské župy.[1] Když československá armáda zabrala během první poloviny roku 1919 většinu Podkarpatské Rusi, byla dne 6. června 1919, kvůli konsolidaci poměrů na tomto území během odchodu maďarských komunistických a rumunských jednotek, neoficiálně vyhlášena vojenská diktatura pod velením francouzského generála v československých službách Edmonda Hennocquea. Podkarpatská Rus byla postupně rozčleněna na čtyři župy, které vycházely z administrativních celků vytvořených zde Uherskem. Jedním z těchto celků byla i Užská župa (později Užhorodská), která vznikla z části původní uherské Užské župy.[5] Tento celek původně zasahoval poměrně velkou částí i na dnešní Slovensko, neboť v roce 1919 byla jeho západní část (slúžnovské okresy Sobrance a Veľké Kapušany) připojena k slovenské Zemplínské župě, zatímco východní část vytvořila podkarpatoruskou Užskou/Užhorodskou župu.[6]

V čele župy stál vládou jmenovaný župan. Koncem ledna 1919 zplnomocněný ministr Vavro Šrobár jmenoval užským županem slovenského římskokatolického kněze Ladislava Moyše. Po 13 měsících[7] ho jako vládní komisař vystřídal Karel Marvan.[8][9] Ten ve funkci zůstal jen krátce, již v létě 1920 byl správcem župy Bohumír Ťoupalík,[10] jenž zde působil do září 1921.[11] Tehdy se županem stal rusínský právník Ivan Želtvaj.[12] Sídlo župy se nacházelo v Užhorodě.

Užhorodská župa existovala do 30. června 1926. K 1. červenci 1926 byly všechny župy na Podkarpatské Rusi sloučeny v jedinou, Podkarpatoruskou župu.[2][12]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Užhorodská župa se nacházela na západní Podkarpatské Rusi, v okolí řek Uh, Ljuta, Turja a Běla. Na západě sousedila se Slovenskem, do roku 1921 hraničila na východě s Mukačevskou župou a na jihovýchodě s Berežskou župou; po reorganizaci podkarpatských žup pak pouze s župou Berežskou. Severní a jižní hranice Užhorodské župy byla zároveň hranicí státní s Polskem, respektive s Maďarskem.[13]

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

V roce 1921 se Užská župa členila na čtyři slúžňovské okresy (Velký Berezný, Perečín, Seredné a Užhorod) a jedno město se zřízeným magistrátem (Užhorod), které bylo na úrovni okresu.[1][14]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c ŠVORC, Peter. Zakletá zem: Podkarpatská Rus 1918–1946. Praha: NLN, 2007. ISBN 978-80-7106-754-2. S. 87–88. 
  2. a b Vládní nařízení č. 84/1926 Sb., o reorganisaci župní správy v území Podkarpatské Rusi. [cit. 2020-04-24]. Dostupné online.
  3. a b Státní úřad statistický: Sčítání lidu v republice Československé ze dne 15. února 1921. Praha. 1924. Dostupné online.
  4. POP, Ivan. Dějiny Podkarpatské Rusi v datech. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-237-6. S. 289. Dále jen Pop. 
  5. Pop, s. 298.
  6. VOLKO, Viliam; KIŠ, Miloslav. Stručný prehľad vývoja územného a správneho členenia Slovenska. Bratislava: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, 2007. Dostupné online. S. 26–27. (slovensky) 
  7. Ladislav Moyš [online]. Liptovskymichal.sk [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. (slovensky) 
  8. Ужгородскія вѣсти. Slovenský východ. 1920-02-18, s. 3. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  9. Dr. Marvan odchází. Lidové noviny. 1920-10-11, s. 2. Dostupné online. 
  10. Štyri županáty sú teraz sriadené v Podkarp. Rusi. Slovenský východ. 1920-08-01, s. 3. Dostupné online. (slovensky) 
  11. Nové rozdělení žup v Podkarpatské Rusi.. Lidové noviny. 1921-09-18, s. 4. Dostupné online. 
  12. a b RYCHLÍK, Jan; RYCHLÍKOVÁ, Magdalena. Podkarpatská Rus v dějinách Československa 1918–1946. Praha: Vyšehrad, 2016. ISBN 978-80-7429-768-7. S. 56. 
  13. GALLO, Lucie. Populační vývoj na Podkarpatské Rusi od roku 1918. Praha, 2008. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta – Katedra demografie a geodemografie. Vedoucí práce Zdeněk Pavlík. s. 85. Dostupné online.
  14. POLÁŠEK, Vladimír; PAVLOV, Andrej. Demografický vývoj Podkarpatské Rusi v letech 1919-1937 [online]. Czechdemography.cz [cit. 2020-04-24]. S. 17. Dostupné online.