Abauj-turňanská župa (Československo)
| Abauj-turňanská župa Abovsko-turnianska župa | |
|---|---|
| Území | |
| Sídlo župy | Košice |
| Země | Slovensko |
| Stát |  Československo |
| Zeměpisné souřadnice | 48°40′ s. š., 21°14′ v. d. |
| Vznik | 30. října 1918 |
| Zánik | 1. ledna 1923[1] |
| Základní informace | |
| Rozloha | 1 491 km²[2] |
| Počet obyvatel | 74 853 (1919)[2] |
| Hustota zalidnění | 50,2 obyv./km² |
| Počet okresů | 3 (1919) |
 Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Abauj-turňanská župa (slovensky Abovsko-turnianska župa) byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Slovensku v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena při vzniku Československa převážně vydělením z uherské Abauj-turňanské župy. Existovala v letech 1918–1922, měla rozlohu 1 491 km² a jejím správním centrem byly Košice, které však nebyly její součástí a tvořily samostatné město na úrovni župy.
Historický vývoj
[editovat | editovat zdroj]Po vyhlášení Martinské deklarace dne 30. října 1918, kterou se Slovensko vydělilo z Uherska a přičlenilo k nově vzniklému Československu, zůstalo slovenské území dočasně rozdělené na administrativní celky vytvořené Uherskem. Jedním z těchto celků byla Abauj-turňanská župa, která vznikla vydělením severní části původní uherské Abauj-turňanské župy.[3] V čele župy stál vládou jmenovaný župan, který disponoval všemi pravomocemi, zatímco samosprávná funkce župy byla potlačena.[4]
Sídlo župy se nacházelo v Košicích. Samotné město však součástí Abauj-turňanské župy nebylo, coby město s municipálním právem tvořilo samostatnou územněsprávní jednotku na úrovni župy.[5]
Abauj-turňanská župa existovala do 31. prosince 1922. K 1. lednu 1923 bylo na Slovensku vytvořeno nové župní zřízení, které bylo původně plánované pro celé Československo, nicméně realizováno bylo pouze právě na Slovensku.[6]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Abauj-turňanská župa se nacházela v jižní části východního Slovenska, v okolí řek Turňa, Bodva a Hornád. Na západě hraničila s Gemersko-malohontskou župou, na severu se župami Spišskou a Šarišskou a na východě se Zemplínskou župou.[7]
Administrativní členění
[editovat | editovat zdroj]V roce 1919 se Abauj-turňanská župa členila na tři slúžňovské okresy: Košice, Moldava a Ždaňa. Město Košice nebylo součástí Abauj-turňanské župy.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Nariadenie vlády č. 310/1922 Sb., ktorým sa zavádza župné sriadenie v niektorých častiach uzemia republiky Československe, § 1. [cit. 2020-04-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ VOLKO, Viliam; KIŠ, Miloslav. Stručný prehľad vývoja územného a správneho členenia Slovenska. Bratislava: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, 2007. Dostupné online. S. 26. (slovensky) Dále jen Volko–Kiš.
- ↑ Volko–Kiš, s. 29.
- ↑ Volko–Kiš, s. 27.
- ↑ Volko–Kiš, s. 37–38.
- ↑ Volko–Kiš, příloha 4.
- ↑ TIŠLIAR, Pavol. Mimoriadne sčítanie ľudu na Slovensku z roku 1919. Príspevok k populačným dejinám Slovenska. Bratislava: STATIS, 2007. Dostupné online. ISBN 978-80-85659-46-7. S. 129–130. (slovensky)