Liptovská župa (Československo)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Liptovská župa
Území
Sídlo župyLiptovský Svätý Mikuláš
ZeměSlovensko
Zeměpisné souřadnice
Vznik30. října 1918
Zánik1. ledna 1923[1]
Základní informace
Rozloha2 247 km²[2]
Počet obyvatel80 615 (1919)[2]
Hustota zalidnění35,9 obyv./km²
Počet okresů4 + 1 město (1919)
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Liptovská župa (slovensky Liptovská župa) byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Slovensku v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena při vzniku Československa z uherské Liptovské župy. Existovala v letech 1918–1922, měla rozlohu 2 247 km² a jejím správním centrem byl Liptovský Svätý Mikuláš (nyní Liptovský Mikuláš).

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Župy v Československu.

Po vyhlášení Martinské deklarace dne 30. října 1918, kterou se Slovensko vydělilo z Uherska a přičlenilo k nově vzniklému Československu, zůstalo slovenské území dočasně rozdělené na administrativní celky vytvořené Uherskem. Jedním z těchto celků byla Liptovská župa, která vznikla z původní uherské Liptovské župy.[3] V čele župy stál vládou jmenovaný župan, který disponoval všemi pravomocemi, zatímco samosprávná funkce župy byla potlačena.[4]

Sídlo župy se nacházelo v Liptovském Svätém Mikuláši.[3]

Liptovská župa existovala do 31. prosince 1922. K 1. lednu 1923 bylo na Slovensku vytvořeno nové župní zřízení, které bylo původně plánované pro celé Československo, nicméně realizováno bylo pouze právě na Slovensku.[5]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Liptovská župa se nacházela na severním Slovensku, v okolí řeky Váh. Na východě hraničila se Spišskou župou, na jihu s Gemersko-malohontskou a Zvolenskou župou, na západě s Turčanskou župou a na severu s Oravskou župou a Polskem.[6]

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

V roce 1919 se Liptovská župa členila na čtyři slúžňovské okresy (Hrádok, Liptovský Svätý Mikuláš, Nemecká Ľupča a Ružomberok) a jedno město se zřízeným magistrátem (Ružomberok), které bylo na úrovni okresu.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nariadenie vlády č. 310/1922 Sb., ktorým sa zavádza župné sriadenie v niektorých častiach uzemia republiky Československe, § 1. [cit. 2020-04-18]. Dostupné online.
  2. a b Dostupné online.
  3. a b VOLKO, Viliam; KIŠ, Miloslav. Stručný prehľad vývoja územného a správneho členenia Slovenska. Bratislava: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, 2007. Dostupné online. S. 26–27. (slovensky) Dále jen Volko–Kiš. 
  4. Volko–Kiš, s. 29.
  5. Volko–Kiš, s. 37–38.
  6. Volko–Kiš, příloha 4.
  7. TIŠLIAR, Pavol. Mimoriadne sčítanie ľudu na Slovensku z roku 1919. Príspevok k populačným dejinám Slovenska. Bratislava: STATIS, 2007. Dostupné online. ISBN 978-80-85659-46-7. S. 129–130. (slovensky)