Země Slovenská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Země Slovenská
Krajina Slovenská
Země První Československé republiky
Geografie
Hlavní město Bratislava
Souřadnice
Obyvatelstvo
Počet obyvatel asi 3 000 000 (1938)
Jazyk českoslovenština (po roce 1938 to byla jenom slovenština)
Národnostní složení Čechoslováci (Slováci), Maďaři
Náboženství římskokatolické
Správa regionu
Nadřazený celek Československo
Vznik 1928 – zákonem
Zánik 31.12. 1939 – zrušení zemského zřízení
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Země Slovenská byla samosprávná země na území Československa mezi roky 19281938. V roce 1938 země dostala autonomii, kterou držela až do roku 1939, kdy se Slovenská země odtrhla od zbytku Československého státu. Zemský úřad nadále existoval do roku 1940, kdy byl Slovenským státem zrušen.

Poválečné zmatky na Slovensku a vznik Slovenské země[editovat | editovat zdroj]

Po odčlenění Slovenska od Maďarska vznikla z maďarské strany snaha o znovustvoření Uherska. Maďarsko si začalo vojensky obsazovat slovenské území a započala tím Maďarsko-československá válka.[1] Za účasti maďarské Rudé armády byla 11. prosince 1918 vyhlášena v Košicích a Prešově Slovenská ľudová republika, která proklamovala nezávislost na Praze, samostatný východoslovenský národ nazvaný Slovjaci a úzké spojenectví s Maďarskem (tzv. Uhroslovjactvo). Orgánem s nejvyšší mocí byla Východoslovenská národná rada.[2] Tato republika však zanikla po anexi československou armádou. Podobným způsobem vznikla i zanikla Slovenská republika rad, která byla zcela závislá na Maďarské republice rad. Válku nakonec vyhrálo Československo spolu s dalšími zeměmi.

Po uklidnění zmatků z války vznikla nová ústava. Ta předpokládala dělení Československa na župy místo zemí. Župní zákon měl vstoupit v platnost v roce 1923, ale kvůli protestu v Čechách (obavy československých nacionalistů z převahy Němců v některých župách) i na Moravě (obavy z podřízenosti vůči Praze) došlo k ustanovení žup pouze na Slovensku. V roce 1927 se schválil zákon o Organisaci politické správy, který zavedl namísto žup 4 země: Českou, Moravskoslezskou, Slovenskou a Podkarpatskoruskou.[3] Definitivně tím byla opuštěna myšlenka župního zřízení.

Autonomie a nezávislost[editovat | editovat zdroj]

Počátkem 30. let začaly na Slovensku sílit autonomistické snahy, které představovala Hlinkova slovenská ľudová strana. Autonomii země dostala až v roce 1938, kdy už bylo jasné, že stát nebude dlouho existovat. Do sněmu Slovenské krajiny získala naprostou většinu Hlinkova strana. Mezitím však ve straně zesílily separatistické tendence. Ty byly podporovány Adolfem Hitlerem. Nad Slovenskem bylo ze strany Česko-Slovenska vyhlášeno stanné právo, veškerou moc přebrala armáda. Hitler řekl představitelům HSĽS, že pokud nevyhlásí nezávislost, čeká je okupace stejně jako zemi Českou a Moravskoslezskou a zároveň jim v druhém případě garantoval samostatnost. Tiso kontaktoval prezidenta Háchu, aby na 14. března svolal zasedání sněmu. Ten přijal zákon o nezávislosti Slovenského státu.[4] O několik hodin později se trhla i Podkarpatská Rus. O den později přišla okupace zbytku státu. Sněm Slovenskej krajiny se přeměnil v parlament Slovenské republiky. Zemský úřad dále bez větších pravomocí fungoval až do roku 1940, kdy byl státem zrušen. V roce 1943 vznikla před Slovenským národním povstáním tzv. Slovenská národní rada, jako protifašistický odbojářský orgán. Ten byl po válce zpětně uznán Československou republikou. Na Slovensku měl zákonodárnou moc.[5] Její působnost pak upravil speciální zákon O Slovenských národních orgánech. Status země však obnoven nebyl.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Československá válka s rudými Maďary - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2020-04-29]. Dostupné online. 
  2. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2009-02-02 [cit. 2020-04-29]. Dostupné online. 
  3. Zákon o organisaci politické správy – Wikizdroje. cs.wikisource.org [online]. [cit. 2020-04-29]. Dostupné online. 
  4. Vznik Slovenského státu [online]. [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 
  5. ÚSTAVNÍ ZÁKON ZE DNE 9.5.1948 ÚSTAVA ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY. www.epravo.cz [online]. [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. (česky)