Bavlnářství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Bavlnářství je odvětví ekonomiky, které se zabývá produkcí, obchodem a zpracováním bavlněných vláken.[1] [2]

Součástí bavlnářství je bavlnářský průmysl, do kterého patří výroba příze a tkanin z bavlny a ze směsí s bavlnou. Výroba bavlněných textilií jiným způsobem než tkaním (např. pletením, proplétáním aj.) se v češtině k bavlnářství obvykle nepřiřazuje.[3] V angličtině se bavlnářství označuje výrazem cotton industry. [4]

Z historického vývoje bavlnářství[editovat | editovat zdroj]

Nálezy z Egypta nebo Mexika dokazují, že bavlna byla známá už před 7000 lety. Nejstarší písemná zmínka o obchodu s bavlnou pochází ze 7. století př. n. l., ke kterému docházelo mezi Indií a dnešním Íránem. Do Evropy se poprvé importovala bavlna asi o 200 let později z Číny.[5]

Až do konce 18 . století pocházela naprostá většina bavlny a bavlněných výrobků z indické subkontinentu. V Evropě se pokoušeli řemeslní textiláci napodobovat indické výrobky (zčásti ve směsích bavlny se lnem) a od 18. století se začala dovážet bavlna z karibské oblasti a z Brazílie.[6]

Podíl bavlny na světové spotřebě textilních vláken se v té době odhadoval na 5 %.[7]

Asi ve 13. století se dostalo z Indie do Evropy předení bavlny na kolovratu. Zkušená přadlena uměla v polovině 18. století na (vylepšeném) kolovratu vyrobit za 12 hodin asi 450 gramů bavlněné příze 45 tex (cca poloviční výkon oproti spřádání vlny).[8] Tkaní bylo pokročilejší: Ruční tkalcovský stav (s „létajícím člunkem“) mohl zpracovat přízi od nejméně dvou přadlen, většina bavlněných přízí se proto dovážela z Indie.[9]

Prudký rozmach bavlnářství nastal v posledních letech 18. století po využití vynálezu dopřádacího stroje (již v nejjednodušším provedení mohl nahradit 25 kolovratů)[10] a stroje na vyzrňování surové bavlny.[11] V roce 1771 byla otevřena přádelna v anglické vesnici Cromford, která je považována za první bavlnářskou továrnu na světě a za začátek průmyslové revoluce.[12] První přádelna bavlny ve střední Evropě začala vyrábět v roce 1797 ve Verneřicích.[13]

Celosvětová spotřeba bavlny se zvýšila v období od roku 1790 do roku 1861 ze 700 tun na 10 000 tun[14] a o 100 let později na 7 milionů tun.[15]

Koncem 20. století se zpracování bavlny z velké části přesunulo z Evropy a severní Ameriky do regionů s nízkými mzdovými náklady, především do jihovýchodní Asie.[16] (Např. na území České republiky se výroba bavlnářských tkanin snížila ze 591 milionů m2 v roce 1989[17] na 47 milionů m2 v roce 2015[18])

Bavlnářství v 21. století[editovat | editovat zdroj]

[19]

Top 5 producentů bavlny (tuna×106)
Pořadí Země 2019 Prognóza
na rok 2028
1. Indie 6,1 7,2
2. Čína 5,5 5,4
3. USA 4,1 4,3
4. Brazílie 1,9 3,0
5. Pákistán 1,7 2,0

Ve 2. dekádě 21. století se zpracovává cca 40 % z celkového množství přírodních a umělých textilních vláken na bavlnářské příze.[19] [20] Z dostupných údajů se dá odvodit, že výroba bavlnářských tkanin (z bavlny a směsí s bavlnou) dosahuje řádově 200 miliard m2.[21]

Bavlnářstvím se se zabývá (od pěstování bavlníku až po prodej hotových textilií) zhruba 250 milionů lidí.[22]

Zatímco v prvních dvou dekádách 21. století narůstala spotřeba bavlny ročně o 1,3 %, [23] počítá se do konce 3. dekády se zvýšením na cca 29 milionů tun, tj . s 1,6 % ročním přírůstkem. [19]

Bavlnářství je často kritizováno zejména za extrémně vysokou spotřebu vody při pěstování (5800 cbm/ha) a za plýtvání (minimální četnost použití) hotových výrobků.[24]

Ve snaze o udržitelný rozvoj bavlnářství se ve 2. dekádě 20. století spojily významné obchodní řetězce a sdružení dodavatelů bavlny k akcím s cílem: zavedení cirkulární ekonomiky od pěstování bavlníku až po použití hotových textilii. [25] Některé podniky bavlnářského průmyslu jsou zapojeny do sdružení, která financovala obsáhlé průzkumy s výsledným doporučením zejména radikálně zvýšit použití recyklovaných textilií, zvýšit četnost použití oděvních textilií a urychlit technický rozvoj.[26]

Bavlnářský textil[editovat | editovat zdroj]

  • Za bavlnářské tkaniny se považují výrobky z bavlny, z umělých vláken s délkou do cca 60 mm (včetně textilních odpadů) nebo směsí těchto vláken s bavlnou.[27]

K nejstarším pokusům o zhotovení bavlnářských tkanin patřily výrobky z roku 1788 z upravených lněných a konopných vláken.[28]

Od 30. let 20. století jsou známé bavlnářské příze ze směsi bavlny s viskózovými vlákny. [29]

Asi od poloviny 20. století se začaly vyrábět směsi bavlny se syntetickými vlákny, v 21. století se zpracovává cca 60 % bavlny na příze ze směsi s umělými vlákny, především s polyesterem a polyakrylem).[30] Za bavlnářskou tkaninu se považuje také např. bytová textilie ze 100 % polyesterových vláken (zpravidla do 60 mm délky), pokud má vzhled a omak podobný bavlněné tkanině.[31]

  • Přívlastek bavlnářský se může vztahovat na

technologie výroby, konstrukci strojů a zařízení (mykací, protahovací, česací)

organizace (výrobní,[32], výzkumné, obchodní aj.[33])

Galerie bavlnářství[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Riello/Parthaserathi: The Spinning World: A Global History of Cotton Textiles 1200-1850, OUP/Pasold Research Fund 2011, ISBN 9780199696161

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. bavlnářství [online]. Lingea, 2007-11-09 datum přístupu = 2019-12-30. Dostupné online. (česky) 
  2. Pracovní dokument útvarů komise [online]. Komise evropských společenství, 2007-11-09 datum přístupu = 2019-12-30. Dostupné online. (česky) 
  3. Bavlnářský průmysl [online]. Netpoint, 2005-2011 datum přístupu = 2019-12-30. Dostupné online. (česky) 
  4. Cotton King of Crops in Georgia [online]. Georgia Cotton Comission, 2011-06-22 datum přístupu = 2019-12-30 [cit. 2020-01-12]. Dostupné v archivu. (anglicky) 
  5. Riello: Cotton The Fabric that Made the Modern World, Cambridge University Press 2013, ISBN 978-1-107-00022-3
  6. Cotton: The Making of Modern Commodity [online]. East Asian Journal of British History, 2016 datum přístupu = 2019-12-30. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  7. Cotton Trading Manual, Elsevier 2005, ISBN 978-1-84569-092-2
  8. Robert Allen´s spinning jenny is still broken [online]. The Spinning Project, 2019-05-29 datum přístupu = 2019-12-30. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Vynálezci z Manchesteru (anglicky): http://www.manchester2002-uk.com/celebs/engineers1.html Archivováno 3. 8. 2010 na Wayback Machine
  10. Die Spinning Jenny [online]. Deutsches Museum, 2019 datum přístupu = 2019-12-30. Dostupné online. (německy) 
  11. Biography of Eli Whitney [online]. Thought, 2019-09-24 datum přístupu = 2019-12-30. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Richard Arkwright, Cotton King [online]. Science and Technology, 1995-10-10 datum přístupu = 2019-12-30. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Seibt: Lebensbilder zur Geschichte der böhmischen Länder, Band 4, Oldenbourg Verlag 1981, ISBN 978-3-486-50591-7, str. 102
  14. Production of Raw Cotton 1790-1861 [online]. William A. Percy, 2006-08-02 [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. The State of Food and Agriculture 1961 [online]. FAO, 1961 [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Cotton – a History [online]. New Internationalist, 2007-04-01 [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Statistická ročenka ČSFR 1990, SNTL Praha 1990, ISBN 80-03-00516-7, str. 412–415
  18. Veřejná databáze [online]. Český statistický úřad, 2016 [cit. 2017-02-20]. Dostupné online. (česky) 
  19. a b c OECD-FAO Agricultural Outlook 2019-2028 [online]. OECD/FAO, 2019 [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Link customer magazine No. 65 [online]. Rieter, 2014 datum přístupu = 2019-12-30. https://web.archive.org/web/20170202234814/http://www.rieter.com/fileadmin/user_upload/picturepark/link_no._65_customer_magazine__64391_Original__64391.pdf Dostupné online. (anglicky) 
  21. Sustainable Apparel Materials [online]. Massachusetts Institute of Technology, 2015-10-07 [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Forward-facing: the future of the cotton industry [online]. LDC, 2017-07-18 [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. What´s New in Cotton? [online]. Cotton USA, 2018 [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. Engelhardt: Schwarzbuch Baumwolle, Deuticke im Paul Zsolnay Verlag, Wien 2012, str. 160-178, ISBN 978-3-552-06197-2
  25. Cotton 2040 [online]. Cotton Connect, 2019 [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. A New Textiles Economy [online]. Ellen MacArtur Foundation, 2017 [cit. 2018-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. Bavlnářská tkanina [online]. Textilní zkušební ústav, 2006-008 [cit. 2019-02-13]. Dostupné online. (česky) 
  28. Neues Lexikon von Speculationen [online]. Österreichische Nationalbibliothek, 2013-08-29 [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (německy) 
  29. Zart: Kunstseide und Stapelfaser, Springer-Verlag 2013, ISBN 9783642872471, str. 166
  30. Link customer magazine No. 65 [online]. Rieter, 2014 datum přístupu = 2019-12-30. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  31. Stoffe [online]. Easyplissee, 2018 [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (německy) 
  32. bavlnářská přádelna [online]. Knihovna TU Liberec, 2019 datum přístupu = 2019-12-30 [cit. 2020-01-12]. Dostupné v archivu. (česky) 
  33. Československo-arabské vztahy [online]. UK Praha, 2011 datum přístupu = 2019-12-30. Dostupné online. (česky)