Bavlnářství
Bavlnářství je odvětví ekonomiky, které se zabývá produkcí, obchodem a zpracováním bavlněných vláken.[1][2]
Součástí bavlnářství je bavlnářský průmysl, do kterého patří výroba příze a tkanin z bavlny a ze směsí s bavlnou. Výroba bavlněných textilií jiným způsobem než tkaním (např. pletením, proplétáním aj.) se v češtině k bavlnářství obvykle nepřiřazuje.[3] V angličtině se bavlnářství označuje výrazem cotton industry.[4]
Z historického vývoje bavlnářství
[editovat | editovat zdroj]Nálezy z Egypta nebo Mexika dokazují, že bavlna byla známá už před 7000 lety. Nejstarší písemná zmínka o obchodu s bavlnou pochází ze 7. století př. n. l., ke kterému docházelo mezi Indií a dnešním Íránem. Do Evropy se poprvé importovala bavlna asi o 200 let později z Číny.[5]
Až do konce 18 . století pocházela naprostá většina bavlny a bavlněných výrobků z indické subkontinentu. V Evropě se pokoušeli řemeslní textiláci napodobovat indické výrobky (zčásti ve směsích bavlny se lnem) a od 18. století se začala dovážet bavlna z karibské oblasti a z Brazílie.[6]
Podíl bavlny na světové spotřebě textilních vláken se v té době odhadoval na 5 %.[7]
Asi ve 13. století se dostalo z Indie do Evropy předení bavlny na kolovratu. Zkušená přadlena uměla v polovině 18. století na (vylepšeném) kolovratu vyrobit za 12 hodin asi 450 gramů bavlněné příze 45 tex (cca poloviční výkon oproti spřádání vlny).[8] Tkaní bylo pokročilejší: Ruční tkalcovský stav (s „létajícím člunkem“) mohl zpracovat přízi od nejméně dvou přadlen, většina bavlněných přízí se proto dovážela z Indie.[9]
Prudký rozmach bavlnářství nastal v posledních letech 18. století po využití vynálezu dopřádacího stroje (již v nejjednodušším provedení mohl nahradit 25 kolovratů)[10] a stroje na vyzrňování surové bavlny.[11] V roce 1771 byla otevřena přádelna v anglické vesnici Cromford, která je považována za první bavlnářskou továrnu na světě a za začátek průmyslové revoluce.[12] První přádelna bavlny ve střední Evropě začala vyrábět v roce 1797 ve Verneřicích.[13]
Celosvětová spotřeba bavlny se zvýšila v období od roku 1790 do roku 1861 ze 700 tun na 10 000 tun[14] a o 100 let později na 7 milionů tun.[15]
Koncem 20. století se zpracování bavlny z velké části přesunulo z Evropy a severní Ameriky do regionů s nízkými mzdovými náklady, především do jihovýchodní Asie.[16] (Např. na území České republiky se výroba bavlnářských tkanin snížila ze 591 milionů m2 v roce 1989[17] na 47 milionů m2 v roce 2015[18])
Bavlnářství v 21. století
[editovat | editovat zdroj]Pořadí | Země | 2019 | Prognóza na rok 2028 |
---|---|---|---|
1. | Indie | 6,1 | 7,2 |
2. | Čína | 5,5 | 5,4 |
3. | USA | 4,1 | 4,3 |
4. | Brazílie | 1,9 | 3,0 |
5. | Pákistán | 1,7 | 2,0 |
Ve 2. dekádě 21. století se zpracovává cca 40 % z celkového množství přírodních a umělých textilních vláken na bavlnářské příze.[19] [20] Z dostupných údajů se dá odvodit, že výroba bavlnářských tkanin (z bavlny a směsí s bavlnou) dosahuje řádově 200 miliard m2.[21]
Bavlnářstvím se se zabývá (od pěstování bavlníku až po prodej hotových textilií) zhruba 250 milionů lidí.[22]
Zatímco v prvních dvou dekádách 21. století narůstala spotřeba bavlny ročně o 1,3 %,[23] počítá se do konce 3. dekády se zvýšením na cca 29 milionů tun, tj. s 1,6 % ročním přírůstkem.[19]
Bavlnářství je často kritizováno zejména za extrémně vysokou spotřebu vody při pěstování (5800 cbm/ha) a za plýtvání (minimální četnost použití) hotových výrobků.[24]
Ve snaze o udržitelný rozvoj bavlnářství se ve 2. dekádě 20. století spojily významné obchodní řetězce a sdružení dodavatelů bavlny k akcím s cílem: zavedení cirkulární ekonomiky od pěstování bavlníku až po použití hotových textilii.[25] Některé podniky bavlnářského průmyslu jsou zapojeny do sdružení, která financovala obsáhlé průzkumy s výsledným doporučením zejména radikálně zvýšit použití recyklovaných textilií, zvýšit četnost použití oděvních textilií a urychlit technický rozvoj.[26]
Bavlnářský textil
[editovat | editovat zdroj]- Za bavlnářské tkaniny se považují výrobky z bavlny, z umělých vláken s délkou do cca 60 mm (včetně textilních odpadů) nebo směsí těchto vláken s bavlnou.[27]
K nejstarším pokusům o zhotovení bavlnářských tkanin patřily výrobky z roku 1788 z upravených lněných a konopných vláken.[28]
Od 30. let 20. století jsou známé bavlnářské příze ze směsi bavlny s viskózovými vlákny. [29]
Asi od poloviny 20. století se začaly vyrábět směsi bavlny se syntetickými vlákny, v 21. století se zpracovává cca 60 % bavlny na příze ze směsi s umělými vlákny, především s polyesterem a polyakrylem).[30] Za bavlnářskou tkaninu se považuje také např. bytová textilie ze 100 % polyesterových vláken (zpravidla do 60 mm délky), pokud má vzhled a omak podobný bavlněné tkanině.[31]
- Přívlastek bavlnářský se může vztahovat na
technologie výroby, konstrukci strojů a zařízení (mykací, protahovací, česací)
organizace (výrobní,[32], výzkumné, obchodní aj.[33])
Galerie bavlnářství
[editovat | editovat zdroj]-
Patent na strojní vyzrňování bavlny z roku 1794
-
Přestavěná budova přádelny v Cromfordu
-
Mykací stroj s vločkovým podáváním (70. léta 20. století)
-
Rotorový dopřádací stroj (80. léta 20. století)
-
Bavlnářský stav na froté tkaniny (z poloviny 20. století)
-
Bavlnářská burza (Memphis, USA 1939)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ bavlnářství [online]. Lingea, 2007-11-09 datum přístupu = 2019-12-30. Dostupné online.
- ↑ Pracovní dokument útvarů komise [online]. Komise evropských společenství, 2007-11-09 datum přístupu = 2019-12-30. Dostupné online.
- ↑ Bavlnářský průmysl [online]. Netpoint, 2005-2011 datum přístupu = 2019-12-30. Dostupné online.
- ↑ Cotton King of Crops in Georgia [online]. Georgia Cotton Comission, 2011-06-22 datum přístupu = 2019-12-30 [cit. 2020-01-12]. Dostupné v archivu. (anglicky)
- ↑ Riello: Cotton The Fabric that Made the Modern World, Cambridge University Press 2013, ISBN 978-1-107-00022-3
- ↑ Cotton: The Making of Modern Commodity [online]. East Asian Journal of British History, 2016 datum přístupu = 2019-12-30. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ Cotton Trading Manual, Elsevier 2005, ISBN 978-1-84569-092-2
- ↑ Robert Allen´s spinning jenny is still broken [online]. The Spinning Project, 2019-05-29 datum přístupu = 2019-12-30. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vynálezci z Manchesteru (anglicky): http://www.manchester2002-uk.com/celebs/engineers1.html Archivováno 3. 8. 2010 na Wayback Machine.
- ↑ Die Spinning Jenny [online]. Deutsches Museum, 2019 datum přístupu = 2019-12-30. Dostupné online. (německy)
- ↑ Biography of Eli Whitney [online]. Thought, 2019-09-24 datum přístupu = 2019-12-30. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Richard Arkwright, Cotton King [online]. Science and Technology, 1995-10-10 datum přístupu = 2019-12-30. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Seibt: Lebensbilder zur Geschichte der böhmischen Länder, Band 4, Oldenbourg Verlag 1981, ISBN 978-3-486-50591-7, str. 102
- ↑ Production of Raw Cotton 1790-1861 [online]. William A. Percy, 2006-08-02 [cit. 2020-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-30. (anglicky)
- ↑ The State of Food and Agriculture 1961 [online]. FAO, 1961 [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Cotton – a History [online]. New Internationalist, 2007-04-01 [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Statistická ročenka ČSFR 1990, SNTL Praha 1990, ISBN 80-03-00516-7, str. 412–415
- ↑ Veřejná databáze [online]. Český statistický úřad, 2016 [cit. 2017-02-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c OECD-FAO Agricultural Outlook 2019-2028 [online]. OECD/FAO, 2019 [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Link customer magazine No. 65 [online]. Rieter, 2014 datum přístupu = 2019-12-30. https://web.archive.org/web/20170202234814/http://www.rieter.com/fileadmin/user_upload/picturepark/link_no._65_customer_magazine__64391_Original__64391.pdf Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sustainable Apparel Materials [online]. Massachusetts Institute of Technology, 2015-10-07 [cit. 2020-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-05-17. (anglicky)
- ↑ Forward-facing: the future of the cotton industry [online]. LDC, 2017-07-18 [cit. 2020-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-30. (anglicky)
- ↑ What´s New in Cotton? [online]. Cotton USA, 2018 [cit. 2020-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-12. (anglicky)
- ↑ Engelhardt: Schwarzbuch Baumwolle, Deuticke im Paul Zsolnay Verlag, Wien 2012, str. 160-178, ISBN 978-3-552-06197-2
- ↑ Cotton 2040 [online]. Cotton Connect, 2019 [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ A New Textiles Economy [online]. Ellen MacArtur Foundation, 2017 [cit. 2018-07-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bavlnářská tkanina [online]. Textilní zkušební ústav, 2006-008 [cit. 2019-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-05-21.
- ↑ Neues Lexikon von Speculationen [online]. Österreichische Nationalbibliothek, 2013-08-29 [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Zart: Kunstseide und Stapelfaser, Springer-Verlag 2013, ISBN 9783642872471, str. 166
- ↑ Link customer magazine No. 65 [online]. Rieter, 2014 datum přístupu = 2019-12-30. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ Stoffe [online]. Easyplissee, 2018 [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (německy)
- ↑ bavlnářská přádelna [online]. Knihovna TU Liberec, 2019 datum přístupu = 2019-12-30 [cit. 2020-01-12]. Dostupné v archivu.
- ↑ Československo-arabské vztahy [online]. UK Praha, 2011 datum přístupu = 2019-12-30. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Riello/Parthaserathi: The Spinning World: A Global History of Cotton Textiles 1200-1850, OUP/Pasold Research Fund 2011, ISBN 9780199696161
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu bavlnářský průmysl na Wikimedia Commons