Amartya Sen

Amartya Sen
Narození	3. listopadu 1933 (92 let) Šántinikétan
Povolání	ekonom, vysokoškolský učitel, filozof, spisovatel, sociolog a Nobel Prize winner
Alma mater	Kalkatská univerzita Univerzita v Cambridgi Patha Bhavana Univerzita Visva-Bharati Trinity College St Gregory's School
Témata	rozvojová ekonomie
Významná díla	Development as Freedom
Ocenění	Adam Smith Prize (1954) člen Ekonometrické společnosti (1968) honorary doctor of Caen University (1987) čestný doktor Valencijské univerzity (1994) čestný doktor Antverpské univerzity (1995) … více na Wikidatech
Manžel(ka)	Nabaneeta Dev Sen (1958–1976) Eva Colorni (1978–1985) Emma Rothschild (od 1991)
Děti	Antara Dev Sen Nandana Sen
Rodiče	Amita Sen
Příbuzní	Renata Colorni (švagr nebo švagrová) Eugenio Colorni (tchán) Ursula Hirschmannová (tchyně)
oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Amartya Sén

Amartya Kumar Sén, neboli Amartja Kumár Sén (bengálsky অমর্ত্য কুমার সেন, [omorto kumar šén], česky Amartja Kumár Sén * 3. listopadu 1933) je indický ekonom a filozof. Jeho vlivná monografie Collective Choice and Social Welfare (1970) se zabývá problémy jako jsou individuální práva, vláda většiny nebo dostupnost informací o stavu jednotlivců.

Roku 1998 byl vyznamenán Nobelovou cenou za ekonomii „za příspěvek k ekonomii blahobytu“, tedy za své práce o teorii lidského rozvoje, stavu blahobytu a mechanismech vzniku chudoby. Svým zájmem o dopady hospodářských politik na blahobyt komunity si vysloužil například od Roberta Solowa přezdívku „svědomí [ekonomické] profese“.

Sén učil ekonomii a filozofii na mnoha prestižních univerzitách, jako jsou Oxford University, Harvard University nebo London School of Economics. V letech 1998–2003 byl rektorem Trinity College v Cambridge.

Mládí a vzdělání

Amartja Sén se narodil 3. listopadu 1933 ve čtvrti Šántinikétan města Bólpur v Indii. Jeho otec Ášutóš Sén učil chemii na univerzitě ve Dháce (nyní Bangladéš).

Sén začal svá studia v Dháce na St Gregory’s School v roce 1940, nevydržel tam však dlouho a už v roce 1941 se přesunul na školu Pátha Bavana v jeho rodném Šántinikétanu, kterou dříve navštěvovala jeho matka Amita Sén. Tato škola se vyznačovala specifickou filozofií vyučování, kdy se žáci učí srdcem v blízkosti přírody a bez jakýchkoliv povrchních překážek mezi žáky a učiteli. Škola navíc byla soušástí ášramu, který zde založil držitel Nobelovy ceny Rabíndranáth Thákur. Vyučoval na ní také Sénův dědeček Kšiti Móhan Sén, který učil jazyk sanskrt a starověkou a středověkou kulturu v Indii, a který byl Thákurovým blízkým spolupracovníkem.

Po studiu v Šántinikétanu studoval ekonomii a matematiku na Presidency College v Kalkatě, kde získal v roce 1953 titul B.A. Během tohoto studia mu v pouhých 18 letech byla diagnostikována rakovina úst. Ačkoliv mu byla dána pouze 15% šance na přežití delší než 5 let, díky radioterapii rakovinu překonal. Sám později prohlásil, že „kdyby Marie Curie neučinila své objevy, už by [mezi přítomnými] nebyl.“ Ještě roku 1953 nastoupil na Trinity College v Cambridge, kde v roce 1959 získal titul Ph.D.

Profesní život

Po zisku doktorátu pokračoval v akademické dráze, které se držel po celý život. Sám Sén v několika rozhovorech uvedl, že celý jeho život byl odehrán na akademické půdě.

Nejdříve v letech 1956–1958 vyučoval ekonomii na univerzitě Džádavpur v Kalkatě, poté přesídlil na Trinity College v Cambridge, kde působil šest let jako odborný asistent. Následně se vrátil do Indie, kde byl v letech 1963–1971 profesorem ekonomie na Dillíské univerzitě. V letech 1971–1977 učil ekonomii na London School of Economics, pokračoval v letech 1977–1986 na univerzitě v Oxfordu, kde zprvu působil jako profesor ekonomie a odborný asistent, později však také jako profesor politické ekonomie.

Po angažmá v Oxfordu byl Sén v letech 1987–1998 profesorem ekonomie a filosofie na Harvard University. V roce 1998 se vrátil do Cambridge, kde do roku 2003 zastával funkci rektora Trinity College, čímž se stal první osobou asijského původu nejen v této funkci, ale obecně ve funkci rektora některé z kolejí Oxfordské nebo Cambridgeské univerzity.

Kromě těchto angažmá působil jako externí profesor na mnoha dalších univerzitách, například na Massachusettském technickém institutu (1960–1961) nebo Stanfordově univerzitě (1961). V průběhu kariéry obdržel také řadu čestných doktorátů od univerzit v Severní Americe, Evropě či Africe.

V roce 1984 byl Amartja Sén zvolen předsedou Ekonometrické společnosti (The Econometric Society), kde působil přes dva roky. Poté v letech 1986–1989 vykonával post předsedy Mezinárodní ekonomické asociace (The International Economic Association) a v roce 1989 se stal předsedou Indické ekonomické asociace (The Indian Economic Association). O pět let později byl zvolen prvním neamerickým předsedou Americké ekonomické asociace (The American Economic Association).

Sén je čestným členem Americké akademie umění a věd (The American Academy of Arts and Sciences) a členem Americké filosofické společnosti (The American Philosophical Society), které v roce 1997 předsedal. Mezi lety 2000–2002 působil jako předseda britské humanitární organizace Oxfam.

Osobní život

Sén byl třikrát ženatý. První manželkou mu byla známá indická spisovatelka Nabaníta Dév Sén (Nabaneeta Dev Sén), se kterou měl dvě dcery. První dcera, Antara, je dnes novinářkou a druhá dcera, Nandana, je úspěšnou hollywoodskou herečkou. Po přestěhování do Londýna se jejich vztah rozpadl. Sénovou druhou manželkou byla italská ekonomka Eva Colorniová, se kterou měl také dvě děti, které žijí v USA a živí se novinařinou a hudbou. V roce 1985 ovšem Eva zemřela na rakovinu.

V roce 1991 se Sén provdal za Emmu Rothschildovou, historičku na Harvardově univerzitě. Spolu bydlí v Massachusetts, kde během roku učí. Mají také domov v anglickém Cambridge, kde pobývají během svých pracovních cest (oba dva jsou stále členy na anglických College). Na zimu jezdí do svého sídla v Indii, kde se snaží regenerovat pomocí jeho oblíbené četby knih.

Politické názory

Sén byl původně kritikem nově představeného kandidáta na post premiéra Indické republiky Naréndra Módí (BJP). Svůj názor potvrdil i v dubnu roku 2014, když deklaroval, že nebude dobrým lídrem pro svou zemi. V prosinci téhož roku sice připustil, že Módí dal obyvatelstvu naději a víru, že se věci mohou měnit, vývoj v následujících letech ovšem opakovaně označoval za nedemokratický a je hlasitým kritikem Módího i hinduistického nacionalismu.

V prosinci roku 2015 se Sén odhlásil z výběrového řízení na post kancléře Nálandské univerzity s tvrzením, že indická vláda nebyla nadšena z jeho dalšího setrvání na této pozici.

Sén je ateistou a tvrdí, že jeho vyznání může být spojováno se staroindickou ateistickou školou lókájata. V rozhovoru pro magazín California, který je vydáván Kalifornskou univerzitou v Berkeley, poznamenal:

Lidé si v některých ohledech zvykli na tezi, že Indie je spirituální a nábožensky orientovaná. To umocnilo religionistické vnímání indické společnosti navzdory tomu, že sanskrt měl rozsáhlejší ateistickou literaturu, než kterýkoliv jiný antický jazyk. I v rámci hinduisitické tradice bylo mnoho lidí, kteří byly ateisty. Mádhava Áčárja, známý filozof ze čtrnáctého století, napsal knihu s názvem Sarvadaršanasangraha, která pojednává o všech náboženských školách interpretujících hinduistické myšlenky. První kapitola je „Ateismus“ – velmi silná prezentace argumentů ve prospěch ateismu a materialismu.

Teorie ekonomického rozvoje

Amartja Kumár Sén se ekonomickému rozvoji věnoval již v 50. letech 20. století, nicméně jeho nejvýznamnější prací na toto téma se stala monografie z roku 1981 nesoucí název Poverty and Famines: An Essay on Entitlement and Deprivation (Chudoba a hladomor: esej o nároku a deprivaci). V této knize se věnuje zejména problematice hladomorů na Indickém subkontinentu (z let 1947 a 1974), ale i v dalších rozvojových zemích, jako Etiopii (1973, 1974). Tradičně se výzkumy příčin hladomorů soustředily na zásobování potravinami. Toto nepochopení příčin většiny z nich se ukázalo jako nebezpečné při jejich řešení. Sén došel k pozoruhodným závěrům, a to sice, že hladomory mnohdy udeřily, ačkoli zásoby potravin nebyly tenčí než v letech běžných dokonce i za předpokladu, že byly potraviny importovány.

Na základě dat z bangladéšského hladomoru v roce 1974 předložil Sén teorii, dle které problém nebyl v nedostatku potravin k nasycení populace. Místo toho poukázal na nízkou kupní sílu zemědělců, jejichž hospodářství toho roku zasáhly masivní povodně a z toho důvodu významně klesly jejich výnosy a s nimi také jejich reálný příjem. Potraviny se proto i přes jejich dostatek k zemědělcům prostě nedostaly, jelikož jim chyběla kupní síla.

Podle Séna je proto nutné pohlížet na hladomory mnohem komplexněji. Jejich vznik můžeme vysledovat z četných socioekonomických příčin – zpravidla vzešlých ze selhání vlády či trhu. Zajímavý je důraz na vliv nezávislých médií, jejichž absence podle Séna byla jednou z příčin velkého hladomoru v Maově Číně, jednoho z nejhorších v dějinách vůbec. Čínský hladomor by údajně byl minimálně o mnoho mírnější, pokud by existoval někdo, jenž by před ním včas a dost hlasitě varoval. Nejedná se o tak jednoduchý fenomén, jak se může na první pohled zdát; nejde jen o prostý nedostatek potravin, a to minimálně co se týče hladomorů dvacátého století.

Sénovo dílo rovněž analyzuje a kritizuje přístupy k charakteristice a měření míry chudoby v nejen v ekonomii, ale také v politologii nebo sociologii. Stejně jako u problematiky hladovění podle něj omezují chudobu příliš na otázky distribuce zdrojů mezi skupinami obyvatel.

Ocenění a ceny

Amartja Sén obdržel během svého života více než 90 čestných uznání z univerzit napříč světovým spektrem. London School of Economics po něm v roce 2019 pojmenovala pozici předsedy svého Mezinárodního institutu pro výzkum nerovnosti.

Mezi nejvýznamnější ocenění, která mu byla udělena, patří mimo jiné:

• Cena Adama Smitha, 1954
• Foreign Honorary Member of the American Academy of Arts and Sciences, 1981
• Čestné členství od Institutu sociálních studií, 1984
• Nobelova pamětní cena v ekonomických vědách, 1998
• Bharat Ratna, nejvyšší občanské ocenění v Indii, 1999
• Čestné občanství Bangladéše, 1999
• Řád čestného společníka, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, 2000
• Leontiefova cena, 2000
• Eisenhowerova medaile za vůdcovství a služby, 2000
• 351. Úvodní řečník Harvardovy univerzity, 2001
• Mezinárodní humanistické ocenění od Mezinárodní humanistické a etické unie, 2002
• Cena za celoživotní dílo od Indické obchodní komory, 2004
• Cena za celoživotní dílo by bangkokské United Nations Economic and Social Commission for Asia and the Pacific (UNESCAP)
• National Humanities Medal, 2011
• Řád aztéckého orla, 2012
• Čestný rytíř Francouzské legie, 2013
• 25 Největších globálních žijících legend v Indii od NDTV, 2013
• Top 100 myslitelů kteří vymezili naše století od The New Republic, 2014
• Ocenění Charleston-EFG John Maynard Keynes, 2015
• Cena Albert O. Hirschman, Rada sociálně-vědných výzkumů, 2016
• Cena Johana Skytte v politických vědách, 2017
• Bodleyho medaile, 2019
• Mírová cena německých knihkupectví, 2020

Dílo

• Choice of Techniques, 1960
• Collective Choice and Social Welfare, 1970
• Behaviour and the Concept of Preference, 1971
• On Economic Inequality, 1973
• Hunger and Public Action, 1989
• Inequality Reexamined, 1992
• Development as Freedom, 1999

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Amartya Sen na Wikimedia Commons
• Galerie Amartya Sen na Wikimedia Commons
• Osoba Amartya Sen ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Amartya Sen

Autoritní data

Biblio: c7eab0a6-40fd-472e-a8c3-ee71960d1994 NKC: jn20000604828 BIBSYS: 90062854 BNE: XX993353 BNF: cb12041027j (data) CANTIC: 981058516354106706 CiNii: DA00593241 GND: 119290367 Google Scholar: sLNFo0sAAAAJ ICCU: TO0V152842 ISNI: 0000 0001 2146 9631 LCCN: n50012860 LNB: 000074277 MGP: 207661 NDL: 00456096 NLA: 36211993 NLG: 83567 NLI: 987007268090105171 NLK: KAC200003748 NLP: a0000002565204 NSK: 000185366 NTA: 06818154X PLWABN: 9810661167505606 Scopus: 7401592846 SELIBR: 243819 SNAC: w6cz3zhb SUDOC: 028609328 Trove: 1230211 VcBA: 495/291562 VIAF: 108397636 WorldCat Entities: E39PBJjtbCdggDhCmdbRFpcXVC

Portály: Ekonomie | Indie | Lidé