Esther Duflová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Esther Duflová
Esther Duflo - Pop!Tech 2009 - 001 (cropped).jpg
Narození 25. října 1972 (47 let)
Paříž
Alma mater École normale supérieure (od 1992)
Lyceum Jindřicha IV.
Massachusettský technologický institut
École des hautes études en sciences sociales
Zaměstnavatelé Massachusettský technologický institut
Collège de France
Ocenění Elaine Bennett Research Prize (2002)
Sloan Fellowship (2002)
Prix du meilleur jeune économiste de France (2005)
MacArthurova cena (2009)
medaile Johna Batese Clarka (2010)
… více na Wikidatech
Manžel(ka) Abhijit Banerjee (od 2015)
Rodiče Michel Duflo
Web econ-www.mit.edu/faculty/eduflo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Esther Duflová, nepřechýleně Duflo (* 25. října 1972, Paříž), je francouzsko-americká ekonomka,[1] profesorka zmírňování chudoby a ekonomie rozvoje na Massachusettském technologickém institutu. Výzkumně se zaměřuje na mikroekonomická témata v rozvojových zemích.

Stala se spoluzakladatelkou a ředitelkou Abdul Latif Jameel Poverty Action Lab a působí jako výzkumná spolupracovnice National Bureau of Economic Research (NBER), je členkou představenstva Bureau for Research and Economic Analysis of Development (BREAD) a vedoucí programu rozvojové ekonomie Center for Economic and Policy Research.

V roce 2019 získala Nobelovu pamětní cenu za ekonomii společně s Abidžítem Banerdžím a Michaelem Kremerem za experimentální přístup ke snižování globální chudoby. Stala se tak druhou ženou a do té doby nejmladším oceněným za ekonomii. S chotěm Banerdžím byli šestým manželským párem, který převzal Nobelovu cenu (v rámci všech kategorií) společně.[2][3][4][5][6]

Život[editovat | editovat zdroj]

Esther Duflo se narodila v roce 1972 v Paříži jako dcera pediatričky Violaine Duflo a matematika Michela Duflo. Během dětství se její matka často angažovala v humanitních projektech.

Esther se dětství zajímala o historii, kterou také chtěla po střední škole studovat. Ve druhém ročníku začala zvažovat kariéru v civilních službách nebo politice. V roce 1993 se na 10 měsíců přestěhovala do Moskvy, kde pracovala na historické práci popisující vužívání velkých závodů v sovětské propagandě, jako například výrobu traktorů ve Stalingradu a také to, jak propagandistické požadavky změnily skutečnou podobu podobných projektů. V Moskvě také působila jako asistentka výzkumu s francouzským ekonomem pro Centrální ruskou banku a s americkým ekonomem, Jeffrey Sachs, pro ruské ministerstvo financí. Na základě těchto zkušeností se rozhodla ekonomii více věnovat.

V roce 1994 získala bakalářský titul za studium historie a ekonomie na École Normale Supérieure a v roce 1995 získala magisterský titul na École d'économie de Paris a Université PSL École des hautes études en sciences sociales a École normale supérieure. V roce 1999 získala titul Ph.D z ekonomie na MIT. Na MIT stále působí jako profesorka.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Poté, co v roce 1999 získala titul Ph.D, byla jmenována odborným asistentem na MIT. Ve 29 letech byla nejmladší členkou fakulty, která zastávala funkci na této univerzitě.

Duflo a Banerjee se o Indii zajímají od roku 1997. V roce 2003 zde provedla zkušební experiment, o nepřítomnosti učitelů, ve 120 školách, které provozují neziskové organizace. Jejím hlavním zájmem byla častá absence vyučujících. Povzbuzením učitelů, aby se každý den fotografovali se svými studenty, dokázala snížit jejich absenci.

V roce 2003 spoluzaložila společnost Poverty Action Lab na MIT, která od té doby provedla přes 200 empirických výzkumů. Laboratoř sídlí v Chennai v Indii a na Pařížské ekonomické škole. V roce 2006 spolu s několika kolegy provedla Duflo v Indii další experiment. Ukázalo se, že nahrané projevy žen byly ochotněji přijímány ve vesnicích, které zažily ženské vůdce. Duflo se stále více přesvědčovala, že komunity podporující ženské kandidáty by mohly očekávat ekonomické přínosy, ale měla potíže přesvědčit své kolegy.  

V roce 2008 obdržela cenu Frontier of Knowledge za rozvojovou spolupráci, která se zaměřila na hodnocení vývoje v oblasti sociálního zabezpečení.

Duflo vstoupila do veřejné sféry v roce 2013, když zasedala v novém Výboru pro globální rozvoj, který radil bývalému americkému prezidentovi Baracku Obamovi v otázkách rozvojové pomoci v chudých zemích. Duflo je spolupracovnicí NBER pro výzkum, členkou představenstva Bureau for Research and Economic Analysis of Development (BREAD)  a ředitelkou vývojového ekonomického programu Centra pro výzkum hospodářství a politiky, kde působí také jako členka představenstva i ředitelka.

Byla zakládající redaktorkou American Economic Journal: Aplikovaná ekonomie, šéfredaktorkou časopisu The American Economic Review a spolušéfredaktorkou časopisu The Review of Economics and Statistics a Journal of Development Economics. Také je členkou redakčního rady Annual Review of Economics a členkou Human Capital Research Programme v rámci International Growth Centre. Dále píše měsíční sloupek pro francouzský deník Libération a byla hlavní řečnicí na první Bocconiho přednášce na Bocconiho univerzitě v roce 2010, v roce 2011 ji následovala Caroline Hoxby.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

V dubnu 2011 zveřejnila svou knihu Poor Economics, kterou napsala spolu s Banerjee. Kniha získala mnoho pozitivních ohlasů.

  • Banerjee, Abhijit V.; Duflo, Esther (2019). Good Economics for Hard Times: Better Answers to Our Biggest Problems. PublicAffairs. ISBN 978-1-61039-950-0.
  • Banerjee, Abhijit Vinayak; Duflo, Esther, eds. (2017). Handbook of Field Experiments, Volume 1. North–Holland (an imprint of Elsevier). ISBN 9780444633248.
  • Banerjee, Abhijit V.; Duflo, Esther (2011). Poor Economics: A Radical Rethinking of the Way to Fight Global Poverty. New York: PublicAffairs. ISBN 9781610390408.
  • Banerjee, Abhijit Vinayak; Duflo, Esther, eds. (2017). Handbook of Field Experiments, Volume 2. North–Holland (an imprint of Elsevier). ISBN 9780444640116.
  • Duflo, Ester (2010). Le Développment Humain (Lutter contre la pauvreté, volume 1 (in French). Paris: Le Seuil. ISBN 978-2021014747.
  • Duflo, Ester (2010). Le Développment Humain (Lutter contre la pauvreté, volume 2 (in French). Paris: Le Seuil. ISBN 978-2021011876.
  • Duflo, Ester (2009). Expérience, science et lutter contre la pauvreté (in French). Paris: Fayard. ISBN 978-2818500071

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. "Esther Duflo CV".
  2. Duflo, Esther (1999), Essays in empirical development economics. Ph.D. dissertation, Massachusetts Institute of Technology.
  3. Karlan, Dean S. (2002), Social capital and microfinance. Ph.D. dissertation, Massachusetts Institute of Technology.
  4. Hanna, Rema (2005), Essays in development and environmental economics. Ph.D. dissertation, Massachusetts Institute of Technology.
  5. Qian, Nancy (2005), Three essays on development economics in China. Ph.D. dissertation, Massachusetts Institute of Technology.
  6. "Esther Duflo Short Bio and CV".
  7. Biswas, Soutik (15 October 2019). "The Nobel couple fighting poverty cliches". BBC. Retrieved 16 October 2019.
  8. "The Prize in Economic Sciences 2019" (PDF). Royal Swedish Academy of Sciences: Nobel prize. 14 October 2019. Retrieved 14 October 2019.
  9. "The Poverty Lab". The New Yorker. 17 May 2010. Retrieved 14 October 2019.
  10. Gapper, John (17 March 2012). "Lunch with the FT: Esther Duflo". Financial Times. Retrieved 14 October 2019.
  11. "Esther Duflo – The Abdul Latif Jameel Poverty Action Lab". www.povertyactionlab.org. Retrieved 14 October 2017.
  12. "Esther Duflo". Famous Economists. Retrieved 14 October 2019.
  13. Clement, Douglas (December 2011). "Interview with Esther Duflo". Federal Reserve Bank of Minneapolis. Retrieved 14 October 2019.
  14. "Esther Duflo receives honorary doctorate in November 2019". Erasmus School of Economics. 28 August 2018. Retrieved 14 October 2019.
  15. "BBVA Foundation Frontiers of Knowledge Award Given to J-PAL". J-PAL. 1 December 2008. Retrieved 14 October 2019.
  16. "France's Esther Duflo becomes the youngest ever winner of the Nobel Prize in Economics". Business France. 16 October 2016. Retrieved 25 November 2019.
  17. "NBER Research Associates and Faculty Research Fellows in Economics of Education". www.nber.org. Retrieved 14 October 2017.
  18. BREAD Board of Directors Archived 4 March 2011 at the Wayback Machine
  19. Program Directors in each Program of CEPR Archived 22 June 2011 at the Wayback Machine
  20. Marshall, Jane (11 January 2009). "France: Duflo: economics can change the world". University World News. Retrieved 14 October 2019.
  21. "Bocconi Lecture – Esther Duflo, Professor of Economics, Massachusetts Institute of Technology". 23 June 2010. Retrieved 14 October 2017.
  22. Gapper, John (16 March 2012). "Lunch with the FT: Esther Duflo". Financial Times. Archived from the original on 5 November 2018. Retrieved 28 April 2019.
  23. "Esther's baby". Project Syndicate. 23 March 2012. Archived from the original on 27 November 2015. Retrieved 28 April 2019.
  24. "Poor Economics". www.pooreconomics.com. Retrieved 14 October 2017.
  25. Editorial Review at Amazon.com
  26. "Social Sciences, 2014: Esther Duflo". Infosys Prize. 2014. Retrieved 14 October 2019.
  27. Johnson, Simon; Pollard, Niklas (14 October 2019). "Trio wins economics Nobel for science-based poverty fight". Reuters.
  28. Jagannathan, Meera. "As Esther Duflo wins the Nobel Prize in economics, here's the uphill battle women face in the field". MarketWatch. Retrieved 16 October 2019.
  29. "Meet Esther Duflo, the Second Woman Ever to Win the Nobel Prize in Economics". Fortune. Retrieved 16 October 2019.
  30. "Nobel Prize in Economics won by Banerjee, Duflo and Kremer for fighting poverty". The Guardian. 14 October 2019.
  31. "The Latest: Duflo 'humbled' to win economics Nobel Prize". Times Colonist: The Associated Press. 14 October 2019.
  32. "Esther Duflo: 'Nobel Prize will be a megaphone'". BBC. 15 October 2019. Retrieved 16 October 2019.
  33. "Emmanuel Macron salue le "magnifique Prix Nobel" d'Esther Duflo" (in French). RTL: 5' minutes/AFP. Retrieved 14 October 2019.
  34. Smialek, Jeanna (14 October 2019). "Nobel Economics Prize Goes to Pioneers in Reducing Poverty: Three professors, Abhijit Banerjee and Esther Duflo, both of M.I.T., and Michael Kremer of Harvard, were honored". The New York Times. [A]s the years wore on and the results came in, randomized control trials gained acceptance as a key tool in development research. ‘They provided a way to objectively check if a project has the benefits it says it is going to have,’ said William Easterly, [another development] economist at New York University . . . .
  35. Horsley, Scott; Neuman, Scott (14 October 2019). "3 Win Nobel Prize In Economics For Work In Reducing Poverty". National Public Radio / All Things Considered.
  36. "Announcement for Recipient of the 2002 Elaine Bennett Research Prize". Retrieved 14 October 2017.
  37. "The award for best young economist: The prize history of the Circle of economists". Archived from the original on 2 October 2011. Retrieved 14 October 2017.
  38. "The Top 100 Public Intellectuals: Bios". Foreign Policy. Archived from the original on 25 January 2010. Retrieved 14 October 2017.
  39. "Class of 2009 – MacArthur Foundation". www.macfound.org. Retrieved 14 October 2017.
  40. American Academy of Arts and Sciences Book of Members, 1780–2010 Chapter D page.25
  41. "Prof. Esther Duflo Wins the Inaugural Calvó-Armengol Prize". 20 May 2009. Retrieved 14 October 2017.
  42. "American Economic Association". www.aeaweb.org. Retrieved 14 October 2017.
  43. "40 under 40: My first job". Fortune. Retrieved 15 October 2019.
  44. Inaugural lecture by Esther Duflo at the conferral of her honorary doctorate, Université catholique de Louvain (French). Archived 25 February 2012 at the Wayback Machine
  45. "Foreign Policy Magazine: Top 100 Global Thinkers". Retrieved 14 October 2017.
  46. "International bright young things", The Economist, 30 December 2008
  47. Foroohar, Rana (21 April 2011). "The 2011 Time 100". Time Magazine. Retrieved 14 October 2017 – via www.time.com.
  48. "The FP Top 100 Global Thinkers". Foreign Policy. 26 November 2012. Archived from the original on 30 November 2012. Retrieved 28 November 2012.
  49. "UCLA Anderson Announces 2012 Gerald Loeb Award Winners". UCLA Anderson School of Management. 26 June 2012. Retrieved 2 February 2019.
  50. "Décret du 14 novembre 2013 portant promotion et nomination" (in French). JORF. 15 November 2013. Retrieved 14 October 2019.
  51. "Esther Duflo wins Princess of Asturias Social Science prize". euronews.
  52. "Esther Duflo – Laureates". www.fpa.es. Fundación Princesa de Asturias. Retrieved 17 June 2015.
  53. "Esther Duflo is the 2015 A.SK Social Science Award Winner | WZB". www.wzb.eu. Retrieved 16 October 2019.
  54. In november nam zij een eredoctoraat in Economie in ontvangst van de Erasmus Universiteit.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Esther Duflo na anglické Wikipedii.

  1. Esther Duflo [online]. Massachusettský technologický institut, 2019-10 [cit. 2019-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Abhijit Banerjee, Esther Duflo Winning the Nobel Prize Together is #CoupleGoals [online]. News 18, 14-10-2019 [cit. 2019-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. HANNON, Dominic Chopping and Paul. Nobel Prize in Economics Awarded for Work Alleviating Poverty [online]. WSJ [cit. 2019-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Abhijit Banerjee Facts [online]. Nobel Prize [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. JOHNSON, Simon; POLLARD, Niklas. Trio wins economics Nobel for science-based poverty fight. ca.reuters.com. Reuters, 14-10-2019. Dostupné online. (anglicky) 
  6. JAGANNATHAN, Meera. As Esther Duflo wins the Nobel Prize in economics, here's the uphill battle women face in the field [online]. MarketWatch [cit. 2019-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]