Michael Kremer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Michael Kremer
Narození 12. listopadu 1964 (55 let)
New York
Alma mater Harvardova univerzita
Povolání ekonom, profesor na Harvardově univerzitě, Cambridge, MA, USA
Zaměstnavatelé Harvardova univerzita
Massachusettský technologický institut
Ocenění Nobelova cena za ekonomii (2019)
Manžel(ka) Rachel Glennerster
Web scholar.harvard.edu/kremer
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Michael Kremer (* 12. listopadu 1964, New York, USA) je americký ekonom a profesor ekonomie rozvoje na Harvardově univerzitě. Jeho výzkum se zabývá vzděláním, zdravotnictvím, kvalitou vody a agrikulturou v rozvojových zemích. Je členem Americké akademie umění a věd a společenství Young Global Leaders založené Světovým ekonomický fórem.[1] Je také spoluzakladatelem neziskové organizace Precision Agriculture for Development podporující inovace pro zlepšení životů farmářů v rozvojových zemích (Indie, Keňa, Pákistán, Rwanda, Etiopie, Uganda a Bangladéš).[2] V roce 2010 se stal spolu s Maurou O'Neill zakladatelem programu Development Innovation Ventures Agentury Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj.[3]

V roce 2019 získal Nobelovu cenu za ekonomii spolu s Esther Duflovou a Abhijitem Banerjeem za experimentální přístup ke snižování globální chudoby.[4] Jejich přístup spočívá v tom, že rozsáhlou problematiku boje s chudobou člení na dílčí, snáze řešitelné otázky, na něž hledají odpovědi. Poté hledají na každou z nich odpověď prostřednictvím experimentů „přímo v terénu“, v rámci dotčené populace.[5]

Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Kremer se narodil do židovské rodiny rodičům Eugenovi a Sáře Lillian Kremerovým. Jeho matka byla profesorkou anglické literatury, která se specializovala na americkou židovskou literaturu a literaturu holocaustu.[6]

V roce 1985 na Harvardově univerzitě získal titul Bachelor of Arts studiem sociálních věd, v roce 1992 získal na stejné univerzitě ekonomický titul Ph.D.. Zde také vyučuje od roku 1999.

V polovině 90. let Kremer spolu se svými kolegy prováděl výzkum v západní Keni, kterým zjistil, že nedostatečné výsledky tamních žáků nejsou způsobeny nedostupností učebnic nebo hladem. Duflová a Banerjee na tento výzkum navázali se zjištěním, že tyto neuspokojivé výsledky jsou výsledkem nedostatečného přizpůsobení metod výuky potřebám žáků. Pozitivní efekt pozorovali při zaměstnání učitelů, kterým byla pracovní smlouva prodloužena pouze pokud dosahovali dobrých výsledků, spolu s iniciativou zabránit absenci učitelů a rozdělením žáků do skupin podle jejich předchozích výsledků.[7] Jedním z přímých důsledků jejich práce je tak prokazatelné zlepšení systému vzdělávání a školních výsledků více než pěti milionů indických dětí, kde svou studii Duflová a Banerjee prováděli.[7][5]

V letech 1991–2001 prováděl s americkým ekonomem Edwardem Miguelem experiment, pomocí něhož zkoumali poptávku odčervovacích tablet v Keni. Jejich zjištění, že 75% rodičů tablety pro své děti získali, když byly rozdávány ve školách zadarmo a pouze 18% rodičů, pokud za ně byl požadován poplatek 40 centů, vedlo k doporučení Světové zdravotnické organizace, aby tato léčba byla umožněna zadarmo v oblastech, kde je nakaženo více než 20% dětí.[7] Kremer se také zasloužil o zisk soukromých investic do výzkumu vakcín a jejich distribuce do rozvojových zemí.[1]

V sérii studií začínajících v roce 2000 se Kremer, Duflová a americký ekonom Jonathan Robinson zaměřili na otázku, proč farmáři v subsaharské Africe nevyužívají moderních technologií, jako je např. hnojivo. Dokázali, že nevyužívání těchto metod spočívá v připisování větší důležitosti menším výdělkům, kterých farmáři dosáhnou dříve, než vidině většího zisku v budoucnu.[7]

Spoluprací s Banerjeem a Duflovou a spojením s Abdul Latif Jameel Poverty Action Lab (J-PAL), kterou v roce 2003 založili Banerjee, Duflová a ekonom Sendhil Mullainathan, Kremer pomohl vytvořit základy programů bojujících s chudobou, které ovlivnily více než 400 milionů lidí. Jeho experimentální přístup k řešení problému chudoby inspiroval organizace k přehodnocení svých programů a upuštění od těch neefektivních.[7]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Michael Kremer. scholar.harvard.edu [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. DEVELOPMENT, Precision Agriculture for. https://precisionag.org/. Precision Agriculture for Development [online]. 2019-11-29 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. About Development Innovation Ventures (DIV) | Development Innovation Ventures | U.S. Agency for International Development. www.usaid.gov [online]. 2019-09-20 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. All Prizes in Economic Sciences. NobelPrize.org [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b TELEVIZE, Česká. Nobelovu cenu za ekonomii získali Duflová, Banerjee a Kremer za experimentální přístup ke zmírnění světové chudoby. ČT24 [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. (česky) 
  6. Jewish Nobel Prize Winners in Economics. www.jinfo.org [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  7. a b c d e Michael Kremer | Biography & Facts. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. (anglicky)