Adalský sultanát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Adalský sultanát
عدل
ʾAdāl
Adaal
 Sultanát Ifat 14151577 Osmanská říše 
Sultanát Harar 
Vlajka státu
vlajka
geografie
Mapa
Přibližná rozloha Adalského sultanátu
obyvatelstvo
státní útvar
vznik:
zánik:
státní útvary a území
předcházející:
Sultanát Ifat Sultanát Ifat
následující:
Osmanská říše Osmanská říše
Sultanát Harar Sultanát Harar

Adalský sultanát (arabsky عدل‎‎, somálsky Adaal) byl nejprve provincií a později sultanátem nacházejícím se na severozápadě dnešního Somálska, jihu Džibutska, a oblastech Afar, Oromie a Somale v Etiopii. V době svého vrcholu kontroloval rozsáhlá území Etiopie a Somálska. Existoval zhruba v letech 14151555.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Etiopská provincie[editovat | editovat zdroj]

V době před rokem 1288 byl Adal muslimskou provincií Šalomounské křesťanské Etiopie. V jistém bodě poté se provincie vzbouřila a musela být znovu dobyta etiopským císařem Amda Seyonem za jeho tažení roku 1332. Během této kampaně sultanát Shewa a menší sultanát Ifat ovládali několik málo obchodních přístavů na pobřeží včetně Zeily. Adal byl později kontrolován Ifatským sultanátem, avšak po čase se osamostatnil a vzbouřil proti Amda Seyonovi, ale po smrti svého krále a dobytí hlavního města Talagu kapituloval. V roce 1403 (případně 1415) dobyli Etiopané znovu Ifat, který se před tím vzbouřil proti císaři, a porazili armádu ifatského sultána Sa'ada ad-Dina II. Sa'ad ad-Din byl pronásledován po celém království do momentu, kdy etiopský císař (buď Dawit I. vládnoucí v roce 1403 nebo Yeshaq I. v roce 1415) obsadil přístav Zeila a sultána zabil. To mělo za následek útěk členů ifatské královské dynastie Walashma do Jemenu, kteří se tak vyhnuli chycení a zavraždění. Avšak když se později vrátili, užívali spíše titulu „Sultán Adalu“ než „Sultán Ifatu“, což naznačuje, že byl Ifat součástí Adalu a ne naopak.

Invaze do Etiopie[editovat | editovat zdroj]

Adalský sultanát sousedící s Aksumskou říší

V polovině roku 1520 začal Imam Ahmad ibn Ibrihim al-Ghazi svatou válku proti křesťanské Etiopii, které vládl císař Lebna Dengel. Zásobený střelnými zbraněmi od Osmanů, byl Ahmad schopný porazit Etiopany v bitvě u Shimbry Kure roku 1529 a získat tak kontrolu nad bohatou etiopskou vysočinou, ačkoli jeho nepřátelé dále kladli odpor. V roce 1541 poslalo Portugalsko, mající své zájmy v Indickém oceánu, do Etiopie pomoc ve formě 400 mušketýrů. Reakcí na tento tah bylo zaslání 900 vojáků Adalskému sultanátu od Osmanů.

Imam Ahmad byl zpočátku úspěšnější, během podzimní kampaně v roce 1542 se mu podařilo zabít portugalského velitele Cristóvãa da Gamu. Avšak portugalským mušketýrům se podařilo učinit rozhodující krok v porážce Adalu v bitvě u Wayna Daga, poblíž jezera Tana v únoru roku 1543, kde rovněž padl adalský panovník Ahmad. Následně Etiopané opětovně získali plošinu Amhara a vykompenzovali své ztráty. Osmané, kteří měli sami potíže ve Středomoří, nebyli schopní Ahmadovým následovníkům pomoci. V roce 1577 bylo hlavní město Adalu přesunuto z města Zeila do Hararu a následoval prudký úpadek adalské moci.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adal sultanate na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]