Ašantská říše

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ašantská říše v 19. století

Říše Ašanti byl stát na území dnešní Ghany, od 17. do konce 19. století jeden z nejmocnějších černošských států v období kolonizace.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátek její historie se datuje do 13. století, kdy se rozpadla Ghanská říše. Její obyvatelé migrovali na úrodná území dnešní severní Ghany. Tam se postupně zformovala federace akanských kmenů s hlavním městem Kumasi. Pravděpodobně b roce 1695 se Osaj Tutu z kmene Ašanti stal panovníkem nově vzniklé říše s centralizovanou mocí. Díky svým politickým a vojenským schopnostem dobyl sousední kmen Denkyira. Symbolem nově vzniklé říše se stal posvátný zlatý stolec, který je vyobrazen i na ašantské vlajce. Podle legendy spadl z nebe a stal se symbolem panovníka a jeho moci. V té době bylo pobřeží spravováno evropskými kolonisty (a kvůli zlatu také velice oblíbené). Ašantové měli rovněž bohaté zdroje zlata, s nímž (vedle slonoviny) ve velkém obchodovali s Evropany.

V 19. století Ašantové dlouhodobě odolávali Britům, kteří v té době obsadili Zlatonosné pobřeží. Ašantská říše byla definitivně připojena k britskému protektorátu až v roce 1896 po sedmé anglo-ašantské válce, ve které měli Britové značnou materiální i početní převahu.

Dnes je na území bývalé říše jedna z oblastí Ghany – Ashanti.