Rwandské království

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rwandské království
Ubwami bw'u Rwanda
Koninkrijk Roeanda
Royaume du Rwanda
Königreich Ruanda
← ? 15. století–1961 Rwanda →
Vlajka státu
vlajka 		Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Obyvatelstvo
Státní útvar
Nezávislý stát (15. století–1897)
Část Německé východní Afriky (1897–1916)
Část Ruanda-Urundi (1922–1961)
Vznik
15. století
Zánik
1. července 1961 (vyhlášena republika)
Státní útvary a území
Předcházející
? ?
Následující
Rwanda Rwanda

Rwandské království (též známé jako Království Banyarwanda) bylo bantuským královstvím na území dnešní Rwandy, které se stalo vládnoucí monarchií Tutsiů.[1] Bylo jedním z nejstarších a nejvíce centralizovaných království v regionu střední a východní Afriky.[2] Později bylo připojeno pod německou a belgickou koloniální nadvládu, přičemž si udrželo část své autonomie. Monarchie Tutsiů byla zrušena v roce 1961 poté, co vypuklo etnické násilí mezi Hutu a Tutsi během rwandské revoluce, která začala v roce 1959.[3] Po referendu v roce 1961 se Rwanda stala republikou ovládanou Hutu a získala nezávislost na Belgii v roce 1962.[4]

Po revoluci byl poslední vládnoucí monarcha Kigeli V. vyhoštěn a nakonec se usadil ve Spojených státech. Od zrušení monarchie je udržována exilová vláda mimo Rwandu. Od 9. ledna 2017 je současným vyhlášeným králem Rwandy Yuhi VI.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pravděpodobně v 15. století se jednomu království podařilo pod vedením krále Gihangy začlenit několik svých blízkých sousedských území a vytvořit tak království Rwanda. Většina Hutuů, tvořící 82–85 % populace, byli převážně svobodní rolníci, zatímco králové, známí jako Mwami, byli výhradně Tutsiové z klanu Nyiginya. Někteří Hutuové byli jistě součástí šlechty, a stejně tak došlo ke značnému prolínání.

Před 19. stoletím bylo všeobecně přijímáno, že Tutsiové disponovali vojenskou mocí, zatímco Hutuové excelovali v zemědělských dovednostech.

Pozice královny matky byla důležitá, řídila královskou domácnost a byla silně zapojena do dvorské politiky. Když jejich synové nastoupili na trůn, matky přijaly nové jméno. Toto by se skládalo z nyira-, což znamená „matka“, za kterým by obvykle následovalo královské jméno nového krále; pouze králové jménem Mutara se neřídí touto konvencí, jejich matky berou jméno Nyiramavugo (matka dobré rady).

Pozice královny matky byla významná, neboť měla na starosti řízení královské domácnosti a byla aktivně zapojena do dvorské politiky.[6] Když pak její synové usedli na trůn, matky přijímaly nová jména. Ty se skládala z "nyira-", což znamená „matka“, následovaného královským jménem nového panovníka. Výjimkou jsou králové jménem Mutara, jejichž matky nesledovaly tuto konvenci a používaly jméno Nyiramavugo (matka dobré rady).[7]

Když králové centralizovali svou moc a autoritu, přistoupili k rozdělování půdy mezi jednotlivce, spíše než aby dovolili, aby přešla přes skupiny linií, přičemž mnoho dědičných náčelníků byli Hutuové. Většina náčelníků jmenovaných Mwamimi byli Tutsiové.[8] Přerozdělení půdy, nařízené mezi lety 1860 a 1895 Kigeli IV Rwabugiri, vyústilo v uvalený patronátní systém. Podle tohoto systému požadovali jmenovaní tutsiští náčelníci manuální práci od Hutuů výměnou za právo zabírat jejich zemi. Tento systém zanechal Hutu v nevolnickém stavu, s tutsijskými náčelníky jako jejich feudálními pány.[9][10]

Pod Mwami Rwabugiri se Rwanda stala expanzivním státem. Rwabugiri se nezabýval hodnocením etnické identity dobytých národů a jednoduše je všechny označil jako „Hutu“. Titul „Hutu“ se tak stal transetnickou identitou spojenou s podmaněním. I když nadále zbavoval Hutu společenských a politických práv, tato strategie přispěla k upevnění přesvědčení, že "Hutu" a "Tutsi" jsou spíše socioekonomickými než etnickými rozdíly. V praxi to znamenalo, že bylo možné kwihutura, tj. "zbavit se hutuství", hromaděním bohatství a vzpourou proti sociální hierarchii.[11]

Koncem 19. století uzavřel hranice království Mwami Rwabugiri, který je považován za největšího rwandského krále. V roce 1900 se tak Rwanda stala jednotným státem s centralizovanou vojenskou strukturou.[12]

Díky své izolaci bylo zapojení Rwandy do obchodu s otroky v Indickém oceánu až do konce 19. století extrémně omezené. První Evropané dorazili do Rwandy až v roce 1894, čímž se Rwanda stala jednou z posledních oblastí Afriky, kterou Evropané prozkoumali.[13] V roce 1897 založilo Německo přítomnost ve Rwandě a vytvořilo alianci s králem, což znamenalo začátek koloniální éry.[14]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kingdom of Rwanda na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Rwanda - Cultural, Institutions, Heritage. www.britannica.com [online]. [cit. 2023-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Central Africa - Colonialism, Resources, Exploitation. www.britannica.com [online]. [cit. 2023-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Rwanda genocide of 1994 | Summary, Background, Deaths, & Facts. www.britannica.com [online]. 2023-12-20 [cit. 2023-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ The Encyclopedia of Empire. Příprava vydání Nigel Dalziel, John M MacKenzie. 1. vyd. [s.l.]: Wiley Dostupné online. ISBN 978-1-118-44064-3, ISBN 978-1-118-45507-4. DOI 10.1002/9781118455074.wbeoe047. (anglicky) DOI: 10.1002/9781118455074. 
  5. ↑ PERRAUDIN, Frances; REPORTER, Frances Perraudin North of England. Rwanda's new king named – a father of two living on an estate near Manchester. The Guardian. 2017-01-12. Dostupné online [cit. 2023-12-25]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  6. ↑ PRUNIER, Gérard. The Rwanda Crisis, 1959-1994: History of a Genocide. [s.l.]: Hurst 410 s. Dostupné online. ISBN 978-1-85065-243-4. (anglicky) Google-Books-ID: 6hwCdeYHZKcC. 
  7. ↑ LÉON DELMAS; DELMAS, Léon. Généalogies de la noblesse (les Batutsi) du Ruanda : dans l'Afrique centrale, région du Lac Kivu, une des sources du Congo and du fleuve Kagera, la source du Nil. [s.l.]: Kadgayi : Vicariat Apostolique du Ruanda 280 s. Dostupné online. 
  8. ↑ Bakiga People and their Culture. web.archive.org [online]. 2018-03-26 [cit. 2023-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-03-26. 
  9. ↑ POTTIER, Johan. Re-imagining Rwanda. catdir.loc.gov [online]. [cit. 2023-12-25]. Dostupné online. 
  10. ↑ Neighbours who kill 'without hatred': Hutus and Tutsis deny the depth. The Independent [online]. 1994-04-10 [cit. 2023-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ MAGNARELLA, Paul J. Comprehending Genocide: The Case of Rwanda. Global Bioethics. January 2000, s. 23–43. ISSN 1128-7462. DOI 10.1080/11287462.2000.10800754. S2CID 141600246. (anglicky) 
  12. ↑ Kingdom of Rwanda. www.britannica.com [online]. [cit. 2023-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ MOVING BEYOND COLONIAL CONTROL? ECONOMIC FORCES - ProQuest. www.proquest.com [online]. [cit. 2023-12-25]. Dostupné online. 
  14. ↑ CARNEY, J. J. Rwanda Before the Genocide: Catholic Politics and Ethnic Discourse in the Late Colonial Era. [s.l.]: Oxford University Press 358 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-998228-8. (anglicky) Google-Books-ID: lKFpAgAAQBAJ. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZÁHOŘÍK, Jan. Dějiny Rwandy a Burundi. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 264 s. ISBN 978-80-7422-175-0

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rwandské_království&oldid=23598062“