Extremadura

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Comunidad Autónoma
de Extremadura
Chybí zde svobodný obrázek
Comunidad Autónoma de Extremadura – znak
znak
Comunidad Autónoma de Extremadura – vlajka
vlajka
Hymna: Hymna Extremadury
Geografie
Localización de Extremadura.svg
Hlavní město Mérida
Souřadnice
Rozloha 41 634 km²
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 1 070 586 (2018)
Hustota zalidnění 26,6 obyv./km²
Správa regionu
Podřízené celky 2 provincie
Vznik 26. února 1983 (získání autonomie)
Předseda vlády Guillermo Fernández Vara (PSOE)
Parlamentní zastoupení
Kongres 10 křesel
Senát 10 křesel
Oficiální web www.juntaex.es
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Extremadura (španělsky Extremadura) je jedno ze 17 autonomních společenství a historické území na západě Španělska při hranicích s Portugalskem. Metropolí společenství, jejíž části náležely ke středověkým královstvím Leónu a Kastilii, je nevelká Mérida, přestože největším městem regionu je Badajoz.

Pocházela odtud řada slavných dobyvatelů (conquistadorů) a proto se ji také říká „tierra de conquistadores“ (země dobyvatelů). Patřili mezi ně Hernán Cortés, Francisco Pizarro, Pedro de Alvarado, Pedro de Valdivia a další. Mnoho měst v Americe je také pojmenováno podle měst v jejich vlasti. Mérida je hlavním městem Extremadury a také jsou to významná města v Mexiku a Venezuele; Medellín je v současnosti malé město v Extremaduře, ale také je to druhé největší město v Kolumbii; Albuquerque největší město Nového Mexika, má název vzniklý zkomolením Alburquerque, názvu dalšího extremadurského města. Také dva španělští astronauti Michael López-Alegría a Pedro Duque mají rodinné vazby na Extremaduru.

Extremaduru nelze zaměňovat s Estremadurou, historickou provincií Portugalska.

Historie[editovat | editovat zdroj]

římské divadlo ve městě Casas de Reina v provincii Badajoz

Starověk

Ve starověku území obývaly kmeny Iberů, od 5. století př. n. l. sem směřovala expanze Keltů (Keltiberové) a později Kartága. Ve 2. století př. n. l. pak území ovládla Římská říše. V jejím rámci pak bylo území Extremadury začleněno do provincie Hispania Ulterior. Roku 14 př. n. l. pak byla v rámci územní reorganizace Římské říše tato provincie rozdělena mezi provincie Lusitánie (z Extremadury k ní patřilo území moderní provincie Cáceres a severní část moderní provincie Badajoz) a Hispánii Baeticu (z Extremadury k ní náležela většina území moderní provincie Badajoz).[1] Extremadura pak patřila k důležitým obchodním regionům a vznikla tu města „Caesarina“, (dnešní Cáceres) a „Emerita Augusta“ (dnešní Mérida). Až do současnosti se zde zachovalo ve velice dobrém stavu mnoho především římských historických impozantních staveb, jako jsou akvadukty, divadla, pevnosti atd. Portugalská hranice zde prochází Alcántarským mostem, který je důkazem římské technické vyspělosti.

Středověk a novověk

Po pádu Římské říše se území Extremadury stalo součástí Vizigótské říše. V letech 711718 podlehla Vizigótská říše arabskému vpádu a území Extremadury se načas stalo součástí Arabské říše. Roku 756 se pak Extremadura stala součástí Córdobského emirátu (později chálifát). Ten se po vyhnání posledního chálífy roku 1031 rozpadl na řadu menších států (taifas), přičemž si dva z nich: Badajoz a Toledo, rozdělily mezi sebe celé území Extremadury. Při rekonvistě od třetí třetiny 12. do století 13. byly postupně jednotlivé části dnešní Extremadury dobyty jednotkami království Kastilie a Leónu. Od roku 1202 existoval v rámci království León region Leonská Extremadura (Extremadura leonesa).

Roku 1371 vznikl spojením Leonské Extremadury a přilehlých částí Kastilie, dosud patřících v rámci Kastilie ke Království Toledo, nový správní region Extremadura, který byl od roku 1390 provincií. Její území pak bylo 30. listopadu 1833 rozděleno mezi moderní provincie Cáceres a Badajoz. Podle federalistické ústavy První španělské republiky se měla stát Extremadura jedním ze 17 autonomních spolkových států této federativní republiky, což však kvůli kolapsu republiky nakonec nebylo realizováno.

Sierra de Gredos

Po pádu diktátorského režimu generála Francisca Franca a obnovení demokracie ve Španělsku získala Extremadura 13. června 1978 rozsáhlou autonomii, což bylo 26. února 1983 potvrzeno schválením autonomního statutu.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Extremadura na západě hraničí s Portugalskem, na severu s autonomním společenstvím Kastilie a León (Castilla y León), na východě s autonomním společenstvím Kastilie-La Mancha (Castilla-La Mancha), na jihu pak s autonomním společenstvím Andalusie (Andalucía). Územím Extremadury protékají významné řeky Tajo a Guadiana, zčásti tvořící hranici Španělska s Portugalskem.

Sever regionu je velmi hornatý. Západní výběžek pohoří Cordillera Central vytvářející zde několik horských pásem a údolí, navazuje na kastilské pohoří Sierra de Gredos. Nejvyšší horou je Calvitero (2425 m) na hranicích s provincií Salamanca. Tato oblast je bohatá na vodu a velice úrodná (známé jsou třešně z Valle del Jerte či papriky z kraje La Vera). Jižně od řeky Tajo se rozkládá suchá země s rozlehlými pláněmi, známá pěstováním vína. Na jihovýchodě provincie Cáceres jižně od řeky Tajo se zvedá pohoří Sierra de Guadalupe navazující na kastilské pohoří Montes de Toledo. Na hranici s Andalusií se zase rozkládá pohoří Sierra Morena.

Provincie Extremadury

Administrativní celky[editovat | editovat zdroj]

Území Extremadury se administrativně člení na 2 provincie: Badajoz a Cáceres.

Města[editovat | editovat zdroj]

Guadalupe

Třemi srovnatelně významnými městy jsou Badajoz (největší město regionu), Cáceres se středověkými a renesančními památkami UNESCO a Mérida – metropole Extremadury s řadou zachovalých římských památek (divadlo, amfiteátr, 2 akvadukty a unikátním mostem). Na severu leží regionální středisko Plasencia, na jihu Zafra, na východě Don Benito. Historický význam má také město Trujillo, rodiště Francisca Pizarra, nebo dnes nevelký Medellín.

10 největších měst[2]
Pořadí Město Obyvatelstvo
1. Badajoz 143 748
2. Cáceres 90 218
3. Mérida 53 915
4. Plasencia 39 785
5. Don Benito 34 051
6. Almendralejo 31 424
7. Villanueva de la Serena 24 932
8. Navalmoral de la Mata 17 099
9. Zafra 16 417
10. Montijo 15 648

Předsedové vlád Extremadury[editovat | editovat zdroj]

  • 9. září 1978 – 22. prosince 1980: Luis Jacinto Ramallo García (UCD)
  • 22. prosince 1980 – 20. prosince 1982: Manuel Bermejo Hernández (UCD)

Po zřízení autonomního statutu:

  • 20. prosince 1982 – 29. června 2007: Juan Carlos Rodríguez Ibarra (PSOE)
  • 29. června 2007 - 7. července 2011: Guillermo Fernández Vara (PSOE)
  • 7. července 2011 - 4. července 2015: José Antonio Monago (PP)
  • od 4. července 2015: Guillermo Fernández Vara (PSOE)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. European provinces of the Roman Empire [online]. Map room (www.maproom.org) [cit. 2015-08-04]. Dostupné online. (španělsky) 
  2. Zdroj: INE, Instituto Nacional de Estadística. (1. I. 2006). Real Decreto 1627/2006 z 29. XII.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]