Taifas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
taifas
طوائف
 Córdobský chalífát 10311147 Almorávidé 
Chalífát Almohadů 
geografie
Mapa
Mapa taifských států ve 12. století
(různá)
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
vznik:
1031Córdobský chalífát se rozpadá na větší počet malých nezávislých taifských států
zánik:
1147 – druhé období taifských států ukončeno vpádem Almohadů po dobytí Lisabonu křesťanskými vojsky
Státní útvary a území
Předcházející:
Córdobský chalífát Córdobský chalífát
Nástupnické:
Almorávidé Almorávidé
Chalífát Almohadů Chalífát Almohadů

Taifas (arabsky طوائف, tj. ṭawā'if, singulár taifa, arabsky طائفة, tj. ṭā'ifa) byly drobné muslimské státy na území Pyrenejského poloostrova, které se vytvořily po pádu Córdobského chalífátu roku 1031. Označení coby taifských království je ale nepřesné. Nejednalo se o království v evropském slova smyslu, ve skutečnosti až na Sevillu se jednalo o emiráty, každý z nich měl vládce s titulem emíra. Bojovala mezi sebou o vojenskou i kulturní prestiž, avšak celkově nebyla vojensky srovnatelná s křesťanskými státy na severu poloostrova. Období taifských států ukončila invaze Almorávidů po pádu Toleda roku 1085. Poté nastalo druhé období taifských států, které bylo ukončeno vpádem Almohadů po dobytí Lisabonu křesťanskými vojsky (1147). Přes snahu těchto reformních berberských hnutí postupem času byla stále větší část muslimských území získávána do rukou křesťanů. Posledním z těchto samostatných knížectví byla Granada, kterou dobyla křesťanská vojska až roku 1492.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Rozpad chalífátu[editovat | editovat zdroj]

Ukázka architektury z dob taifských království (konec 11. století)

Po svržení posledního umajjovského chalífy se kdysi mocná muslimská říše rozštěpila na větší množství suverénních knížectví či emirátů. Státy, které takto vznikly, měly hranice uspořádány buď na základě původních okresů či jiných administrativních jednotek, nebo podle rozdělení vládnoucích špiček státu mezi Araby, Berbery, španělské muslimy (tzv. Muládíe, kterých byla v Al-Andalusu téměř většina) a bývalé slovanské otroky z východní Evropy. Během rozkvětu taifských států v 11. století mezi sebou emírové (vládci) těchto států soutěžili nejen o vojenskou, ale i o kulturní převahu. Snažili se tedy získat na své dvory co nejvýznamnější a nejznámější básníky a řemeslníky. V době chalífátu často platily severní křesťanské státy svému mocnějšímu jižnímu sousedovi vynucené dávky. Nyní se situace obrátila a taifské státy se často musely zavázat k placení poplatků křesťanským státům, zejména pak království Leónu (později Kastílie).

Almorávidé a Almohadé[editovat | editovat zdroj]

Území ovládané Almohady a jeho dobývání španělskými křesťanskými státy
Související informace naleznete také v článcích Almorávidé a Almohadé.

Kvůli svému slabému vojenskému potenciálu se taifská knížata obrátila na bojovníky ze severní Afriky (Almorávidy a Almohady) a po pádu Toleda (1085) pozvala Almorávidy do Al-Andalusu. Avšak místo pomoci muslimským státům Almorávidé většinu taifských států obsadili a začlenili do své říše. Později se i moc Almorávidů postupně začala vytrácet a jejich území na pyrenejském poloostrově se opět rozpadlo na řady menších nezávislých států jako dřív. Po pádu Lisabonu (1147) byli na Pyrenejský poloostrov tentokrát pozváni Almohadové a celý scénář se opakoval. Vojska severních křesťanských států posléze dobývala zbytky muslimského panství na poloostrově. Posledním z těchto států byla Granada, která padla roku 1492 do rukou katolických králů Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského.

Seznam taifských států[editovat | editovat zdroj]

Dějiny Španělska

Španělský státní znak
Mešita v Toledu, po dobytí města Alfonsem VI. roku 1085 se zde konaly bohoslužby

Jména států jsou v moderní portugalštině nebo śpanělštině.

  • Albarracín: 1011-1104 (dobyto Almorávidy)
  • Algeciras: 1035-58 (dobyto Sevillou)
  • Almeria: 1011-91 (dobyto Almorávidy); 1145-47  (na krátko připadlo Kastílii a poté Almohadům)
  • Alpuente: 1009-1106 (dobyto Almorávidy)
  • Arcos: 1011-91 (dobyto Almorávidy); 1143 (dobyto Almohady)
  • Badajoz (Batalyaws): 1009-1094 (dobyto Almorávidy); 1145-50 (dobyto Almohády)
  • Baeza: 1224-26 (dobyto Kastílií)
  • Baleáry nebo též Mallorca: 1076-1116 (dobyto Almorávidy)
  • Beja a Évora: 1114-50 (dobyto Almohady)
  • Carmona: 1013-91 (dobyto Almorávidy); osud tohoto státu během druhého taifského období je neznámý
  • Ceuta: 1084-1147 (dobyto Almorávidy)
  • Constantina and Hornachuelos: data i osudy tohoto státu jsou neznámé
  • Córdoba (Cordova) (vytvořena a spravována jako republika): 1031-91 (dobyto Sevillou)
  • Dénia: 1010/12-76 (dobyto Zaragozou); 1224-1227 (dobyto Almohady)
  • Granada (Garnata): 1013-90 (dobyto Almorávidy); 1145 (dobyto Almohady?); 1237-1492 (toto období se většinou nezapočítává do období taifských království; dobyto Kastílií); 1568-71 (povstání Las Alpujarras, které vypuklo poté, co byly zakázány arabské a muslimské zvyky; pouze dva králové byli dosazeni rebely na trůn)
  • Guadix and Baza: 1145-51 (dobyto Murcií)
  • Jaén: 1145-1159 (dobyto Murcií); 1168 (dobyto Almohady)
  • Jérica: data a osudy tohoto státu jsou neznámé
  • Lisabon (Lisboa): 1022-? (dobyto Badajozem)
  • Lorca: 1051-91 (dobyto Almorávidy); 1240-65 (dobyto Kastílií)
  • Málaga: 1026-57/58 (dobyto Granadou); 1073-90 (dobyto Almorávidy); 1145-53 (dobyto Almohady)
  • Menorca: 1228-87 (dobyto Aragonií)
  • Mértola: 1033-91 (dobyto Almorávidy); 1144-45 (dobyto Badajozem); 1146-51 (dobyto Almohady)
  • Molina: ?-1100 (dobyto Aragonií)
  • Morón: 1013-66 (dobyto Sevillou)
  • Murcia: 1011/12-65 (dobyto Valencií); 1065-78 (dobyto Sevillou); 1145 (dobyto Valencií); 1147-72 (dobyto Almohady); 1228-66 (dobyto Kastilií)
  • Murviedro and Sagunto: 1086-92 (dobyto Almorávidy)
  • Niebla: 1023/24-91 (dobyto Sevillou); 1145-50? (dobyto Almohady); 1234-62 (dobyto Kastilií)
  • Orihuela: 1239/40-49/50 (dobyto Murcií nebo Kastílií)
  • Purchena: data a osudy tohoto státu jsou neznámé
  • Ronda: 1039/40-65 (dobyto Sevillou); 1145 (dobyto Almorávidy)
  • Saltés and Huelva: 1012/13-51/53 (dobyto Sevillou)
  • Santa María del Algarve: 1018-51 (dobyto Sevillou)
  • Santarém: ?-1147 (dobyto Portugalskem)
  • Segorbe: data a osudy tohoto státu jsou neznámé
  • Segura: 1147-? (osud tohoto státu je neznámý)
  • Sevilla: 1023-91 (dobyto Almorávidy)
  • Silves: 1040-63 (dobyto Sevillou); 1144-55 (dobyto Almohady)
  • Tavira: data a osudy tohoto státu jsou neznámé
  • Tejada: 1145-50 (dobyto Almohady)
  • Toledo: 1010/31-85 (dobyto Kastilií)
  • Tortosa: 1039-60 (dobyto Zaragozou); 1081/82-92 (dobyto Deniou)
  • Valencia: 1010/11-94 (dobyto El Cidem, který byl nominálně vazalem Kastílie); 1145-72 (dobyto Almohady); 1228/29-38 (dobyto Aragonií)
  • Zaragoza (Saragossa): 1018-46 (vládl zde rod Banu Tujib; poté vláda přešla na rod Banu Hud); 1046-1110 (dobyto Almorávidy; roku 1118 připadla Zaragoza Aragonii); zároveň vláda v Ruedě do roku 1030 (dobyto Aragonií)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Taifa na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŽENKA, Josef. Pád Granady a zánik al-Andalusu. Praha: Argo, 2011. 184 s. ISBN 978-80-257-0466. 
  • ŽENKA, Josef. Granadské elity v 15. století. Praha: Karolinum, 2011. 180 s. ISBN 978-80-246-1904-0.