Menorca

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Menorca
Ladera norte Tirant.JPG
ES Menorca.PNG
Lokalizace Středozemní moře
Stát ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
• Ostrovní skupina Baleáry
• Autonomní společenství Baleáry
• Provincie Baleáry
Topografie
Rozloha 668 km²
Zeměpisné souřadnice
Délka 50 km
Šířka 16 km
Nejvyšší vrchol Monte Toro  (358 m n. m.)
Osídlení
Počet obyvatel 91 170 (2017)
Největší sídlo Mahon
Používané jazyky katalánština
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Menorca je španělský ostrov v západním Středomoří, po Mallorce druhý největší ostrov souostroví Baleáry a 12. největší ve Středozemním moři. Je asi 50 km dlouhý a asi 16 km široký. Má rozlohu 668 km². V roce 2017 zde žilo přes 91 000 obyvatel. Hlavním městem je Maó-Mahón.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Menorca, ostrov o rozloze 701 km², se nachází v samém srdci západního Středomoří, téměř ve stejné vzdálenosti od africké, italské a iberské půdy a je nejsevernější z Baleárských ostrovů. Je tu zastoupena většina ekosystémů typických pro tento region, s výjimkou řek a hor. Žije tu mnoho endemických druhů.

Klima na Menorce je typicky středomořské, s průměrnými ročními teplotami 16,7 °C. Průměrný roční úhrn srážek je 600 mm; prší především na podzim a deště mají přívalový charakter.

Jméno[editovat | editovat zdroj]

Název ostrova pochází z latinského výrazu Insula minor (Menší ostrov), který se používal pro odlišení od sousední Mallorky (Insula maior, tedy Větší ostrov).[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ve starověku ostrov patřil nejprve Kartágu a potom Římu. V 5. století byl dobyt Vandaly a na konci 8. století Araby. Od 13. století byl pod vládou Aragonie, jež se později stala částí Španělska. V roce 1708 byl osazen Brity, kteří ho udrželi 70 let, s výjimkou let 17561763, kdy byl obsazen Francií. V roce 1782 byl obsazen Španělskem a v roce 1798 opět Brity. Od roku 1803 je součástí Španělska.

Za španělské občanské války zůstala jako jediný ostrov Baleár věrná republikánům, kteří se z ní následně pokusili vést kampaň za dobytí celého souostroví. V srpnu 1936 zahájili z Menorcy ofenzívu: vylodili se Mallorce a dočasně dobyli Ibizu, nicméně navzdory výrazné početní převaze v lidech utrpěli zdrcující porážku od spojených frankisticko-italských sil, které měly drtivou převahu na moři a postupně díky italskému letectvu anihilovaly republikánské letectvo v oblasti a ovládly i vzduch. Poté zůstávala Menorca v izolaci jako jediný republikánský ostrov Baleár – frankisté o ni s výjimkou občasného bombardování nejevili zájem až do února 1939, kdy ji bez boje obsadili (čemuž podobně jako v Madridu předcházely krvavé boje uvnitř republikánské posádky o to, zda bude o ostrov bojovat, či zda kapituluje).

Obce na Menorce[editovat | editovat zdroj]

Název obce Rozloha (km²)
Alaior 109,76
Ciutadella 186,03
Es Castell 11,61
Es Mercadal 136,93
Es Migjorn Gran 32,41
Ferreries 66,00
Maó 117,05
Sant Lluís 34,62
Celkem 694,41

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Na rozdíl od ostatních ostrovů souostroví, cestovní ruch na Menorce se začal vyvíjet později, protože místní ekonomika byla v té době tak rozvinutá (obuv, zemědělství), že mohla udržet ostrov bez cestovního ruchu. To má za následek, že pláže a krajina jsou velmi dobře zachovalé. V současné době je ostrov cílem turistů hlavně ze západní Evropy.

Hospodářství ostrova se orientuje na chov zvířat a výrobu sýrů s označením původu „Maó / Menorca“, kožedělný a další drobný průmysl. Tvoří druhý pilíř ekonomiky, což je mnohem výraznější než na jiných ostrovech.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Minorka na polské Wikipedii a Menorca na katalánské Wikipedii.

  1. Menorca: klenot mezi Baleárskými ostrovy. Cestování iDNES, 20. srpna 2007

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]