Datlovník kanárský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxDatlovník kanárský
alternativní popis obrázku chybí
Datlovník kanárský (Phoenix canariensis)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádarekotvaré (Arecales)
Čeleďarekovité (Arecaceae)
Roddatlovník (Phoenix)
Binomické jméno
Phoenix canariensis
H.Wildpret, 1882
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Datlovník kanárský (Phoenix canariensis) je neopadavý dvoudomý listnatý strom, který pochází z Kanárských ostrovů. Jen zřídka dosahuje 20 metrové výšky.[2]

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Tento strom má převážně jeden úzký kmen. Jen v oblasti svého původního výskytu se mohou vyskytnout velmi staré dřeviny, které mohou mít kmen až 1 metr silný.[2]

Kůra stromu není viditelná, protože ji pokrývá silná vrstva zbytků z uhynulých listů (trnité řapíky), které se nacházejí na celém kmenu datlovníku.[3]

Datlovník kanárský má až pět metrů dlouhé zpeřené listy, na stromě jich může být až 200 ks. Listy jsou zelené, tuhé, do atypické špičky směřující a po levé i pravé straně každého listu je 80 až 100 samostatných malých lístků.[2]

Samičí Květenství až 2 metry dlouhé, ohnuté. Na každém stromě je květenství jiné (zvlášť samičí a samčí). Datlovník kanárský je tedy dvoudomý.[2]

Plody jsou žluté či oranžové, kulatě protáhlé. Semeno je značně tvrdé a velké. Dužina je jedlá, ale není jí moc.[3]

Období květu[editovat | editovat zdroj]

Od března do června.

Nároky na stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Vyhovují ji suchá a slunná místa.

Původní rozšíření a současný výskyt[editovat | editovat zdroj]

Datlovník kanárský pochází z Kanárských ostrovů, kde rostl v nadmořských výškách nad 1000 metrů.[3] V současnosti se nejvíce vysazuje kolem celého Středozemního moře v parcích, alejích apod. Je také velmi oblíbenou pokojovou dřevinou.[3]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Palmové dřevo nevytváří letokruhy.[2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. a b c d e KREMER, Bruno. Stromy. [s.l.]: Ikar, 1995. ISBN 80-85830-92-2. Kapitola Datlovník kanárský, s. 270–271. 
  3. a b c d Jihomoravské palmy [online]. [cit. 2016-02-03]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]