Chiloé

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chiloé
Isla Grande de Chiloé (španělština)

Pohled na město Castro
Chile Chiloe Island.png
Stát ChileChile Chile
• chilský region Los Lagos
Topografie
Rozloha 8 394 km²
Zeměpisné souřadnice
Délka 190 km
Šířka 65 km
Nejvyšší vrchol Cerro Redondo  (866 m n. m.)
Osídlení
Počet obyvatel 150 000
Hustota zalidnění 17,9 obyv./km²
Největší sídlo Castro
Používané jazyky Španělština
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chiloé je ostrov v Tichém oceánu nedaleko jižního pobřeží Chile. Má rozlohu 8 394 km² a je tak čtvrtým nebo pátým největším ostrovem jihoamerického kontinentu (sporná je Tupinambarana na Amazonce, která je fakticky rozdělena kanály na více ostrovů, ale tradičně se označuje za jediný ostrov o rozloze přes jedenáct tisíc čtverečních kilometrů). Spolu s okolními ostrůvky tvoří souostroví Chiloé, které je jednou ze čtyř provincií regionu Los Lagos. Hlavním městem je Castro se zhruba čtyřiceti tisíci obyvateli, dalšími významnými sídly jsou Ancud a Quellón. Obyvatelstvo tvoří indiánsko-španělští míšenci, nazývaní Chilotes a hovořící specifickým nářečím.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Ostrov má zhruba tvar obdélníku, jehož delší strana je orientována severojižním směrem. Pobřeží je velmi členité. Na severu je oddělen od pevniny průlivem Chacao, který má v nejužším místě necelé dva kilometry. Na východě leží mezi ostrovem a pevninou chráněný záliv Corcovado a záliv Ancud. Na ostrově pokračuje pevninské pohoří Cordillera de la Costa, nejvyšší vrchol má nadmořskou výšku 866 metrů. Chiloé leží na hranici Patagonie, obvykle však není pokládán za její součást.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Ostrov má mírné vlhké podnebí, průměrná roční teplota se pohybuje okolo 11 °C a srážky okolo 3000 mm.[1] Většinu území pokrývají rašeliniště nebo husté pabukové a fitzroyové lesy s množstvím mechů a kapradin. Typickými rostlinami jsou jahodník chilský, rozpylec lékařský, jehož plody slouží jako náhražka pepře, a jedlá barota chilská, připomínající dvoumetrovou reveň. Obyvateli lesů jsou vzácné druhy pudu jižní a pes Darwinův, v okolí vodních toků žije hvízdák chilský, ve skalách hnízdí buřňák temný. Na pobřeží ostrova se nacházejí kolonie tučňáků a lachtanů, v okolním moři žije plejtvák obrovský, velryba jižní nebo plískavice jižní. Na ochranu ohrožených kytovců byl v obci Puñihuil spuštěn Projekt Alfaguara (španělsky „plejtvák“), zaměřený na vědecký výzkum a osvětu návštěvníků. Na ostrově jsou dvě přírodní rezervace: na severozápadě Národní park Chiloé a na jižním pobřeží soukromý park Tantauco, který vlastní bývalý chilský prezident Sebastián Piñera.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Název Chiloé znamená v jazyce původních obyvatel z kmene Huilliche „země racků“.[2] Ostrov byl podle archeologických nálezů osídlen již před sedmi tisíci lety, pro Španěly jej zabral roku 1558 guvernér Chile García Hurtado de Mendoza, který založil město Castro. Byl zaveden systém encomienda, zrušený po povstání domorodců v roce 1712. Po vyhlášení nezávislosti Chile se ostrov odmítl k novému státu připojit a zůstal baštou zbytků koloniální armády, která kapitulovala až roku 1826. V roce 1960 bylo západní pobřeží ostrova vážně poničeno vlnou tsunami vzniklou v důsledku velkého chilského zemětřesení.

Památkami na období christianizace jsou dřevěné kostely v Chiloé, šestnáct z nich bylo roku 2000 zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.[3] Největší z nich je chrám svatého Františka v Castro s dvojicí věží dosahujících výšky 42 metrů. Typickým obydlím jsou dřevěné domky palafitos, které stojí na pobřeží na kůlech a jsou natřeny pestrými barvami.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Na ostrově se provozuje převážně těžba dřeva, pastevectví a pěstování brambor místní odrůdy Michuñe. V okolním moři se loví ryby a slávka peruánská, lososi se chovají také v sádkách. Na významu získává ekoturistika, založená na zdejší přírodě a klidném životním tempu.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Ostrov je přístupný trajektem nebo letecky, letiště se nachází v Mocopulli. Existují plány na postavení visutého mostu přes průliv Chacao, projekt však byl zastaven kvůli nedostatku financí a obavám o životní prostředí i bezpečnost provozu (oblast je seizmicky velmi aktivní).[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://www.meteoblue.com/en/weather/forecast/modelclimate/archipi%C3%A9lago-de-chilo%C3%A9_chile_3895072
  2. http://www.aquichile.net/isladechiloe/ingles.html
  3. http://whc.unesco.org/en/list/971
  4. http://www.cowi.com/menu/newsandmedia/news/bridgetunnelandmarinestructures/seismically-challenged-chacao-channel-bridge-will-help-develop-the-economy-of-chiloe-chile

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]