Pabuk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPabukovité
alternativní popis obrázku chybí
Pabuk Nothofagus obliqua
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bukotvaré (Fagales)
Čeleď pabukovité (Nothofagaceae)
Rod pabuk (Nothofagus)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pabuk (Nothofagus) je jediný rod čeledi pabukovité (Nothofagaceae) vyšších dvouděložných rostlin z řádu bukotvaré (Fagales). Jsou to opadavé nebo stálezelené dřeviny, rozšířené na jižní polokouli. V Česku se zejména v botanických zahradách a arboretech občas pěstuje pabuk jižní.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Pabuky jsou opadavé nebo stálezelené keře a stromy se střídavými jednoduchými listy s palisty. Listy jsou celistvé, celokrajné nebo pilovité, dvouřadě rozložené, se zpeřenou žilnatinou, krátce řapíkaté. Letorosty jsou štíhlé.

Květy jsou nenápadné, drobné, v trojkvětých vrcholících nebo jednotlivé, jednopohlavné. Samčí květy obsahují 8 až 40 tyčinek a jsou podepřeny zvonkovitým kalichem, Samičí květy jsou po 1 až 3 v číšce. Plodem jsou ostrohranné nažky, uzavřené v šupinaté a za zralosti pukající číšce, nejčastěji po 3.[1]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod pabuk zahrnuje asi 35 druhů a je rozšířen výhradně na jižní polokouli. Pabuky rostou v jižní části jihoamerických And až po jih Patagonie, ve východní a jihovýchodní Austrálii a v oblasti od Papui-Nové Guiney po Tasmánii, Nový Zéland a Novou Kaledonii.[2]

V některých oblastech jižní polokoule tvoří pabuky převažující složku hustých lesních porostů, především v Chile a Argentině, méně výrazně i na Novém Zélandu.[3] Z fosilních dokladů je zřejmé, že v raných třetihorách se pabuky vyskytovaly na většině území Austrálie.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod pabuk byl často (např. Cronquist) řazen do čeledi bukovité (Fagaceae). Taková skupina je ovšem parafyletická, neboť pabukovité tvoří bazální větev řádu bukotvaré (Fagales).[2]

Pabuky se od bukovitých liší především plodolisty s jediným obalem, listy s lístkovitými palisty a celokrajným až dvakrát pilovitým okrajem. Buk má palisty úzce trojúhelníkovité, plodolisty se 2 obaly a listy celokrajné až pilovité ale nikdy dvakrát pilovité.[4]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Pabuk jižní (Nothofagus antarctica) je občas pěstován jako sbírková dřevina, např v Arboretu Žampach a Dendrologické zahradě v Průhonicích.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOBLÍŽEK, J.. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov : Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.  
  2. a b STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.  
  3. RIDSDALE, Colin et al. Trees. New York : DK Publishing, 2005. ISBN 0-7566-1359-0.  
  4. JUDD, et al.. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.] : Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.  
  5. Florius - katalog botanických zahrad [online]. . Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]