Niels Wilhelm Gade

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Niels Wilhelm Gade
Základní informace
Narození 22. února 1817
Kodaň
Úmrtí 21. prosince 1890 (ve věku 73 let)
Kodaň
Žánry symfonie
Povolání hudební skladatel, dirigent, hudební pedagog a vysokoškolský pedagog
Nástroje housle a varhany
Významná díla Symphony No. 1 (Gade)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ14078635
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ14633062
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ12304444
Ocenění Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
Pour le Mérite
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Niels Wilhelm Gade (22. února 1817 Kodaň21. prosince 1890) byl dánský hudební skladatel a dirigent.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Kodani do rodiny truhláře. Kariéru začal jako houslista v Dánském královském orchestru. Když zamítli jeho návrh na hraní jeho první symfonie, poslal ji Felixi Mendelssohnovi, který ji přijal, a tak ji Gade v březnu 1843 v Lipsku začal dirigovat. Protože byla reakce veřejnosti nadšená, dánská vláda si ho oblíbila a nabídla mu místo učitele na konzervatoři. Zároveň s vyučováním pracoval jako asistent dirigenta v Gewandhaus Orchestra. Na jeho hudbu měl vliv Mendelssohn, který se ho ujal a Robert Schumann, se kterým se spřátelil.

Po Mendelssohnově smrti v roce 1847 byl Gade místo něj jmenován šéfdirigentem, ale když vypukla válka mezi Pruskem a Dánskem, byl nucen se na jaře roku 1848 vrátit do Kodaně. Tam se také stal ředitelem Kodaňské hudební společnosti (tuto pozici si udržel až do své smrti), vytvořil tam nový orchestr a sbor a trvale si vytvořil post nejvýznamnějšího hudebníka v Dánsku.

Pracoval také jako varhaník – nejdřív v kodaňské katedrále Johan Peter Emilius Hartmann, poté od roku 1850 až do smrti v kostele Holmen.

Gade byl společným ředitelem konzervatoře v Kodani s Hartmannem (jehož dcera se v roce 1852 za Gadeho provdala) a Holgerem Simonem Paullim.

Měl významný vliv na řadu pozdějších skandinávských skladatelů: učil a povzbudil Edvarda Griega a Carla Nielsna, Otta Mallinga a Asgera Hamerika. Zemřel v Kodani.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Složil osm symfonií, dále houslový koncert, komorní hudbu pro varhany a klavír. Nejznámější: 1846 - Overture (No. 3), C major 1854 - Arabeske. Piano 1864 - 3 Fantasi pieces, Clarinet and piano