Sophia Braheová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sophia Brahe
Sophie Brahe portrait.jpg
Narození24. srpna 1559
Knudstrup
Úmrtí1643 (ve věku 83–84 let)
Helsingør
Alma matersamouk
Povoláníastronomka, historička, statkář a genealožka
ChoťOtte Andersen Thott (1579–1588)[1]
Erik Lange (1602–1613)[1]
DětiTage Ottesen Thott til Eriksholm[1]
RodičeOtte Brahe[1] a Beate Clausdatter Bille[2][1]
PříbuzníTycho Brahe[2][1], Jørgen Ottesen Brahe[1], Axel Ottesen Brahe[1], Steen Brahe[1] a Knud Brahe (sourozenci)
Otte Thott til Næs a Ove Thott[3] (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sophia Braheová, po svatbě Sophie Thott Langeová (24. srpna 1559 nebo 22. září 1556 Knudstrup1643 Helsingør) byla dánská šlechtična a badatelka narozená ve Švédsku. Měla značné znalosti astronomie, chemie a medicíny a pomáhala s pozorováními svému bratru Tycho Brahemu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako nejmladší z deseti dětí královského rádce Otte Braheho a dvorní dámy královny Žofie Beate Bille Braheové. Jejím nejstarším bratrem byl astronom Tycho Brahe. Ačkoli nevyrůstali společně, velmi se sblížili, když Sophia dospívala a projevily se u ní sklony k vědě, stejně jako u bratra. Spojil je odpor rodičů vůči těmto zájmům, které oba rodiče hodnotili jako nevhodné pro členy vysoké aristokracie.

V roce 1579 se provdala za Ottu Thotta. Porodila mu syna (1580), manžel však v roce 1588 zemřel. Po smrti manžela spravovala majetek rodu Thottů v Eriksholmu (dnes hrad Trolleholm), dokud její syn nebude zletilý. Během této doby se kromě studií chemie a medicíny stala také zahradnicí. Zahrady, které vytvořila v Eriksholmu, byly považovány za výjimečné. Zajímala se také o chemii a medicínu, široce využívala poznaného principu, že malé dávky jedu mohou sloužit jako silné léky, a své schopnosti využívala k léčbě místních chudých. Věnovala se také studiu astrologie a pomáhala bratrovi s výrobou horoskopů. Ačkoli Brahe vyjádřil pochybnosti, že by mohla astrologii porozumět do hloubky žena, je dokázáno, že v 90. letech již většinu Braheových horoskopů vytvářela Sophia.

Sophia často bratra navštěvovala v jeho observatoři Uranienborg na ostrově Hveen. Pomáhala Brahemu s řadou pozorování, například s těmi z 11. listopadu 1572, které vedly k objevení supernovy, která se nyní nazývá SN 1572, a také s pozorování zatmění měsíce 8. prosince 1573. Objev SN 1572 byl obzvláště významný, neboť přispěl k rostoucímu množství důkazů, které vyvracely geocentrický model vesmíru. Je dokázáno, že řada Sophiiných příspěvků vědě byla později připsána Braheho žákovi Johannesi Keplerovi.

V Uranienborgu se Spohia jednoho dne také seznámila se šlechticem a alchymistou Erikem Langem. V roce 1590 se s ním zasnoubila. Lange utratil většinu svého jmění při alchymických pokusech, takže na vstup do manželství musela několik let čekat, mj. proto, že Lange prchal před svými věřiteli. Tycho Brahe napsal o Langem a své sestře báseň Urania Titani. V ní Sophii ztotožňuje s Uranií, múzou astronomie. Tycho byl jediný z rodiny, kdo její vztah s Langem přijal, zbytek rodiny jí odsoudil a zavrhl.

V roce 1602 se snoubenci vzali v německém Eckernförde. Chvíli žili v tomto městě v extrémní chudobě. Dochoval se dlouhý dopis, který Sophia napsala své sestře Margrethe Braheové. Píše v něm, že musí nosit děravé punčochy, a že Langeho svatební oblečení bylo po svatbě nutné vrátit do zastavárny. Vyčítá své rodině rovněž její postoj k vědě, a že ji připravila o peníze, na které má nárok. Lange při pokusech vyrobit zlato utratil i všechny Sophiiny peníze. Od roku 1608 žil Lange v Praze, kde našel jako mnoho jiných alchymistů útočiště na dvoře Rudolfa II. V Praze také roku 1613 zemřel.

Poté, v roce 1616, se Sophia usadila na dánském ostrově Sjælland, ve městě Helsingør. Pracovala především jako zahradnice a bylinkářka. Poslední roky strávila psaním genealogie dánských šlechtických rodů. První verzi své knihy publikovala v roce 1626. Její práce je stále považována za hlavní historický zdroj pro rané dějiny dánské šlechty. Zemřela v Helsingøru v roce 1643, byla ovšem pohřbena ve vesnici Torrlösa, která nyní náleží Švédsku (stejně jako její rodiště), to proto, že se v místním kostele nacházela pohřební kaple rodiny Thottových.

Básník Johan L. Heiberg nabádal, že „Dánsko nikdy nesmí zapomenout na vznešenou ženu, která byla mnohem víc než jen sestrou Tycha Braheho" a uvedl též: "Ta zářící hvězda na našem dánském nebi byla ve skutečnosti dvojhvězdou".

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sophia Brahe na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i Sophie Ottesdatter Brahe Ca 1556 — 1643 Lärd kvinna, astronom. Dostupné online. [cit. 2020-10-01]
  2. a b Marilyn Bailey Ogilvie: The Biographical Dictionary of Women in Science. 16. prosince 2003. ISBN 978-1-135-96342-2.
  3. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.