Sophia Braheová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sophia Brahe
Sophie Brahe portrait.jpg
Narození 24. srpna 1559
Knudstrup
Úmrtí 1643 (ve věku 83–84 let)
Helsingør
Alma mater samouk
Povolání astronomka, historička, statkář a genealožka
Manžel(ka) Otte Andersen Thott (1579–1588)
Erik Lange (1602–1613)
Děti Tage Ottesen Thott til Eriksholm
Rodiče Otte Brahe a Beate Clausdatter Bille
Příbuzní Tycho Brahe[1][2], Jørgen Ottesen Brahe[2], Axel Ottesen Brahe[2], Steen Brahe[2] a Knud Brahe (sourozenci)
Otte Thott til Næs (vnuk)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sophia Braheová, po svatbě Sophie Thott Langeová (24. srpna 1559 nebo 22. září 1556 Knudstrup1643 Helsingør) byla dánská šlechtična a badatelka narozená ve Švédsku. Měla značné znalosti astronomie, chemie a medicíny a pomáhala s pozorováními svému bratru Tycho Brahemu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako nejmladší z deseti dětí královského rádce Otte Braheho a dvorní dámy královny Žofie Beate Bille Braheové. Jejím nejstarším bratrem byl astronom Tycho Brahe. Ačkoli nevyrůstali společně, velmi se sblížili, když Sophia dospívala a projevily se u ní sklony k vědě, stejně jako u bratra. Spojil je odpor rodičů vůči těmto zájmům, které oba rodiče hodnotili jako nevhodné pro členy vysoké aristokracie.

V roce 1579 se provdala za Ottu Thotta. Porodila mu syna (1580), manžel však v roce 1588 zemřel. Po smrti manžela spravovala majetek rodu Thottů v Eriksholmu (dnes hrad Trolleholm), dokud její syn nebude zletilý. Během této doby se kromě studií chemie a medicíny stala také zahradnicí. Zahrady, které vytvořila v Eriksholmu, byly považovány za výjimečné. Zajímala se také o chemii a medicínu, široce využívala poznaného principu, že malé dávky jedu mohou sloužit jako silné léky, a své schopnosti využívala k léčbě místních chudých. Věnovala se také studiu astrologie a pomáhala bratrovi s výrobou horoskopů. Ačkoli Brahe vyjádřil pochybnosti, že by mohla astrologii porozumět do hloubky žena, je dokázáno, že v 90. letech již většinu Braheových horoskopů vytvářela Sophia.

Sophia často bratra navštěvovala v jeho observatoři Uranienborg na ostrově Hveen. Pomáhala Brahemu s řadou pozorování, například s těmi z 11. listopadu 1572, které vedly k objevení supernovy, která se nyní nazývá SN 1572, a také s pozorování zatmění měsíce 8. prosince 1573. Objev SN 1572 byl obzvláště významný, neboť přispěl k rostoucímu množství důkazů, které vyvracely geocentrický model vesmíru. Je dokázáno, že řada Sophiiných příspěvků vědě byla později připsána Braheho žákovi Johannesi Keplerovi.

V Uranienborgu se Spohia jednoho dne také seznámila se šlechticem a alchymistou Erikem Langem. V roce 1590 se s ním zasnoubila. Lange utratil většinu svého jmění při alchymických pokusech, takže na vstup do manželství musela několik let čekat, mj. proto, že Lange prchal před svými věřiteli. Tycho Brahe napsal o Langem a své sestře báseň Urania Titani. V ní Sophii ztotožňuje s Uranií, múzou astronomie. Tycho byl jediný z rodiny, kdo její vztah s Langem přijal, zbytek rodiny jí odsoudil a zavrhl.

V roce 1602 se snoubenci vzali v německém Eckernförde. Chvíli žili v tomto městě v extrémní chudobě. Dochoval se dlouhý dopis, který Sophia napsala své sestře Margrethe Braheové. Píše v něm, že musí nosit děravé punčochy, a že Langeho svatební oblečení bylo po svatbě nutné vrátit do zastavárny. Vyčítá své rodině rovněž její postoj k vědě, a že ji připravila o peníze, na které má nárok. Lange při pokusech vyrobit zlato utratil i všechny Sophiiny peníze. Od roku 1608 žil Lange v Praze, kde našel jako mnoho jiných alchymistů útočiště na dvoře Rudolfa II. V Praze také roku 1613 zemřel.

Poté, v roce 1616, se Sophia usadila na dánském ostrově Sjælland, ve městě Helsingør. Pracovala především jako zahradnice a bylinkářka. Poslední roky strávila psaním genealogie dánských šlechtických rodů. První verzi své knihy publikovala v roce 1626. Její práce je stále považována za hlavní historický zdroj pro rané dějiny dánské šlechty. Zemřela v Helsingøru v roce 1643, byla ovšem pohřbena ve vesnici Torrlösa, která nyní náleží Švédsku (stejně jako její rodiště), to proto, že se v místním kostele nacházela pohřební kaple rodiny Thottových.

Básník Johan L. Heiberg nabádal, že „Dánsko nikdy nesmí zapomenout na vznešenou ženu, která byla mnohem víc než jen sestrou Tycha Braheho" a uvedl též: "Ta zářící hvězda na našem dánském nebi byla ve skutečnosti dvojhvězdou".

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sophia Brahe na anglické Wikipedii.

  1. Marilyn Bailey Ogilvie: The Biographical Dictionary of Women in Science. 16. prosince 2003. ISBN 978-1-135-96342-2.
  2. a b c d Sophie Ottesdatter Brahe Ca 1556 — 1643 Lärd kvinna, astronom. Dostupné online. [cit. 2020-10-01]