Asta Nielsenová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Asta Nielsenová
Asta Nielsen.jpg
Narození11. září 1881
Gammel Kongevej
Úmrtí25. května 1972 (ve věku 90 let)
Frederiksberg
Manžel(ka)Gregori Chmara (1923–1930)
Urban Gad
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Asta Sofie Amalie Nielsenová (11. září 1881 Kodaň25. května 1972 tamtéž) byla dánská herečka němého filmu. Byla erotickým symbolem a nejlépe placenou hvězdou své doby, natočila přes sedmdesát filmů.

Herecká kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v chudé rodině na kodaňském předměstí Vesterbro, vystudovala herectví a od roku 1902 hrála v divadle Dagmarteatret. Pro film ji objevil v roce 1910 režisér Urban Gad, který byl také jejím prvním manželem. Díky rolím v Gadových temných psychologických dramatech se Nielsenová stala světoznámou hvězdou, prototypem provokativní ženy-vampa, jejíž umění bylo srovnáváno s Eleonorou Duseovou, Guillaume Apollinaire o ní řekl: „Je vším. Vizí pijáka i snem osamělce.“[1] Byla průkopnicí filmového herectví, které se od divadelního lišilo uměřenějšími gesty a důrazem na mimiku, působivost jejího projevu umocňovala chlapecky štíhlá postava, bledá tvář a velké oči. Jejím častým hereckým partnerem byl Valdemar Psilander. Před první světovou válkou se Nielsenová s Gadem usadila v Německu, kde byla známá prostě jako Die Asta. O její herecké tvárnosti svědčí role Hamleta, kterou hrála ve filmovém zpracování Svenda Gadeho roku 1921.[2] Po nástupu nacistů k moci se vrátila do Dánska, kde se živila jako výtvarnice a spisovatelka, vydala úspěšnou autobiografii Mlčící múza.

Filmy[editovat | editovat zdroj]

Uvedené v češtině:

  • 1910 Od stupně k stupni
  • 1911 Lásky tanečnice
  • 1911 Plamenné sny
  • 1912 Děvče bez vlasti
  • 1913 Hříchy otců
  • 1914 Andílek
  • 1920 Rej
  • 1921 Hamlet
  • 1922 Slečna Julie
  • 1923 Král Nazaretský
  • 1925 Ulička, kde není radosti
  • 1927 Tragédie nevěstky

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]