Odečitatelná položka
Odečitatelná položka je částka, o kterou si poplatník může snížit základ daně, pokud splní určité podmínky dané zákonem. Odečitatelné položky se od základu daně odečítají až po vyloučení nezdanitelných částí základu daně (§ 15 zákona o dani z přijmu). Odečitatelné položky jsou upraveny v § 34 zákona o dani z přijmu. Na rozdíl od nezdanitelných částí základu daně, které si mohou uplatnit pouze fyzické osoby (kromě poskytnutí bezúplatného plnění, tedy daru), mohou odečitatelné položky uplatnit jako osoby fyzické, tak i právnické.[1]
Druhy odečitatelných položek[editovat | editovat zdroj]
- Daňová ztráta
- Podpora na výzkum a vývoj
- Podpora na odborné vzdělávání.[1]
Daňová ztráta[editovat | editovat zdroj]
Od základu daně je možné odečíst daňovou ztrátu, nikoli ztrátu účetní, která je vykázána v účetnictví. Daňovou ztrátu je uvedena pouze v daňovém přiznání. Je to účetní zisk (případně rozdíl mezi příjmy a výdaji) upravený o položky zvyšující a snižující základ daně, dále snížený o nezdanitelné částky základu daně a odečitatelné položky.[2]
Od základu daně můžeme odečíst daňovou ztrátu, která vznikla v minulých zdaňovacích obdobích. Tuto ztrátu je možné odečíst v následujících 5 letech a tento odpočet je zcela na vůli poplatníka, jestli si ztrátu uplatní, v jaké výši a může ji uplatnit v kterémkoli období v rámci těch 5 let.[3]
Pokud poplatník má více daňových ztrát, tak je na něm, kterou ztrátu budu uplatňovat jako první. Ovšem nejlepší je uplatňovat ztráty v posloupnosti v jaké vznikly jelikož každé běží lhůta 5 let, ve které mohou být uplatněny. Odečet daňové ztráty nesmí být vyšší než je základ daně, a neuplatněná část daňové ztráty může být uplatněna v dalších obdobích. [2]
U fyzických osob může ztráta vzniknout ze dvou činností, a to ze samostatné činnosti a z pronájmu, pokud výdaje přesáhnou příjmy za dané období. O tuto ztrátu se v následujících obdobích odečíst od základu daně, ale nesmí být odečtena od základu daně, který plyne poplatníkovi ze závislé činnosti (paragraf 6 ZDP). [3]
Odpočet na výzkum a vývoj[editovat | editovat zdroj]
Odečitatelná položka na výzkum a vývoj může být uplatněna ve výši součtu:
- 100% výdajů vynaložených v období na realizaci projektu výzkumu a vývoje, pokud nepřesahují úhrn výdajů vynaložených v rozhodné době na realizaci projektu výzkumu a vývoje a
- 110% výdajů vynaložených v období na realizaci projektu výzkumu a vývoje, které převyšují úhrn výdaj vynaložených v rozhodné době na realizaci projektu výzkumu a vývoje.[1]
Těmito výdaji jsou výdaje, které poplatník vynaložil při realizaci projektu a mají podobu experimentálních či teoretických prací, projekčních či konstrukčních prací, výpočtů, návrhů technologií, výroby funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho částí souvisejících s realizací projektu a tyto výdaje musí být zároveň výdaji daňově uznatelnými podle ZDP. [2]
Zákon také přesně vymezuje, které náklady se nemohou v rámci této odečitatelné položky odečíst. Jsou to náklady, na které byla poskytnuta podpora z veřejných zdrojů, na služby, na nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízených od jiných osob a licenční poplatky.[1]
Tento odpočet je možné uplatnit po dobu 3 let od zdaňovacího období, ve kterém vznikl. Pokud se poplatníkovi nepodaří během těchto 3 let uplatnit odpočet o tento nárok definitivně přichází.[2]
Aby na projekt mohl být uplatněn odpočet musí být tento projekt zpracován jako písemný dokument před zahájením řešení. Náležitosti tohoto dokumentu jsou stanoveny v zákoně o dani z příjmu v paragrafu 34 odstavci c. Je možné požádat správce daně o posouzení výdajů spojených s tímto projektem, ale tato žádost je spojena se správním poplatkem.[1]
Odpočet na podporu odborného vzdělávání[editovat | editovat zdroj]
Tento odpočet je koncipován jako součet odpočtu na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání a odpočtu na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta v rámci odborného vzdělávání. [2]
Odborným vzděláváním se zde rozumí vzdělávací činnost v rámci praktického vyučování ve středním vzdělávání nebo odborné praxe ve vyšším odborném vydělávání nebo části akreditovaného studijního programu vysoké školy.[1]
Odpočet na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání
Výše tohoto odpočtu je stanovena jako součet:
- 110 % vstupní ceny majetku, jehož je poplatník prvním v vlastníkem, je pořízen pro účely odborného vzdělávání a který je použit pro odborné vydělávání více než 50% doby jeho provozu ve 3 po sobě jdoucích obdobích,
- 50% vstupní ceny majetku, jehož je poplatník prvním vlastníkem, je pořízen pro účely odborného vydělávání a který je použit pro odborné vzdělávání v rozsahu 30 – 50 % doby jeho provozu ve 3 následujících obdobích,
- 110% vstupní ceny majetku u původního vlastníka, který je jeho prvním vlastníkem a majetek je předmětem finančního leasingu, pořizován pro účely odborného vzdělávání a byl použit pro odborné vzdělávání více než 50% doby jeho provozu ve 3 po sobě jdoucích zdaňovacích obdobích,
- 50% vstupní ceny majetku u původního vlastníka, který je jeho prvním vlastníkem a majetek je předmětem finančního leasingu, je pořizován pro účely odborného vzdělání a je použit ve rozsahu 30 - 50 % doby jeho provozu za 3 následující období pro odborné vzdělávání. [2]
Odpočet je možné uplatnit ve zdaňovacím období, ve kterém byl majetek pořízen, ale jeho maximální odpočet je roven součinu částky 5 000 Kč a počtu hodin odborného vzdělávání v daném období. [1]
Takovýmto majetkem může být hmotný majetek pořízený pro účely odpočtu v 1,2 nebo 3 odpisové skupině, popřípadě software, který je nehmotným majetkem s pořizovací cenou nad 60 000 Kč. [2]
Výdaje vynaložené na žáka nebo studenta
Odpočet na podporu výdajů vynaložených na žáka, studenta v rámci odborného vzdělávání činí součin 200 Kč a počtu hodin uskutečněných v období na pracovišti v rámci praktického vyučování, odborné praxe a vzdělávací činnosti v rámci části akreditovaného studijního programu vysoké školy. [2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g BRYCHTA, Ivan a kolektiv. RNDr.. Praha: Wolters Kluwers, a. s., 2015. 600 s. ISBN 978-80-7478-737-9.
- ↑ a b c d e f g h DVOŘÁKOVÁ, Veronika a kolektiv. Ing. Ph.D.. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2016. 328 s. ISBN 978-80-7552-035-7.
- ↑ a b HNÁTEK, Miroslav. [s.l.]: ESAP s. r. o., 2016. ISBN 978-80-905899-3-3.
