Benny Andersen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Benny Andersen
Benny-andersen DSC03905 (cropped).jpg
Rodné jménoBenny Allan Andersen
Narození7. listopadu 1929
Vangede
Úmrtí16. srpna 2018 (ve věku 88 let)
Sorgenfri
Místo pohřbeníPomocný hřbitov
Povoláníbásník, hudební skladatel, klavírista, autor a spisovatel
OceněníCena kritiky (1966)
Zlatý vavřín (1974)
The Native Danish Language Award (1985)
Niels Prize (1995)
Čestný řemeslník roku (2000)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benny Allan Andersen (7. listopadu 1929 Vangede16. srpna 2018 Sorgenfri) byl dánský spisovatel a hudebník. Pocházel z chudé rodiny, živil se jako reklamní textař a barový pianista. Psal divadelní hry, filmové scénáře i dětské knihy, překládal německou poezii, především je známý díky svým básním psaným volným veršem. Známý byl spoluprací se zpěvákem Povlem Dissingem, v roce 1972 vytvořili písňové album Svantes Viser, které bylo zařazeno na seznam Dánského kulturního kánonu. Získal cenu Kritikenprisen a Cenu ministerstva kultury za dětskou literaturu a byl zvolen za člena Dánské akademie.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z chudé rodiny, živil se jako reklamní textař a barový pianista, publikoval v časopise Heretica, roku 1960 vydal debutovou knihu a od roku 1962 byl spisovatelem na volné noze. Psal divadelní hry, filmové scénáře i dětské knihy, překládal německou poezii, především je známý díky svým básním psaným volným veršem, které se vyznačují tragikomickým zobrazením všedního života: „Unikátním a mile přesvědčivým gestem se bez klamu a upřímně, jako nesměle mžourající, krátkozraký, v řeči trochu zadrhávající a mindráky pronásledovaný človíček staví mezi své čtenáře, pravý dánský plebejec („První budou poslední a poslední budou první. Ale co my ostatní?“), člověk (po)chybující, leč bytostný demokrat s bezpečně a pevně humanisticky orientovaným kompasem v srdci i v mysli, a přitom ironik nemilosrdně shazující velkohubou nadutost, pompézní sebevědomí i xenofobní domýšlivost.“[1] Vydání jeho sebraného básnického díla dosáhlo rekordního nákladu 130 000 výtisků. Spolupracoval s hudebníkem a zpěvákem Povlem Dissingem, v roce 1972 vytvořili písňové album Svantes Viser, které bylo v roce 2006 zařazeno na seznam Dánského kulturního kánonu. Andersen také získal cenu Kritikenprisen a Cenu ministerstva kultury za dětskou literaturu, v roce 1972 byl zvolen za člena Dánské akademie.

Andersen v češtině[editovat | editovat zdroj]

Česky vyšel výbor jeho poezie pod názvem Má velká doba byla malá (Odeon 1983) a povídková kniha Tlusťoch Olsen aj. (Odeon 1989). Jan Burian vydal svá zhudebnění Andersenovy poezie na albech Unavený válečník (2000) a Drtivé jistoty (2003).[2]

Vybraná biografie[editovat | editovat zdroj]

Výběr básnických sbírek Bennyho Andersena:

  • Den musikalske ål, 1960
  • Kamera med køkkenadgang, 1962
  • Nikke Nikke Nambo og andre danske børnerim og remser, 1963
  • Den indre bowlerhat, 1964
  • Portrætgalleri, 1966
  • Det sidste øh og andre digte, 1969
  • Her i reservatet, 1971
  • Svantes viser, Borgen, 1972
  • Personlige papirer, 1974
  • Under begge øjne, 1978
  • Himmelspræt (eller kunsten at komme til verden), 1979
  • Tiden og storken, 1985
  • H.C. Andersens land, 1985
  • Chagall og skorpiondans, 1991
  • Denne kommen og gåen, 1993
  • Mit liv som indvandrer, 1993
  • Verdensborger i Danmark, 1995
  • Verden udenfor syltetøjsglasset, 1996
  • Sjælen marineret, 2001
  • Svantes lykkelige dag, 2003
  • Spredte digte, 2005
  • Den Vilde Ungdom, 2005
  • Kram, 2009
  • Den nøgne mand, 2010

Několik jeho povídek:

  • Bukserne, 1963
  • Et lykkeligt menneske, 1968
  • Samlede noveller, 2003

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FRÖHLICH, František: Nesmělý národní básník. Doslov ke knize Má velká doba byla malá. Ivo Železný, Praha 1999.
  2. POLÍVKA, Tomáš S. Jan Burian, Benny Andersen: Drtivé jistoty. Muzikus.cz [online]. 2004-06-06 [cit. 2019-01-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]