Jan Burian (písničkář)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Burian
Jan Burian.jpg
Základní informace
Narození 26. března 1952 (67 let)
Praha
Původ Česko Česká republika
Žánry Folk
Povolání písničkář, spisovatel, hudební skladatel
Nástroje klavír
Aktivní roky 1970 – současnost
Vydavatel Indies Records
Děti Jiří Burian
Jan Burian ml.
Rodiče Emil František Burian
Příbuzní
Web www.janburian.cz
Významný nástroj
klavír
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Burian (* 26. března 1952 Praha) je český básník, písničkář a prozaik, syn českého avantgardního divadelníka E. F. Buriana, herečky a spisovatelky Zuzany Kočové, a vnuk operního pěvce Emila Buriana.

Život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1976 ukončil studium na fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy.

V letech 19721985[2] tvořil autorskou dvojici s Jiřím Dědečkem, natáčeli spolu alba i televizní skeče. Poté (v letech 19861989) vystupoval s Danielem Fikejzem, dále i s Petrem Skoumalem, Vlastislavem Matouškem (skupina Zvláštní vydání) nebo v triu Jan Burian – Jan JeřábekFrantišek Janče. Od konce devadesátých let natáčí pravidelně desky ve spolupráci se svými syny Janem a Jiřím.

V letech 1976-1977 byl redaktorem časopisu Melodie. V období let 1977-1978 uklízel domy a po roce 1978 zvolil tzv. svobodné povolání.[3]

Od roku 1992 spolupracuje s Českou televizí, kromě moderování vlastního pořadu Posezení s Janem Burianem skládá hudbu či jinak pracuje na dokumentárních filmech a podobně. Natočil dvě řady pořadu Burianův den žen. Moderoval také vyhlašování ceny Magnesia Litera. V letech 19982001 spolupracoval také s Českým rozhlasem, např. na pořadu Přestávka (s Přemyslem Rutem) nebo Přesýpací hodina (s Janou Klusákovou a Přemyslem Rutem). V roce 2012 vysílla stanice Vltava pořad Na sever s Janem Burianem, který byl zasvěcen severské kultuře. Několik let píše pravidelně fejetony pro Týdeník Rozhlas.

Od roku 2002 pořádá Festival osamělých písničkářů, který v roce vykrystalizoval v založení volného sdružení Osamělí písničkáři. Jan Burian je autorem několika cestopisů a cestopisných dokumentárních filmů, je také zakladatelem Klubu islandských fanatiků.

Jeho syn Jiří Burian vystupoval dříve pod pseudonymem Gregory Finn ve skupině Southpaw, nyní Republic of Two, Ghostmother aj. Nejznámnějším projektem jeho syna Jiřího se nyní stala parodie na rapera Kapitán Demo.

Jeho syn Jan Burian vystupuje se skupinou Kyklos Galaktikos.

Názory[editovat | editovat zdroj]

Kopírování zachraňuje hudbu[editovat | editovat zdroj]

Citace: Proč kopírování zachraňuje hudbu? "Protože když něco rozmnožujete, tak toho přibývá. Je to reakce na to, že kopírování zabíjí hudbu. To si vymyslely velké průmyslové firmy, aby zachránily, místo aby řekly, že kopírování zabíjí naše peníze, což bychom všichni uznali, tak do toho tahají hudbu, o kterou jim vůbec nejde, protože jim jde jenom o peníze. Když někdo rozmnoží moji nahrávku, tak přeci víc žije."[4]

Citace: Akce "Kopírování zabíjí hudbu" byla vyhlášena vydavatelskými firmami... Já jsem naopak vyhlásil akci pod názvem "Kopírování zachraňuje hudbu". ... Věřím, že když budeme hudbu kopírovat, tak přestane být efektivním byznysem a nebude už tak výnosné ji produkovat. ... Opravdu si myslím, že je velice nutné se k těmto nehorázným taktikám komerčních vydavatelství vyjádřit, protože se chovají velmi sebevědomě a jejich představitele i umělečtí otroci si zřejmě myslí, že jsou posluchači a veřejnost vůbec ochotni jim skočit úplně na všechno. Chtějí na umění vydělávat jako na pracích prášcích či mobilních telefonech a chovají se k nám podle toho. [5]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

  • Ozvěny malých scén - LP sampler, Supraphon 1982
  • Jan Burian, Jiří Dědeček - EP, Panton 1984
  • Jan Burian - EP, arr. Lubor Šonka, Panton 1986
  • Drobné skladby mistrů - EP sampler, 1988 – píseň V mým příštím životě
  • Hodina duchů - LP, arr. Daniel Fikejz, Panton 1989, reedice na CD a MC se čtyřmi bonusovými písněmi: Bonton 1995
  • Večírek rozpadlých dvojic- LP + MC, dvojalbum: Jan Vodňanský + Petr Skoumal, Jan Burian + Jiří Dědeček, Panton 1990
  • Černý z nebe - LP, arr. Vlastislav Matoušek, Primus 1991, reedice na CD a MC: Indies 1997
  • Buď moje slunce - CD, MC spolu s Janem Jeřábkem a Františkem Jančem, Primus 1992
  • Poesie - C, MC, Bonton 1994
  • Vypadáte opravdu dobře CD, zpěv a klavír na albu Jana Jeřábka a Františka Jančeho, Gallup 1996
  • Jenom zpívám - CD, MC, Indies 1998
  • Unavený válečník - CD, Indies 2000
  • Zrcadlo - CD, Indies 2002
  • Drtivé jistoty - CD, Jan Burian 2003
  • Blues 4. kategorie / Božskej klid - CD, Jan Burian 2003
  • Dívčí válka - 2CD, Indies 2006
  • 50 miniatur - sampler, 2007 – píseň V mým příštím životě
  • Muži jsou křehcí - 2CD, Indies MG Records 2007
  • Dvanáct druhů samoty, Indies MG, 2010
  • Jak zestárnout, Indies MG, 2012
  • Dvacet let v Arše – CD+DVD, Galén, 2014
  • Jiná doba, 2015
  • Jihotaje, 2CD, 2017

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Jaká radost, jaké štěstí, sborník mladých autorů, Mladá fronta, edice Omega, 7 písňových textů, 1973
  • Texty (s Jiřím Dědečkem), výbor z písňových textů, Jonáš - klub, 1983
  • Z dílny malých scén sborník uspořádal V. Just, Mladá fronta, 5 písňových textů, 1989
  • Hodina duchů, sbírka poezie, Mladá fronta, 1990 – lyrické texty ze 70. a 80. let ve třech oddílech[6]
  • Dědicovo putování soukromá zpráva z Paříže, ECHO, informační zpravodaj 199.ZO Svazarmu, 1990
  • Rychle než to zapomenu Soukromé zápisky z let 1982-1985, Scéna, 1991
  • Tři hry (s Jiřím Dědečkem), „kabaretní dramata“ napsaná a uvedená s J. Dědečkem v letech 1974-1980, 1991, je zařazována do oblasti satirické sci-fi
  • Cokoli o New Yorku cestopis, Primus, 1991
  • Je tu nějaký zavěšený kafe? fejetony, Lidové noviny, 1992
  • Cokoli o Dánsku cestopis, Primus, 1992
  • První almanach Burianovy kulturní ozdravovny, KPK, 1993
  • Druhý almanach Burianovy kulturní ozdravovny, Primus, 1994
  • Soukromá zpráva z Aarhusu, Primus, 1994
  • Sága o cestě na Island, cestopis, Primus, 1995
  • Na shledanou zítra, texty a články o hudbě, Folk a Country 1995
  • Třetí almanach Burianovy kulturní ozdravovny, Makropulos, 1995
  • Zlaté časy televize, rozhovory s hosty pořadu Posezení s Janem Burianem, Primus, 1996
  • Čtvrtý almanach Burianovy kulturní ozdravovny, Makropulos, 1998
  • Chilský deník aneb Cautiverio, cestopis, Primus, 1998
  • Pátý almanach Burianovy kulturní ozdravovny, Makropulos, 2001
  • Ostrovy, majáky a mosty aneb Podivuhodná dobrodružství suchozemce v Baltském moři, Primus, 2002
  • Výlet do Portugalska aneb Poetický průvodce na cestu tam a zpátky, Primus, 2005
  • Ženy, muži a jiné básně, Galén, 2008
  • Přízrak v nákupním středisku a další příběhy z této jiné doby, Galén, 2009 – sbírka fejetonů
  • Nežádoucí návraty E. F. Buriana, Galén 2012
  • Přímluva za dnešní dobu a další příběhy z let 2010–2013, Galén, 2013 – sbírka fejetonů
  • Kocouří pohled, Galén 2016 – sbírka fejetonů[7]
  • Drtivé jistoty JB, Galén, 2018 – knižní rozhovor vedený Pavlem Klusákem

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. [1] Kinobox.cz
  2. MÜLLEROVÁ, Alena; HANZEL, Vladimír. Albertov 16:00 Příběhy sametové revoluce. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7422-002-9. Kapitola Slovníček, s. 267. 
  3. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Burian, Jan, s. 45-46. 
  4. Radiožurnál (2008-04-09): Jan Burian
  5. Archiv Neviditelný pes(2000-10-23): JAN BURIAN: Kopírování zachraňuje hudbu, přátelé!
  6. Hodina duchů - Jan Burian | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2019-02-02]. Dostupné online. 
  7. KNIHY.ABZ.CZ. Kocouří pohled. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9788074922336. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 97. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 70. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 85. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]