K-T rozhraní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Rozhraní K–T (křídaterciér; nověji spíše K-Pg) je geologickou hranicí mezi druhohorní a třetihorní (či nověji kenozoickou) érou (dnes se ve vědecké literatuře používá spíše termín K-Pg, tedy křída-paleogén). V současnosti je datována na zhruba 66,0 milionu let před současností (s rozptylem asi 30 tisíc let). Na tomto rozhraní zároveň došlo k jednomu z největších hromadných vymírání v dějinách planety. Následkem tohoto vymírání, které se také označuje jako vymírání K–T, zmizeli z naší planety neptačí dinosauři, četní mořští plazi, ptakoještěři, téměř všichni hlavonožci amoniti a mnohé další skupiny živočichů.

Hranice K-Pg zvýrazněná u sedimentů na území Trinidad Lakes State Park

Katastrofa K–T je poslední ze série pěti intenzivních masových vymírání, které významně zasáhly do vývoje organického života na planetě Zemi (tzv. Velká pětka vymírání). Po této katastrofické události nastává éra kenozoika ("nového" života), která trvá dodnes a je ve znamení rapidního nástupu savců a ptáků ve většině suchozemských ekosystémů.

Geologicky je K-T rozhraní velmi dobře odlišitelné od okolních sedimentů díky červené až černé tenké vrstvě jílových usazenin s vysokou koncentrací jinak vzácného prvku iridia, ležící právě mezi sedimenty svrchní křídy a paleocénu (tzv. Iridiová anomálie). Tato vrstva se nachází po celém světě, přičemž její tloušťka kolísá od několika centimetrů po několik desítek centimetrů. Vrstva byla prvním vodítkem, které naznačovalo, že k zániku druhohorních ekosystémů vedla událost kosmického původu. Následné odhalení Chicxulubského kráteru, datovaného právě do doby před 66 mil. lety, tuto domněnku jen potvrzuje. Není ale zatím jasné, zda pro vymírání byl dopad obřího meteoritu hlavním a jediným důvodem, či zda šlo o souhru víc událostí zároveň (viz Příčiny K–T vymírání).

Nejznámější obětí tohoto vymírání jsou neptačí dinosauři, kteří měli vyhynout právě před 66 miliony let. Od 80. let se ale objevují domněnky o jejich možném přežití do nejstarších třetihor (paleocénu). Ty však nejsou obecně uznávané a průkazný doklad není dosud k dispozici.[1][2] Jisté je, že neptačí dinosauři žili ještě přinejmenším několik tisíc let před dopadem planetky Chicxulub, jak ukázaly objevy série stop kachnozobých a rohatých dinosaurů pouhé decimetry pod touto hraniční vrstvou v oblasti Raton Basin na jihu státu Colorado.[3]

Rychlost vymírání[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv dříve převažovaly názory o pozvolném a postupném vymírání na konci křídy, v současnosti nové výzkumy ukazují, že na celém světě pravděpodobně proběhla hlavní vlna vymírání velmi rychle, nejspíše v řádu jednotlivých let či ještě rychleji. Doklady o masivním a náhlém vyhynutí dnes poskytují lokality v Severní Americe, Evropě, Argentině, na Novém Zélandu nebo i v Antarktidě. Hlavní příčinou byl podle současných představ dopad planetky Chicxulub, zesílený účinkem masivní sopečné činnosti v Indii a snad i dalších průvodních jevů, souvisejících například se změnami klimatu.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SOCHA, Vladimír. Žili v Montaně třetihorní dinosauři?. OSEL.cz [online]. , 3. února 2015. Dostupné online.  
  2. Sullivan, R. M. (2003). No Paleocene dinosaurs in the San Juan Basin, New Mexico. Geological Society of America Abstracts with Programs. 35(5): 15.
  3. SOCHA, Vladimír. Dožili se dinosauři dopadu asteroidu Chicxulub?. OSEL.cz [online]. , 1. února 2016. Dostupné online.  
  4. SOCHA, Vladimír. Po dopadu nebylo úniku. OSEL.cz [online]. , 25. listopadu 2016. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ALVAREZ, Walter. T. rex and the Crater of Doom. Princeton University Press, 1997. 208 s. ISBN 0691131031
  • SOCHA, Vladimír. Velké vymírání na konci křídy. Červený Kostelec : Pavel Mervart, 2017. 292 s. ISBN 978-80-7465-259-2.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]