K-T rozhraní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Rozhraní K–T (křídaterciér) je geologickou hranicí mezi druhohorní a třetihorní (či nověji kenozoickou) érou (dnes se ve vědecké literatuře používá spíše termín K-Pg, tedy křída-paleogén). V současnosti je datována na zhruba 66,0 milionu let před současností (s rozptylem asi 30 tisíc let). Na tomto rozhraní zároveň došlo k jednomu z největších hromadných vymírání v dějinách planety. Následkem tohoto vymírání, které se také označuje jako vymírání K–T, zmizeli z naší planety neptačí dinosauři, četní mořští plazi, ptakoještěři, téměř všichni amoniti a mnohé další skupiny živočichů.

Katastrofa K–T je poslední ze série pěti masových vymírání, které zasáhly do vývoje organického života na planetě Zemi (tzv. Velká pětka vymírání). Po této katastrofické události nastává éra kenozoika ("nového" života), která trvá dodnes a je ve znamení rapidního nástupu savců a ptáků ve většině suchozemských ekosystémů.

Geologicky je K-T rozhraní velmi dobře odlišitelné od okolních sedimentů díky červené až černé tenké vrstvě jílových usazenin s vysokou koncentrací jinak vzácného prvku iridia, ležící právě mezi sedimenty svrchní křídy a paleocénu (tzv. Iridiová anomálie). Tato vrstva se nachází po celém světě, přičemž její tloušťka kolísá od několika centimetrů po několik desítek centimetrů. Vrstva byla prvním vodítkem, které naznačovalo, že k zániku druhohorních ekosystémů vedla událost kosmického původu. Následné odhalení Chicxulubského kráteru, datovaného právě do doby před 66 mil. lety, tuto domněnku jen potvrzuje. Není ale zatím jasné, zda pro vymírání byl dopad obřího meteoritu hlavním a jediným důvodem, či zda šlo o souhru víc událostí zároveň (viz Příčiny K–T vymírání).

Nejznámější obětí tohoto vymírání jsou neptačí dinosauři, kteří měli vyhynout právě před 66 miliony let. Od 80. let se ale objevují domněnky o jejich možném přežití do nejstarších třetihor (paleocénu). Ty však nejsou obecně uznávané a průkazný doklad není dosud k dispozici.[1]. Jisté je, že neptačí dinosauři žili ještě přinejmenším několik tisíc let před dopadem planetky Chicxulub, jak ukázaly objevy série stop kachnozobých a rohatých dinosaurů pouhé decimetry pod touto hraniční vrstvou v oblasti Raton Basin na jihu státu Colorado.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://dinosaurusblog.wordpress.com/2015/02/03/zili-v-montane-tretihorni-dinosauri/
  2. http://dinosaurusblog.com/2016/02/01/dozili-se-dinosauri-dopadu-asteroidu-chicxulub/

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]