Adam Oehlenschläger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Adam Oehlenschläger
A Oelenschlager.jpg
Narození 14. listopadu 1779
Kodaň
Úmrtí 20. ledna 1850 (ve věku 70 let)
Kodaň
Alma mater Kodaňská univerzita (od 1800)
Ocenění Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
Pour le Mérite
Rodiče Joachim Conrad Oehlenschläger
Příbuzní Sophie Ørsted
Podpis Adam Oehlenschläger – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adam Oehlenschläger (14. listopadu 1779, Kodaň - 20. ledna 1850, Kodaň) byl dánský dramatik a básník. Je považován za hlavního představitele národně orientovaného romantismu v dánské literatuře. Jeho báseň Der er et yndigt Land se později stala textem dánské národní hymny.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině varhaníka, který se později stal strážcem královského zámku Frederiksberg. Matka trpěla patrně maniodepresivní psychózou. Naučil se psát a číst, ale do školy ho rodiče neposílali. Vyvinul se tak ovšem v dosti originální dítě - první verše napsal již v devíti letech.

Díky náhodnémnu setkání s básníkem a ředitelem střední školy Edvardem Stormem mohl začít studovat střední školu, ačkoli neměl jiného předchozího vzdělání. Storm ho také seznámil se skandidávskou mytologií, což ho velmi ovlivnilo (zejm. ve sbírce Zlaté rohy z roku 1802). Po střední škole se zkoušel stát hercem, ale na radu svého bratra toho nechal a šel studovat na univerzitu v Kodani. Student nebyl příliš dobrý, mj. kvůli tomu, že mu v té době zemřela matka, vrhl se do psaní a prožívání poezie a studia mu také přerušila válka (viz Bitva u Kodaně). Ale atmosféra na kodaňské univerzitě ho přece jen silně ovlivnila, to když se z cest vrátil norský filozof Henrik Steffens a přivezl do Kodaně nové impulsy romantismu, zejména poezii Goetha a Schillera. Adam se pro nový styl nadchl a začal psát výhradně v romantickém duchu - první báseň napsali společně se Steffensem po šestnáctihodinové horečné debatě v univerzitním klubu.

Ve dvaceti šesti letech již byl největší básnickou hvězdou Dánska. Díky tomu získal i státní cestovní stipendium. Čtyři roky pak mohl cestovat po Evropě, zejména po Německu (Halle, Berlín, Výmar, Drážďany, Paříž, Švýcarsko, Řím). Setkal se přitom s Humboldtem, Fichtem, Goethem, Madame de Staël, Bertelem Thorvaldsenem. Po návratu (1810) vedl katedru estetiky na kodaňské univerzitě. Od roku 1814 vedl též velmi dramatickou polemiku o smysl básnictví a romantismu s básníkem Jensem Baggesenem. V letech 1831–1832 byl rektorem univerzity.

K jeho vrcholným dílům patřili Severské básně z roku 1807, kam zařadil i pětiaktovou tragédii Hakon Jarl (napsal ji během cest v Halle) pojednávající o pohanském náčelníkovi, který je poražen křesťanským králem Olavem Tryggvasenem. Hra později posloužila jako námět symfonické básně Bedřicha Smetany. Krom severských motivů ho ale lákaly i ty orientální (zejm. mýtus o Aladinovi, k němuž se několikrát v životě vrátil).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adam Oehlenschläger na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]