Okcitánie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
O jednom z 13 francouzských regionů pojednává článek Okcitánie (region).
Okcitánie
Occitània / Óucitanìo
Gordes (typické městečko Provence)
Gordes (typické městečko Provence)
Okcitánie – vlajka
vlajka
Geografie
Okcitánie, lingvistická mapa
Okcitánie, lingvistická mapa
Statusregion
Souřadnice
Rozloha190 000 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel16 milionů
Jazykokcitánština, francouzština, katalánština, španělština, italština
Správa regionu
Nadřazený celekFrancieFrancie Francie
ItálieItálie Itálie
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
MonakoMonako Monako
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okcitánie je historická oblast v jižní Evropě, kde byla v historii (před sjednocením Francie, tj. „severní Francie“, Okcitánie a dalších, menších historických oblastí) hlavním používaným jazykem okcitánština. Občas se stále používá, většinou jako druhý jazyk. Tato kulturní oblast zhruba zahrnuje jižní třetinu Francie,[1][2][3] stejně jako část Španělska (údolí Aran), Monaka a menších částí Itálie (Valli occitane). Okcitánie byla od středověku uznávána jako jazykový a kulturní koncept, ale nikdy nebyla právním ani politickým subjektem pod tímto názvem, ačkoli území bylo v římských dobách sjednoceno jako Sedm provincií (latinsky: Septem Provinciæ) a v raném středověku (Aquitanica nebo vizigótské království v Toulouse nebo území Ludvíka Pobožného po divisio regnorum v roce 806 v Thionville).

V současné době je přibližně 200 000–800 000[4][5] obyvatel ze 16 milionů žijících v této oblasti buď rodilými nebo zdatnými mluvčími okcitánštiny,[6] ačkoli se v této oblasti běžně mluví francouzsky, katalánsky, španělsky a italsky. Od roku 2006 je okcitánština úředním jazykem Katalánska, které zahrnuje údolí Aran, kde okcitánština získala oficiální status v roce 1990.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Okcitánie sahá svou plochou hned do čtyř samostatných států, a to do: Francie (naprostá většina území), Itálie, Španělska a Monaka.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Strahovská knihovna, 8, Památník národního písemnictví, Praha, 1973
  2. Josef Žemlička, Přemysl Otakar I., Praha:Svoboda, 1990
  3. Leoš Šatava, Národnostní menšiny v Evropě: Encyklopedická příručka, Praha: Ivo Železný, 1994
  4. Fabrice BERNISSAN (2012). "Combien l'occitan compte de locuteurs en 2012 ?", Revue de Linguistique Romane, 76 (12/2011-07/2012), pp. 467-512
  5. « De fait, le nombre des locuteurs de l’occitan a pu être estimé par l’INED dans un premier temps à 526 000 personnes, puis à 789 000, » ("In fact, the number of occitan speakers was estimated by the French Demographics Institute at 526,000 people, then 789,000") Philippe Martel, "Qui parle occitan ?" in Langues et cité Archivováno 16. 3. 2012 na Wayback Machine n°10, December 2007.
  6. World Directory of Minorities and Indigenous People [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-04-29. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]