Viskača

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxViskača
alternativní popis obrázku chybí
Viskača
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Řád hlodavci (Rodentia)
Čeleď činčilovití (Chinchillidae)
Rod viskača (Lagostomus)
Binomické jméno
Lagostomus maximus
Desmarest, 1817
Rozšíření
Rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viskača (Lagostomus maximus) je hlodavec z čeledi činčilovitých. Obývá pampy v severní Argentině a přilehlých částech Paraguaye a Bolívie do nadmořské výšky 3000 metrů. Název je odvozen z kečuánského výrazu „wisk'acha“.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tělo dosahuje délky 47–66 cm a ocas 15–20 cm, samci váží do 8 kg a samice do 4,5 kg.[2] Zadní končetiny jsou výrazně delší než přední, na zadních má tři prsty a na předních čtyři. Srst je šedohnědě zbarvená s bílým břichem, na hlavě má viskača charakteristické široké černé vodorovné pruhy s bílým ohraničením.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Vytváří rozsáhlé podzemní kolonie nazvané viscacheras, v nichž žije okolo třiceti jedinců. Dominantní samci hlídají okolí a hvízdáním varují společenství před predátory, jako je puma americká, kočka slaništní nebo maikong. Nevyužívané nory obývají i jiné živočichové, např. sýček králičí. Půdu v okolí doupěte zbavují viskači veškeré vegetace a na udusané prostranství snášejí různé předměty (klacíky, kamínky, kosti, vyschlé kravince nebo lidské odpadky); tyto hromádky chrání vchod do nory a také slouží samcům ke značkování teritoria.[3] Období rozmnožování nastává jednou za rok, březost trvá 154 dní a ve vrhu bývá jedno až tři mláďata. Viskača je aktivní převážně po setmění, živí se rostlinnou stravou. Protože vypásá trávu na značných plochách a v jejích norách si může dobytek zlomit nohu, hubí se viskača jako škodná. Zužitkovává se z ní kožešina a maso, které je v některých oblastech pokládáno za lahůdku.[4] Bývá také chována v zajetí, kde se může dožít až devíti let.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

  • Lagostomus maximus inmollis
  • Lagostomus maximus maximus
  • Lagostomus maximus peltilidens

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. Encyclopaedia Britannica Dostupné online
  3. Wildlife Ecology and Conservation Dostupné online (PDF)
  4. Fauna Paraguay Dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]