Viskača

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxViskača
alternativní popis obrázku chybí
Viskača
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádhlodavci (Rodentia)
Čeleďčinčilovití (Chinchillidae)
Rodviskača (Lagostomus)
Binomické jméno
Lagostomus maximus
Desmarest, 1817
Rozšíření
Rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viskača (Lagostomus maximus) je hlodavec z čeledi činčilovitých. Obývá pampy v severní Argentině a přilehlých částech Paraguaye a Bolívie do nadmořské výšky 3000 metrů. Název je odvozen z kečuánského výrazu „wisk'acha“.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tělo dosahuje délky 47–66 cm a ocas 15–20 cm, samci váží do 8 kg a samice do 4,5 kg.[2] Zadní končetiny jsou výrazně delší než přední, na zadních má tři prsty a na předních čtyři. Srst je šedohnědě zbarvená s bílým břichem, na hlavě má viskača charakteristické široké černé vodorovné pruhy s bílým ohraničením.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Vytváří rozsáhlé podzemní kolonie nazvané viscacheras, v nichž žije okolo třiceti jedinců. Dominantní samci hlídají okolí a hvízdáním varují společenství před predátory, jako je puma americká, kočka slaništní nebo maikong. Nevyužívané nory obývají i jiné živočichové, např. sýček králičí. Půdu v okolí doupěte zbavují viskači veškeré vegetace a na udusané prostranství snášejí různé předměty (klacíky, kamínky, kosti, vyschlé kravince nebo lidské odpadky); tyto hromádky chrání vchod do nory a také slouží samcům ke značkování teritoria.[3] Období rozmnožování nastává jednou za rok, březost trvá 154 dní a ve vrhu bývá jedno až tři mláďata. Viskača je aktivní převážně po setmění, živí se rostlinnou stravou. Protože vypásá trávu na značných plochách a v jejích norách si může dobytek zlomit nohu, hubí se viskača jako škodná. Zužitkovává se z ní kožešina a maso, které je v některých oblastech pokládáno za lahůdku.[4] Bývá také chována v zajetí, kde se může dožít až devíti let.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

  • Lagostomus maximus inmollis
  • Lagostomus maximus maximus
  • Lagostomus maximus peltilidens

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.2. 4. září 2021. Dostupné online. [cit. 2021-10-06]
  2. Encyclopaedia Britannica Dostupné online
  3. Wildlife Ecology and Conservation Dostupné online (PDF)
  4. Fauna Paraguay Dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]