Panthera pardus spelaea

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPanthera pardus spelaea
Stratigrafický výskyt: Před cca 126 000 až 22 000 lety
alternativní popis obrázku chybí
Obrázek levharta jeskynního (vpravo dole) z Chauvetovy jeskyně
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Řád šelmy (Carnivora)
Čeleď kočkovití (Felidae)
Rod Panthera
Druh levhart skvrnitý (Panthera pardus)
Trinomické jméno
Panthera pardus spelaea
(Bächler, 1936)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Panthera pardus spelaea nebo Panthera pardus vraonensis (český ekvivalent není ustálen, ale mohl by znít levhart jeskynní) je vyhynulý poddruh levharta skvrnitého, který žil v Evropě během poslední doby ledové.

Charakteristika druhu[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem se podobal levhartu perskému a také irbisovi. Maximální délka lebky se pohybovala od 197 do 225 mm. Vyznačoval se dlouhou světlou srstí, podobně jako levhart amurský a irbis, kterou zdobily tmavé skvrny a rozety. Žil v boreálních lesích a horských oblastech, otevřeným stepím a tundrám se vyhýbal. Často vyhledával malé nebo naopak velmi hluboké jeskyně, kde se našlo množství nálezů. Je možné, že mláďata vychovával jinde, neboť v jeskyních bylo objeveno jen minimum fosilií mladých jedinců. Podle objevených kostí lze usuzovat, že mezi jeho kořist patřil kozorožec iberský (Capra pyrenaica), kamzíci a různé druhy jelenů. Dále z nich vyplývá, že se musel někdy utkávat s jeskynním medvědem - napadal ho (především mladé jedince) během hibernace a občas mu podlehl ve vzájemných soubojích. Činil tak ale v menší míře než lev jeskynní (Panthera spelaea). Poslední fosilní záznamy poddruhu jsou datovány asi 22 000 let před naším letopočtem a k jeho vymizení z Evropy došlo nejpozději o dva tisíce let později, před vrcholem posledního glaciálu. Je zajímavé, že se vytrácí přibližně ve stejné době (resp. o něco málo později) jako neandrtálci, přičemž poslední nálezy máme i ze stejné oblasti - z Pyrenejského poloostrova.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Jeho předchůdcem mohl být Panthera pardus antiqua a současným nejbližším příbuzným je levhart perský, který se vyskytoval v Evropě zřejmě ještě v 1. století našeho letopočtu (Řecko, Ukrajina). Není vyloučeno, že šlo o stejný poddruh.

Nálezy[editovat | editovat zdroj]

Známe ho z četných fosilních nálezů z více než 60 míst Evropy (např. Equi v Itálii, Los Rincones ve Španělsku) a z jeskynní malby v Chauvetově jeskyni, kde je nakreslen vedle podstatně větší hyeny. Malba je stará asi 30 000-32 000 let a jedná se o jedinou dosud objevenou paleolitickou malbu levharta.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DIEDRICH, Cajus G. Late Pleistocene leopards across Europe – northernmost European German population, highest elevated records in the Swiss Alps, complete skeletons in the Bosnia Herzegowina Dinarids and comparison to the Ice Age cave art. Quaternary Science Reviews. September 2013, roč. 76, s. 167–193. Dostupné online. (anglicky) 
  • GHEZZO, Elena, ROOK, Lorenzo. The remarkable Panthera pardus (Felidae, Mammalia) record from Equi (Massa, Italy): Taphonomy, morphology, and paleoecology. Quaternary Science Reviews. 2015, roč. 110, s. 131-151. Dostupné online. (anglicky) 
  • NAISH, Darren. Tetrapod Zoology: Europe, where the sabre-tooths, lions and leopards are. ScienceBlogs [online]. 2008-03-12 [cit. 2016-02-25]. Dostupné online. 
  • SAUQUÉ, Víctor, a kol. Bone Accumulation by Leopards in the Late Pleistocene in the Moncayo Massif (Zaragoza, NE Spain). PLOS ONE. March 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  • SOMMER, R. S., BENECKE, N. Late Pleistocene and Holocene development of the felid fauna (Felidae) of Europe: a review. Journal of Zoology. 2006, s. 7–19. Dostupné online.