Menažerie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Plakát putovní francouzské královské menažerie, ve Frankfurtu nad Mohanem roku 1777
Předvádění krokodýla ve stabilním zvěřinci v roce 1894

Menažerie (z francouzského ménagerie) je označení pro zvěřinec,[1] kde byla pro zábavu a poučení chována především exotická zvířata a velké šelmy. V Evropě byla zavedena koncem středověku, v hradních příkopech bývali nejčastěji chováni medvědi. Termín menažerie se používal až od 17. století.

Typy menažerií[editovat | editovat zdroj]

  • stabilní - soukromé sbírky vládců, aristokracie, soukromých badatelů či institucí.
  • mobilní, tedy putovní zvěřince, největší z nich bývaly součástí cirkusů, varieté, menší patřily potulným skupinám či samostatným kejklířům na poutích. Ty sloužily ke krátkodobému sezónnímu předvádění zvířat veřejnosti, často šlo o zvířata k tomu vycvičená (medvěd, opice, hadi).

Stabilní menažerie mívaly na panském sídle v zahradě či v parku svou samostatnou zděnou budovu či budovy jako protějšek skleníku nebo oranžerie. Byly předchůdci moderních zoologických zahrad.

Historické menažerie[editovat | editovat zdroj]

Velkými menažeriemi proslul například již římský císař Octavianus Augustus. Císař Karel Veliký údajně již roku 801 dostal slona a opici od Hárúna Al Rašída, přivezené prostřednictvím Žida Izáka.[2] Císař Fridrich II. Štaufský měl na svém dvoře lvy, tygry, levharty a žirafy, jež získal většinou jako diplomatické dary od panovníků z Orientu. Chán Kublaj předváděl svou menažerii Marku Polovi, který zapsal výčet zvířat. Císař Maxmilián II. přivedl roku 1552 do Vídně slona, který později dožil v Ebersdorfu. Slavnou menažerii si při svém paláci ve Vídni dal vybudovat princ Evžen Savojský, po jeho smrti se přeživší zvířata dostala do nové zoologické zahrady, založené v Schönbrunnu. Z jeho zvířat se sup šedohlavý údajně dožil 117 let.[3] Francouzský král Ludvík XIV. založil menažerii s vlastními budovami ve Versailles v roce 1664.

Menažerie v českých zemích[editovat | editovat zdroj]

Menažerie C. Kaufmanna, Praha, 1878

Podle Marignolovy kroniky měl císař Karel IV. v Praze "hrozné hady a šelmy" a ještě za jeho syna Václava IV. se v letech 1395-1397 připomíná hlídač lvů (custos leonum).[4] Smrt krále Ladislava Pohrobka v Praze roku 1457 údajně ohlásili lvi v "Pražské lvárně", kteří několik dní vyli. Arcivévoda Ferdinand II. Tyrolský založil zvěřinec v Praze při královské oboře v Ovenci (Bubenči). Císař Rudolf II. měl hlavní zvěřinec na Pražském hradě při Královské zahradě a Jelením příkopu, rozdělen na lvinec (Lví dvůr), zděnou stavbu založenou roku 1581, oddíl pro lovná zvířata a voliéry pro ptáky; zvláště si oblíbil jednoho lva a bílého papouška kakadu.[5]

V 70. a 80. letech 19. století navštěvovaly Prahu putovní menažerie (C. Kauffmann, A. Kallenberger). Podle dobové inzerce se jednalo spíše o představení, ve kterých vystupovala exotická zvířata.[6][7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lumír KLIMEŠ, Slovník cizích slov. SPN Praha 1981, s. 440
  2. Josef Kořenský, Dějiny a rozvoj zvěřinců a zahrad zoologických, in: Květy roč. 5, 1883, č. 7, s. 92-100; č. 9, s. 224-230
  3. Josef Kořenský, 1883, s. 95
  4. Josef Kořenský, 1883, s. 96-97
  5. Josef Kořenský, 1883, s.224-
  6. Např. Grösste Menagerie von C. Kaufmann. S. 16. Bohemia [online]. 1878-06-08 [cit. 2021-12-20]. S. 16. Dostupné online. 
  7. Kreutzeberg's berühmte Menagerie. Bohemia [online]. 1874-10-11. (německy) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BARATAY, Eric; HARDOUIN-FUGIER, Elisabeth. Zoo: A History of Zoological Gardens in the West. Londýn: Reaktion Books, 2003. Dostupné online. 
  • HOAGE,, Robert J.; DEISS, William A. New Worlds, New Animals: From Menagerie to Zoological Park in the Nineteenth Century. Baltimore, Londýn: The Johns Hopkins Universiyt Presss, 1996. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]