Levoboček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Levoboček (řidčeji a hanlivě bastard, vulgárně parchant či panchart,[1] dříve též sebranec) je označení pro nemanželského potomka. Nemanželští synové panovníků byli označováni jako nelegitimní (vlastně v rozporu se zákonem, právem), což v praxi znamenalo, že pokud nebyli přijati za vlastní, neměli dědičné právo na trůn ani pozůstalost. Jako nelegitimní bývají označováni také potomci papežů (zejména v renesanci).

Pojmenování[editovat | editovat zdroj]

„Bastard“ (z francouzského bâtard, doslova „počatý ve stodole“) je původně označení pro nelegitimního potomka šlechtického rodu, nemanželského syna (levobočka), později i každého míšence a v některých jazycích i pro křížence, například německy křížený pes der Bastardhund.[zdroj?] Ve středověku označení „bastard“ nemělo hanlivý příznak, například Vilém Normanský se tak sám označoval: „Ego Guillelmus, cognomento bastardus“.[2]

Označení „parchant“, nebo řídce „panchart“, bylo do češtiny převzato z německého Banchart („zrozený na lavici“). Kromě toho se dříve místo slova parchant používalo slovo „kopřivák“, což vyjadřovalo, že dítě bylo zplozeno „v kopřivách“, nikoli v manželském loži (v manželském svazku). Ovšem v typografii se slovo „panchart“ nebo „parchant“ (neživ. „parchanty“) používá jako označení pro sazečskou chybu – začíná-li stránka nebo sloupec posledním krátkým řádkem odstavce (tzv. sirotek), případně končí-li stránka samostatným nadpisem nebo prvním řádkem odstavce (tzv. vdova).[zdroj?]

Archaické označení „sebranec“ ve starší české právní literatuře např. užíval Brikcí z Licka. Dosud je znám díky novele Zikmunda Wintera Rozina Sebranec, který dal vzniknout i stejnojmenné divadelní inscenaci a filmu.

Známí levobočci[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PSJČ, SSJČ: heslo bastard a panchart
  2. Ottův slovník naučný, heslo Bastard
  3. Malá československá encyklopedie, heslo Jan Korvín

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]