Levoboček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Levoboček (hanlivě bastard, dříve též panchart[1]) je označení pro nemanželského potomka. Nemanželští synové panovníků byli označováni jako nelegitimní (vlastně v rozporu se zákonem, právem), což v praxi znamenalo, že pokud nebyli přijati za vlastní, neměli dědičné právo na trůn ani pozůstalost. Jako nelegitimní bývají označováni také potomci papežů (zejména v renesanci).

Pojmenování[editovat | editovat zdroj]

„Bastard“ (latinsky bastardus, fr. bâtard nejistého původu[2]) je původně označení pro nelegitimního potomka šlechtického rodu, nemanželského syna (levobočka), později i každého míšence a v některých jazycích i pro křížence, například německy křížený pes der Bastardhund.[zdroj?] V raném středověku původně označení „bastard“ nemělo hanlivý příznak, například Vilém Normanský se tak sám označoval: „Ego Guillelmus, cognomento bastardus“.[3]

Označení „panchart“, bylo do češtiny převzato z německého Banchart („zrozený na lavici“). Hanlivé "parchant" pak vzniklo přesmykem a v současnosti označuje osobu jednání podlého, nemorálního. Kromě toho se dříve používalo slovo „kopřivák“, což vyjadřovalo, že dítě bylo zplozeno „v kopřivách“, nikoli v manželském loži (v manželském svazku). Ovšem v typografii se slovo „panchart“ nebo „parchant“ (neživ. „parchanty“) používá jako označení pro sazečskou chybu – začíná-li stránka nebo sloupec posledním krátkým řádkem odstavce (tzv. sirotek), případně končí-li stránka samostatným nadpisem nebo prvním řádkem odstavce (tzv. vdova).[zdroj?]

Archaické označení „sebranec“ ve starší české právní literatuře např. užíval Brikcí z Licka. Dosud je znám díky novele Zikmunda Wintera Rozina Sebranec, který dal vzniknout i stejnojmenné divadelní inscenaci a filmu.

Známí levobočci[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PSJČ, SSJČ: heslo bastard a panchart
  2. Nejpravděpodobnější se zdá původ z germánského *banstu- „druhá manželka nižší úrovně“; pochybné se zdá být též uváděný význam „dítě soumarského sedla“ z pozdně lat. bastum (fr. bât) stejně jako původ od gótského *bansti „stodola“. LAGORGETTE, Dominique. Bâtard et fils a putain : du titre à l’insulte : Étude diachronique des insultes par ricochet sur la filiation illégitime (xie-xvie s.)1. Příprava vydání Carole Avignon. Rennes: Presses universitaires de Rennes (Histoire). Dostupné online. ISBN 978-2-7535-5547-1. S. 421–438. (francouzsky) 
  3. Ottův slovník naučný, heslo Bastard
  4. Malá československá encyklopedie, heslo Jan Korvín

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]