Opavští Přemyslovci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Jako opavští Přemyslovci je označována vedlejší větev přemyslovské dynastie, která vymřela v roce 1521.

Vznik vedlejší linie rodu[editovat | editovat zdroj]

Zakladatelem opavské linie Přemyslovců se stal Mikuláš I. Opavský, nemanželský syn Přemysla Otakara II. a Anežky z Kuenringu, pro kterého Přemysl vytvořil Opavské knížectví (jako knížectví ovšem definitivně až od 1318, předtím v pramenech jen zdůrazňováno vydělení opavské provincie). Přestože se Přemyslu Otakaru II. podařilo u papeže vymoci uznání Mikuláše za svého syna, nepodařilo se prosadit Mikuláše jako dědice českého trůnu. Pravděpodobně i proto nikdy žádný z opavských Přemyslovců, pokud je známo, nevznesl nárok na českou korunu, a to ani po roce 1306, kdy se Mikuláš II. Opavský stal významným diplomatem ve službách Jana Lucemburského a později i Karla IV. V roce 1338 získal za své služby do držby i ratibořské knížectví, které rodu zůstalo až do jeho vymření. Zajímavostí je, že v majetku rodu byl mimo jiné také dnešní Faustův dům.

Úpadek opavských Přemyslovců[editovat | editovat zdroj]

Smrtí Mikuláše II. (1365) skončila největší doba slávy rodu, nadále byli v jeho řadách spíše nevýrazní jedinci. Z ekonomického hlediska byla pozice rodu oslabována zvykem převzatým z piastovského Slezska, podle kterého se doména dělila mezi všechny mužské dědice. V roce 1377 tak vznikly větev ratibořská opavských Přemyslovců a vlastní opavská větev. Po husitských válkách ztráceli zástupci rodu také na politickém významu. Kníže Arnošt Opavský byl natolik zadlužen, že Opavské knížectví prodal českému králi Jiřímu z Poděbrad. Ten území koupil pro své syny, Viktorín z Poděbrad odtud ale utekl před uherským králem Matyášem Korvínem. Nemanželští Přemyslovci tak zůstali pouze ratibořskými knížaty, a to až do roku 1521, kdy se jejich posledním zástupcem stal Valentin Hrbatý.[1]

Rodokmen[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČAPSKÝ, Martin. Zlomený meč Valentina Hrbatého. Poslední z opavských Přemyslovců. Dějiny a současnost. 2006, roč. 28, čís. 2, s. 36-38. ISSN 0418-5129. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČAPSKÝ, Martin. Marné hledání paměti. Opavští Přemyslovci ve stínu zájmu nejstaršího dějepisectví moravsko-slezského pomezí. Časopis Matice moravské. 2004, roč. 123, čís. 2, s. 431-441. ISSN 0323-052X. 
  • ČAPSKÝ, Martin. Proměny dvorské elity jako odraz poklesu zeměpanské prestiže opavských Přemyslovců. In: DVOŘÁČKOVÁ-MALÁ, Dana. Dvory a rezidence ve středověku. Praha: Historický ústav AV ČR, 2006. ISBN 80-7286-095-X. S. 123-144.
  • ČAPSKÝ, Martin. Zlomený meč Valentina Hrbatého. Poslední z opavských Přemyslovců. Dějiny a současnost. 2006, roč. 28, čís. 2, s. 36-38. ISSN 0418-5129. 
  • KONVIČNÁ, Jana. Dynastické počátky opavských Přemyslovců a jejich vazby na politiku českých králů. Paginae historiae : sborník Státního ústředního archivu v Praze. 1996, roč. 4, s. 5-38. ISSN 1211-9768. 
  • KONVIČNÁ, Jana. Opavsko a opavští Přemyslovci za vlády posledních Lucemburků. Paginae historiae : sborník Státního ústředního archivu v Praze. 1997, roč. 5, s. 5-25. ISSN 1211-9768. 
  • KONVIČNÁ, Jana. Opavští Přemyslovci. In: SOMMER, Petr; TŘEŠTÍK, Dušan; ŽEMLIČKA, Josef. Přemyslovci : budování českého státu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-352-0. S. 318-321.
  • PIETRZYK, Iwona. Jan II. Opawsko-raciborski jako starosta Klodzki. In: BOBKOVÁ, Lenka; KONVIČNÁ, Jana. Korunní země v dějinách českého státu. II. Společné a rozdílné - Česká koruna v životě a vědomí jejích obyvatel ve 14. - 16. století. Sborník příspěvků přednesených na kolokviu pořádaném ve dnech 12. a 13. května 2004 v Clam-Gallasově paláci v Praze. Praha: Ústav českých dějin FF UK Praha, 2005. ISBN 80-86971-07-4. S. 57-68. (polsky)
  • PIETRZYK, Iwona. Kancelaria i dokument Przemyślidów opawskich w XIV i początkach XV wieku. Katowice: Wydawnictwo Uniwersytetu Śląskiego, 2008. 196 s. ISBN 978-83-226-1700-7. (polsky) 
  • PRIX, Dalibor. Vévoda Václav I. Opavský. Příspěvek k dějinám Opavského vévodství počátkem poslední čtvrtiny 14. století. In: Acta historica et museologica Universitatis Silesianae Opaviensis. Řada C 3. Opava: Slezská univerzita, 1997. ISBN 80-85879-89-1. S. 54-89.
  • PRIX, Dalibor. Vévoda Václav II. Opavský a Hlubčický. Ve stínu otce, husitů a bezvládí. 1. Časopis Slezského zemského muzea. Série B. 1999, roč. 48, čís. 2, s. 152-192. ISSN 1211-3131. 
  • PRIX, Dalibor. Vévoda Václav II. Opavský a Hlubčický. Ve stínu otce, husitů a bezvládí. 2. Časopis Slezského zemského muzea. Série B. 1999, roč. 48, čís. 3, s. 193-223. ISSN 1211-3131. 
  • STŘEŠTÍKOVÁ, Markéta. Králův syn. Dětství a jinošství Mikuláše I. Opavského. In: Opava. Sborník k dějinám města 3. Opava: Matice slezská ; Zemský archiv v Opavě, 2003. ISBN 80-903055-6-3. S. 12-16.
  • WIHODA, Martin. Mikuláš I. Opavský mezi Přemyslovci a Habsburky. Český časopis historický. 2001, roč. 99, s. 209-230. ISSN 0862-6111. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]