Medvěd ušatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Medvěd ušatý

Medvěd ušatý
Medvěd ušatý
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Strunatci (Chordata)
Třída: Savci (Mammalia)
Řád: Šelmy (Carnivora)
Podřád: Psotvární (Caniformia)
Čeleď: Medvědovití (Ursidae)
Rod: Medvěd (Ursus)
Druh: Medvěd ušatý (Ursus thibetanus)
Binomické jméno
Ursus thibetanus
G. Cuvier, 1823
oblast rozšíření medvěda ušatého
oblast rozšíření medvěda ušatého

Medvěd ušatý (Ursus thibetanus) patří mezi menší medvědy, obývá střední a východní Asii, stoupá vysoko do hor a docela obratně šplhá po stromech. V přírodě se živí hlavně kořínky, žaludy, ořechy, výhonky a jinými plody, je téměř úplný vegetarián, někdy se v jeho jídelníčku vyskytuje také med a hmyz, např. mravenci, a také si občas chodí přilepšit na lidské pole.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Je do značné míry podobný baribalovi. Samec váží 110 – 150 kg, samice 65 – 90 kg. Délka jeho těla se pohybuje mezi 140 a 180 cm. Dožívá se až 25 let. Od ostatních medvědů se medvěd ušatý liší štíhlejší tlamou, černě zbarvenou srstí a především bílou skvrnou do tvaru V či Y umístěnou na hrudi. Delší srst na lopatkách a po stranách krku tvoří dojem límce. Samci jsou přibližně o 20 % větší než samice. Mají skvělý čich, ale zrak a sluch není tak dobře vyvinutý, jak lze poznat i podle jejich dlouhého čenichu a drobných očí a středně velkých kulatých uší. Jejich silné a dlouhé tlapy mají vyzbrojeny dlouhými nezatažitelnými drápy. Chodí pomalu a ostražitě. Při chůzi se dotýkají země jako člověk tedy pěti prsty a patou (jsou ploskochodci), ale v nebezpečí dovedou běhat a šplhat velmi rychle a obratně. Dospělí jedinci tráví více než polovinu své aktivity na stromech, kde získávají potravu. Žije samotářsky kromě období páření v říjnu. Chová se mírumilovně a člověku se vyhýbá. Je-li vyrušen ze zimního spánku svého narušitele může napadnout.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Obývá střední, jižní, východní a jihovýchodní Asii. Žije hlavně v tropických a subtropických lesech. Raději žije v hornatých územích, odkud v letním období vystupuje do výšek okolo 3500–3700 m n. m. S blížící se zimou schází níže do údolí. Pro četnost výskytu Medvěda Ušatého je největší hrozba mizení vhodného prostředí a především zvětšující se poptávka po žluči. Žluč medvěda ušatého je považována za léčivou a je již po staletí využívána k léčbě, která se stále používá v tradičním asijském lékařství, jsou chováni na farmách, kde je jim žluč velmi bolestivě odebírána a to při plném vědomí. Odhaduje se, že je v Číně využíváno přes 9000 zvířat.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Probíhá v říjnu. Samice jsou pohlavně schopné mít mláďata ve druhém až třetím roce života. Březost trvá 6 – 7 měsíců, potom v únoru vrhá 1 – 4 mláďata. Mláďata jsou po narození slepá a holá. Z brlohu odchází společně s matkou během května. V její blízkosti přebývají min. dva roky od narození.

matka s mláďaty

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Obratlovci,1. čes. vyd.,1994,Nakladatelský dům OP
  • Heráň, Ivan : Medvědi a pandy,1985,2. vyd.,Státní zemědělské nakladatelství
  • Gansloßer, Udo : Medvědi,c2005,1.vyd.,Fraus