Joy Adamsonová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Joy Adamsonová
Joy Adamsonová
Joy Adamsonová
Rodné jméno Friederike Victoria Gessner
Narození 20. ledna 1910
Opava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 3. ledna 1980 (ve věku 69 let)
KeňaKeňa Keňa
Povolání spisovatelka
Významná díla Příběh lvice Elsy
Ocenění Čestný odznak Za vědu a umění
Manžel(ka) George Adamson (1906 – 1989)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Joy Adamsonová (20. ledna 1910, Opava, Rakouské Slezsko, Rakousko-Uhersko3. ledna 1980, Shaba, Keňa) byla spisovatelka, malířka a ochránkyně zvířat. V roce 1977 jí byl udělen rakouský čestný odznak Za vědu a umění

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako Friederike Victoria Gessnerová v Opavě, v ulici Na Rybníčku čp. 48. Zde žila dvanáct let, poté se s matkou přestěhovala do Vídně.[1][2] Jejím pradědečkem byl významný rakouský podnikatel Carl Weisshuhn[3].

Se svým prvním mužem Viktorem von Klarwillem odcestovala roku 1937 do Afriky, kde poznala svého druhého muže, švýcarského přírodovědce Petera Ballyho. Díky němu začala malovat a stala se z ní výborná kreslířka. Její rozsáhlý cyklus portrétů příslušníků keňských kmenů tvoří dnes stálou expozici Keňského národního muzea v Nairobi.[2] Její poslední muž, George Adamson, kterého si vzala roku 1944, patřil k zakladatelům afrických národních parků. Jeho prostřednictvím se začala starat o malou lvici, kterou se jim oběma po velkém úsilí nakonec podařilo zčásti „znovuzdivočet“ a navrátit do přírody.[4] Její životní příběh popsala v knize Příběh lvice Elsy.[5] Navazující knihu Příběh levhartice Penny dokončil až spisovatelčin asistent. Mezi návratem lvice Elsy a příchodem levhartice Penny se starala o gepardici Pippu, kterou se jí podařilo také navrátit přírodě. Uskutečnila tak výzkum chování všech tří velkých afrických koček. Mezi známé knihy patří také autobiografie Volání divočiny, která byla v roce 1966 zfilmována.[6]

Založila nadaci Elsa Wild Animal Appeal, která má dodnes pobočky v USA, Kanadě, Japonsku a Keni. Prostřednictvím této nadace byly například založeny národní parky Meru a Samburu.[2]

Její život ukončil v roce 1980 bývalý zaměstnanec Paul Wakwaro Ekai, kterého propustila za krádež. Podle pitvy jí ubodal, on sám tvrdí, že jí zastřelil. Za tuto vraždu byl poslán na doživotí. Trestu smrti se vyhnul jen proto, že byl v době spáchání vraždy nezletilý.[7]

Manžel Joy Adamsonové, George Adamson

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Born Free (1960)
  • Living Free: The story of Elsa and her cubs (1966)
  • Forever Free: Elsa's Pride (1964)
  • The Spotted Sphinx (1969)
  • Pippa: The Cheetah and her Cubs (1970)
  • Joy Adamson's Africa (1972)
  • Pippa's Challenge (1972)
  • Peoples of Kenya (1975)
  • The Searching Spirit: An Autobiography (1978)
  • Queen of Shaba: The Story of an African Leopard (1980)
  • Friends from the Forest (1980)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joy Adamson na anglické Wikipedii.

  1. BERANOVÁ, Zuzana. Kořeny Joy Adamsonové v Opavě [online]. Velvyslanectví České republiky v Nairobi, 2014-09-01, [cit. 2016-04-09]. Dostupné online.  
  2. a b c STRAKOVÁ, Naďa. Z Opavy do Keni: v Nairobi ožívá příběh Joy Adamsonové [online]. Aktuálně.cz - Víte co se právě děje, 2009-02-17, [cit. 2016-04-09]. Dostupné online.  
  3. ANDRLE, Petr. OSOBNOST: Edisonův přítel Carl Weisshuhn [online]. Lidovky.cz, 2012-11-08, [cit. 2016-02-01]. Dostupné online.  
  4. BERANOVÁ, Zuzana. Joy Adamsonová jako ochránkyně přírody [online]. Velvyslanectví České republiky v Nairobi, 2014-09-01, [cit. 2016-04-09]. Dostupné online.  
  5. Vychovala lvici Elsu, pak Joy Adamsonovou ubodal sluha [online]. Lidovky.cz, 2010-01-17, [cit. 2016-02-01]. Dostupné online.  
  6. Volání divočiny v Česko-Slovenské filmové databázi [online]. ČSFD.cz, [cit. 2013-11-09]. Dostupné online.  
  7. VASAGAR, Jeevan. 'Joy shot me in the leg so I gunned her down'. The Guardian. 2004-02-07. Dostupné online [cit. 2016-04-09]. ISSN 0261-3077. (en-GB) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 1. sešit. Ostrava : Ostravská univerzita ; Opava : Optys, 1993. 112 s. ISBN 80-85819-05-8. S. 13.
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 10.  
  • Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 1. svazek : A–L. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 570 s. ISBN 978-80-7464-386-6. S. 67.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A–J. Praha ; Litomyšl : Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7.  
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha : Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 37–38.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]